Pobočka poštovního muzea ve Vyšším Brodě – místo poučení


Když jsem před několika lety byl zvolen předsedou našeho klubu sběratelů specializovaných oborů, rozhodl jsem se k několika věcem, které by byly ku prospěchu našim členům a přátelům klubu. Jedním z mých záměrů bylo přiblížit místa, kde se členové scházejí ke své zálibě a kde mohou najít studnici vědomostí o oborech, které sbírají. Několik příspěvků shromažďujících údaje a zajímavostí o těchto místech jsem již na naše stránky zavěsil doplnil je fotografiemi. Nechybějí ani údaje o historii objektů.

Byly to články o Domu Portus v Praze na Starém Městě, o Hlavní poště v Jindřišské ulici v Praze a o Vávrově domě, kde je sídlo Poštovního muzea. Dnešním příspěvkem chci přiblížit čtenářům pobočku Poštovního muzeu ve Vyšším Brodě na jihu Čech, které má úžasné místo v objektu Vyšebrodského cisterciáckého kláštera, kde je na základě dohody s tímto řádem hostem. Významná instituce na významném místě. Svůj k svému. Úžasná symbióza. Dvěma prologovými příspěvky o mechanizačních prostředcích v Poštovním muzeu jsem toto místo poučení pro specializovaného sběratele a vyznavače sběratelství poštovně historických artefaktů začal zájemcům přibližovat a soustřeďovat faktologické údaje o tomto místě. Místo, které poskytuje sběratelské veřejnosti a badatelům, ale též i široké laické veřejnosti bez ohledu na věk úžasné poučení z historie poštovnictví na území našeho státu. I když je pobočka Poštovního muzea z ruky, přesto se vyplatí Vyšší Brod navštívit a nechat se pohltit historií poštovnictví. Prohlídka expozic a exponátů je velkým zdrojem poučení.


POBOČKA OTEVŘENA – 2.7.1976


Je až neuvěřitelné, že pobočka slouží veřejnosti 40 let. Vernisáží se otevřela 2. července 1976. Jak se Vyšebrodské poštovní muzeum rodilo, se lze dočíst na stránkách Monografie československých a českých známek a poštovní historie, 90 let Poštovního muzea (25. díl, I. svazek – Kapitola I. Poštovní muzeum 1965-1976, str. 62-80). Tato kapitola nám detailně přiblíží všechna fakta o zrození a vytvoření pobočky. Autoři řádek připomínají toho hlavního, který celou ideu prosadil – Karel Adler, který byl jmenován ředitelem Poštovního muzea od 1.4.1965 na doporučení ředitele Poštovní novinové služby Viktora Lederera. Jak se dočítáme v Monografii „….ukázalo se, že pro existenci muzea jeho další směřování to byl klíčový okamžik“. A nejen pro zřízení pobočky ve Vyšším Brodě.

Jak došlo k tomu, že Vyšebrodský klášter začal hostit sbírky historie poštovnictví? Opět citujme Monografii: “V tamním klášteře totiž Karel Adler našel v roce 1965, během své letní dovolené, nevyužité prostory a ihned zahájil oficiální, a pravděpodobně i řadu neoficiálních jednání, aby je získal pro Poštovní muzeum“. Vše bylo obtížné, ale dobrý úmysl vyšel a věc se podařila. Monografie přibližuje čtenáři, jak se vše rodilo a kdo se o pobočku zasloužil. Než se dostaneme ke sbírkám a exponátům Poštovního muzea ve Vyšším Brodě, zastavme se u historie Vyšebrodského kláštera.


CISTERIÁCKÝ KLÁŠTER VYŠŠSÍ BROD A JEHO HISTORIE


Západní civilizace se pozvolna nepozorovaně rodila v románských klášterech ranného středověku, jejichž kulturní úspěchy jsou nemyslitelné bez hmotného zázemí a vzdělaného osazenstva. ….Nemalou měrou k tomu přispěl i cisterciácký řád.

Úvod brožury “Cisterciácký klášter Vyšší Brod“

(Cisterciácké opatství, Gloriet s.r.o. 2015)


Klášter Vyšší Brod: sídlo cisterciáckého opatství Naší Paní ve Vyšším Brodě.


  • 1098 první klášter Cistercium (francouzsky Citeaux v Burgundsku)

  • 1119 právní vznik Cisterciáckého řádu (sdružení klášterů)

  • 1259 založení kláštera ve Vyšším Brodě Vokem I. z Rožmberka (povolal mnichy z rakouského Wilheringu)

  • 1259 (1.6.) vysvěcen klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie (datum založení kláštera)

  • 1262 Vok I. z Rožmberka pohřben v klášteře (klášter je rodovou nekropolí – počala řada deseti generací pohřbů)

  • konec 13. století uchováván dvouramenný Závišův kříž (dar Záviše z Falkenštejna)

  • 1394 poprvé zmínka o Vyšším Brodě

  • 1420-30 husitské války, klášter díky Rožmberkům uchráněn

  • 1528 osídlení u kláštera povýšeno na městečko Vyšší Brod

  • 1611 vymírá rod Rožmberků

  • 1668 klášter zařazen do cisterciáckého vikariátu Čech, Moravy a Lužice

  • 1757 vznikl knihovní sál (knihovna obsahuje více jak 70000 svazků/1800 rukopisů/400 prvotisků z období od 16. do 20. století)

  • 1780-90 vláda císaře Josefa II. – klášter uniká zrušení

  • 1859 obnova řeholního ducha v klášterech na našem území

  • 1938-41 násilné zrušení kláštera nacistickým režimem

  • 1945-50 úsilí o obnovu klášterního života

  • 1950 násilné zrušení kláštera komunistickým režimem v rámci akce K, klášter zabrán komunisty, mniši odvezeni do internačních táborů

  • 1990 postupná obnova klášterního života, mniši se vracejí do kláštera, postupné rekonstrukce

  • 2011 komunita mnichů se rozhodla k tradiční liturgii

  • 2012 (15.12.) znovu otevřen kostel, dokončena rekonstrukce kaple sv. Anny

krizmadona_obraz


Zdroje informací/ilustrací:

  1. https://www.youtube.com/

  2. Brožůra Cisterciácký klášter Vyšší Brod, 2015, str. 24 (Chronologie)

  3. www.klastervyssibrod.cz

  4. www.mestovyssibrod.cz


POBOČKA POŠTOVNÍHO MUZEA


Dne 1.10.1991 byla po předchozích jednáních uzavřena s cisterciáckým řádem uzavřena dohoda o dlouhodobém pronájmu opatství Správě pošt a telekomunikací s.p. Praha pro potřeby Poštovního muzea. V budově opatství je otevřena stálá výstava o proměnách pošty na českém území od jejího vzniku v roce 1526 do současnosti. Historie českého poštovnictví má vysoce důstojný stánek.

klaster_ve-vyssim_brode

Expozice se nachází v šestnácti sálech na čtyřech podlažích a je průběžně doplňována. Obsahuje trojrozměrné exponáty doplněné listinnými materiály. Přibližuje poštu v chodu dějin a ve své různorodosti a mnohotvárnosti. Sály jsou věnovány chronologicky tématickým celkům. V bývalé opatské kapli je představen interiér pošty 18. století. Expozice je doplněna obrazy a plastikami. Kočárovna v přízemí obsahuje část sbírky kočárů a saní, jakož i dostavníků a postrojů. I objekt stojí za prohlídku – pyšní se gotickými prvky později změněnými do barokní podoby. I renesance zanechala své stopy – fragmenty figurálních fresek a další zajímavosti.


letecky_pohledPřízemí: Vozy a kočáry, Počátky pošty u nás (1526 – 1800)
1. patro: Pošta na prahu velkých reforem(1800 – 1900), Telefon a telegraf, Československá pošta (1918 – 1938)
2. patro: Pošta v letech 2. světové války (1939 – 1943), Spoje (1948 – 1992), Poštovní úřad v roce 1960, Poštovní známky
3. patro: Krátkodobá výstava (i v dalších volných prostorách a na schodišti se konají příležitostné výstavy.)

V létě 2016 to byly:

  • Vítězové a poražení (nevydané známky a neuskutečněné olympiády),

  • Auta a autíčka (kresby a modely automobilových veteránů).

Na schodišti muzea lze spatřit i dobové fotografie ze života pošty a fotografie zaměstnanců pošty, v přízemí je poskytnut prostor i pro tvorbu žáků odborné střední školy. Poblíž Poštovního muzea v samostatném sále se v létě 2016 konala zajímavá výstava devíti fotografů Šumavy včetně Josefa Wolffa, Josefa Seidela, Franze Seidela a dalších.


Jaká je odborná struktura expozice Poštovního muzea?


DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY

  • Exponáty provenience z Čech-Moravy-Slezska-Rakouska-Anglie-Itálie-Německa
  • Vozy, kočáry, saně od 18. století do první poloviny 20. století
  • 26 kusů hipomobilních prostředků včetně žambereckého dostavníku
  • Landauer z majetku Schwarzenberků – a později Valdštejnů
  • Kupé-Berlingot císaře Ferdinanda I.
  • Dostavník smíšené pošty ze Žamberka (1860)
  • Balíkové vozy
  • Saně s korbou pro přepravu zásilek z Bakova nad Jizerou
  • Kratochvílné saně
  • Koňské postroje
  • Kočárové lampy
  • Cestovní zavazadla
  • Modely koněspřežných vozů a poštovních autobusů
  • Výletní kočár typu Victoria
  • Balíkový doručovací vůz Československé pošty
  • Ruční poštovní sáně Československé pošty

POŠTOVNÍ ŠTÍTY

  • Štíty z poštovních stanic, listovních sběren,poštovních úřadů a poštoven z druhé poloviny 19.století (dřevěné či plechové ve tvaru státního znaku od konce 19.století v unifikovaném tvaru, též plechové smalotované oválného tvaru)
  • Štíty německé, posléze dvojjazyčné, později s doplňkem jejich povahy
  • telefonní hovorna, sběrna poštovního úřadu spořitelního
  • Poštovní štíty z doby vyhlášení samostatného československého státu
  • Dřevěná cedule poštovní autobusové dopravy, plechová označení
  • Zamalované štíty či s odstraněnými českými názvy pomnichovské dohodě
  • Poštovní štíty ze socialistické doby a současné exempláře

POŠTOVNÍ VÝSTROJ

  • Předměty využívané poštovními úředníky, správci, postilióny, posly při výkonu denní služby
  • Znaky hodnostního a profesního zařazení
  • Poštovní trubky
  • Dřevěná zvuková zařízení (klapačky – v muzeu replika malé pošty pražské!)
  • Chladné a palné zbraně
  • Kordy a šavle
  • Poštovní brašny a vaky

POŠTOVNÍ SCHRÁNKY

  • Od 1.6.1817 používány v monarchii u každého poštovního úřadu
  • Dřevěné bedničky na vhazování dopisů
  • Nejstarší schránka z 20. let 19. století (upravená dřevěná truhla)
  • Dřevěné či plechové schránky různých tvarů a velikostí
  • Schránky s automatickým výběrem pomocí brašny s rámem
  • Schránky ČSR (modré s bílou a červenou linkou a doplněné státním znakem)
  • Novější schránky oranžové (1963)
  • Laminátové schránky
  • Brašny na vybírání dopisů

PROVOZNÍ POMŮCKY

  • Předměty z vybavení kanceláří a úřadoven pošt
  • Dobové předměty – kalamáře, pera, posýpátka, pouzdra na motouz , svícny, krucifixy, kratinoty, lampy, nástěnné hodiny
  • Proutěné koše na písek
  • Přenosné lampičky z vlakových pošt
  • Kontrolní hodiny hlídačů
  • Pastičky na myši
  • kancelářské potřeby
  • Poštovní pytle
  • Manžetové nebo kovové závěrky

POKLADNY

  • Různé druhy pokladen
  • Trezory
  • Příruční pokladny
  • Masivní železná pokladna
  • Malovaná pokladna
  • Pokladna s falešným zámkem
  • Pokladna s poplašným mechanismem

OBRAZY A PLASTIKY – UMĚLECKÁ DíLA SE VZTAHEM K POŠTOVNICTVÍ

  • Sedmnáct olejomaleb s motivy poštovní přepravy zhotovených na objednávku žambereckého poštmistra Kamila Schopfa (dle barvotiskových pohlednic)
  • Portrét napolenského jezdce (Georg Ridel, 1818)
  • Portréty dědičných poštovních správců, poštmistrů a poštovních ředitelů z 18. a 19. století
  • Oficiální portréty panovníků
  • Soubor obrazů zátiší a krajin – Akvarel s vedutou od Cyrila Boudy
  • Plastika TGM a Maxmiliána Fatky (sochař Čeněk Vosmík)
  • Plastika Génius poštovnictví
  • Návrhy na plastiky Ladislava Kofránka
  • Pískovcová plastika Poštovní známka (Ivan Jilemnický, 1976)

MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY

  • Váhy a závaží
  • Psací stroje
  • razicí a orážecí stroje
  • adresovací stroje
  • výplatní stroje
  • automaty na prodej telegrafních blanketů, poštovních známek a dopisnic
  • Ukázky výpočetní techniky

TELEKOMUNIKACE

  • Předměty vyrobené v Československu, Rakousku, Německu, Velké Británii, Polsku, SSSR
  • Telegrafy, telefon – Sbírka telefonie, telegrafie, radiokomunikace
  • Morseovy přístroje
  • Replika zvonkového telegrafu
  • Telefony (Telegrafia, Microfona, Prchal-Ericsson, Tesla)
  • Manuální přepojovače a stojany – Radiokomunikační technika
  • Vysílač Tesla KRV 1 sloužící jako rušička ve středisku Zbraslav-Baně
  • Fototelegrafy – dálnopis

POŠTOVNÍ STEJNOKROJE

  • Originály a kopie uniforem
  • Poštmistrovské uniformy
  • Postiliónské stejnokroje
  • Kolekce stejnokrojů poštovních úředníků
  • Odznaky, štítky, náramenní pásky, knoflíky k uniformám
  • Čepice vrátného, Frakový kabátec vrátného
  • Čepice pro poštovní zřízence
  • Slavnostní kabátec poštmistra
  • Kabátec rakouského poštmistra
  • Jezdecké boty
  • Všední kabátec postilióna
  • Postiliónská čepice
  • Postiliónský klobouk
  • Zřízenecká čepice.

Poznámka: Přehledy obsahují jednak skupiny exponátů v podsbírkách, jednak některé odkazy na vystavené exponáty (část obecná, část konkrétní s detaily). Zdaleka není uvedeno vše. Fotografická část též obsahuje jen namátkový pohled.

Zpracováno podle stránek https://www.postovnimuzeum.cz/expozice/muzeum-vyssi-brod

Komu patří naše díky za expozici v podobě z června 2006?

  • Mgr. Patricii Tošnerové (námět a scénář)

  • ak. arch. Václavu Lukasovi (výtvarné řešení)

  • Karlu Dvořákovi (grafické řešení)

  • Mgr. Kláře Kašové (překlad textů)

  • Cisterciáckému opatství, Ladislavu Jandovi, Atlasu rekl. technika (dodavatelé)

  • PhDr. Janu Galuškovi, PhDr. Janu Kramářovi, Luboši Kocmanovi, Josefu Bejdákovi, Lukáši Krutskému (spolupráce)

Dík patří i těm, kteří expozici ve Vyšším Brodě iniciovali, navrhli, prosazovali a vybojovali ji.

Autor textu a fotografií: Ivan Leiš


 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Velikonoční razítko - Kraslice (25.3. - 28.3.2024)
This is default text for notification bar