Category Archives: Osobnosti specializovaných oborů

Maximilián, rytíř Otto z Ottenfeldu – architekt rakouského poštovnictví


ÚVODEM


V roce 2018 uplynulo 160 let od smrti významné osobnosti, která se zasloužila významným způsobem o modernizaci poštovnictví na území Rakouského císařství, jehož naše země byla součástí. Mnohé zůstalo až do moderní doby a do razantního vytváření nových pořádků po II. Světové válce u nás. Tou osobností byl Maximilián, rytíř Otto z Ottenfeldu, rodák z Opočna, jenž vložil svou energii, um a talent do zefektivnění poštovních služeb na území Rakouského císařství. Je pravda, že i rozvoj společnosti, zejména technický, mu v jeho snahách velmi nahrál. Nicméně je třeba si připomenout tuto osobnost, která až na několik málo vzpomínek, málem by upadla v zapomnění. Škoda, že žádná entita u nás si tuto osobnost nepřipomněla vůbec ničím. Škoda. Vždyť ve své době se Ottenfeldovy poštovské rychlíky byly vděčným tématem na olejomalby a výšivky … Ottenfeldovi nahrála i doba, ve které žil svůj aktivní život. Období let 1744-1858 je totiž považováno za období intenzivní modernizace rakouského poštovnictví. Ottenfeld všechny tyto faktory plně využil.

Až do recesu v roce 1743 spravovali poštovní ústav Paarové. Po recesu zůstali jen čestnými zástupci. Správy poštovnictví v naší oblasti se ujala c.k. vrchní poštovní komise , od 14.2.1756 se nazývala „dvorská komise ve věcech poštovních“. Významnou osobou v činnosti a posléze i ve vedení byl v této instituce vůdčím činitelem od začátku 19. století Maximilián, rytíř Otto z Ottenfeldu.

Připomeňme si alespoň hlavní úseky jeho zejména pracovního života a prostředí, ve kterém žil a působil. V textu využívám větší měrou citace různých osobností, než je obvyklé a u mne zvykem.

 

FRANTIŠEK ROUBÍK významně přispěl k zachycení historie poštovnictví u nás


Historická vlastivěda obrací pozornost k zemi (vlasti) k územnímu jevišti života jejího obyvatelstva (národa), snaží se metodami převážně historickými zjistit a pochopit vývoj dnešního stavu země … jak po stránce přírodní, tak z hlediska hmotné a duchovní kultury.

Dr. František Roubík, Příručka vlastivědné práce, Praha 1947


 

KAREL VŠETEČKA – 120 let od narození


Kluby samy jako instituce netvoří každodenní historii sběratelství, tu vytvářejí její členové a zejména pak osobnosti klubů sdružené v těchto potřebných organizovaných entitách na základě uznané identity.

Dr. Karel Všetečka, nenápadný člen klubu filatelistů 00-15 a sběratele razítek a výplatních otisků, publicista a vystavovatel zanechal význačnou stopu v dějinách československého a českého specializovaného sběratelství. Jeho rozsáhlý exponát “Razítka Prahy” se stal chloubou sbírek Poštovního muzea v Praze.

Před nedávnem jsme si připomněli 75 let existence našeho klubu, který sdružoval a sdružuje sběratele specializovaných oborů, zejména pak zájemce o poštovní historii a poštovní současnost.

 

Anton Kumpf-Mikuli – baron předznámkových celistvostí


O kouzlu starých dopisů

Staré dopisy si uchovávají kouzla plná tajemství, která jim žádný člověk nemůže odejmout. V nich přece stále a dále žije člověk v průběhu staletí. Své svědectví mohou vydat i knihy a obrazy. Dopisy svým vnitřním lidstvím vše zahalují a vydávají živý obraz osobnosti. Staré dopisy poskytují badateli objevné naleziště, umělci viditelné loviště, sběrateli radost. Z dopisů tryská bohatý zdroj duchovních podnětů a citového vnitřního povznesení ale jen pro ty, kteří podchytili jejich hluboký smysl i a s oddanou láskou pečují o ctihodný odkaz našich předků.

Anton Kumpf-Mikuli „Neue Briefe über alte“ („Nové dopisy o starých“)
Vydavatelství „Die Postmarke“ GmbH, Vídeň 1933


 

ŽRALOK A FRANKOTYP (recenze)


Ne, nebojte se, vážení čtenáři, nedošlo k mýlce. Jste správně na klubovém filatelistickém webu. V recenzi právě vyšlé knížky nazvané „ŽRALOK a FRANKOTYP“ autora Ivana Leiše nebude řeč o mořském predátorovi. Nebudu se ani vracet do začátků sbírání výplatních otisků ve 20. letech, kdy se – tehdy trefně (ale jen tehdy) – pojmenovaly tyto artefakty „frankotypy“. Stalo se to zkratkovitě podle názvu výrobce prvních čs. výplatních strojů německé firmy FRANCOTYP GmbH.

Titulní strana knihy

Autor zvolil tento netypický název pro filatelistickou vzpomínkovou literaturu faktu, aby vystihl obsah knihy, kterou v době 90. výročí zavedení výplatního stroje u nás sepsal na základě historických dokumentů. Žralokem se nazýval jeden ze sběratelů výplatních otisků u nás, který byl velkým propagátorem otisků a podpořil tento obor vydáním dvoudílné studie o nich, kde zachytil prvních několik stovek těchto artefaktů. Studie vyšly v roce 1933 a 1934. A frankotyp? To už je filatelie.

Publikace nás na svých 212 stranách zavádí do 20. a 30. let 20. století, kdy se výplatní otisk a jeho sběratelství v Československu narodily. Hned od počátku očarovaly celou řadu československých, ale i evropských sběratelů. Zejména pak německých sběratelů, kteří byli za I. republiky našimi spoluobčany. Estetický vzhled čs. výplatního otisku si získal i zájemce v okolních zemích zejména v Německu. První exponát čs. otisků vystavil Helmut Diers na hamburgské Mophile v roce 1931 a získal slušné ocenění na tehdejší dobu.

Ivan Leiš se ve své reprezentativní publikaci nevěnuje jen arch. Albertu Jonášovi, ale i dalším sběratelům či publicistům popisované doby – Jaroslavu Lešetickému, zakladateli tohoto oboru u nás a zřizovateli první sběratelské entity – Stolní společnosti sběratelů příležitostných razítek a frankotypů, F. T. Winklerovi, Jonášovu švagrovi a též zanícenému sběrateli, jehož sbírku po jeho zatčení a věznění během Protektorátu gestapo rozprášilo neznámo kam, K. F. Pešákovi, začínajícímu poštovnímu poslíčkovi z Lomu u Mostu a vynikajícímu sběrateli inklinujícímu ke specializovaným oborům a jiným. Okolnosti, skutečnosti a atmosféra této doby je doložena dobovými otisky, celistvostmi, fotografiemi, ilustracemi, ale též i unikátními dopisy z korespondence mezi Albertem Jonášem a jeho souputníky.

Ze všech materiálů, které doplňují některé dobové články a jiné materiály, si může čtenář udělat jasný obrázek, jak se rodily seznamy, přehledy a hlavně důležité Jonášovy studie. Tak významné pro rozvoj tohoto sběratelského oboru. Nepřeženu, když řeknu, že tehdy se rodily základy oboru, který uchvacuje své příznivce i v dnešní době. Na dokladech z jednotlivých fází Jonášových katalogů si můžeme udělat obrázek, jak se tvořily, než našly své místo v knihovničkách filatelistů.

Cenné jsou některé informace získané z korespondence hlavních aktérů, které tvoří část autorovy sbírky. Jsou cenné, protože v archivech se tyto materiály až na výjimky neobjevují.

Řádky knihy dosvědčují i kladný vztah a výjimečná podpora poštovní správy k těmto materiálům. Pozadu při pomoci sběratelům nezůstal ani generální zástupce výrobce Francotyp v Československu firma B. Jarolímek jak oficiálně, tak i neoficiálně prostřednictvím osobních kontaktů a sympatií, které si Albert Jonáš u této firmy vytvořil. Nebýt pracovnice této firmy paní Věry Chudáčkové, věděli bychom dost málo o nových strojích a jejich otiscích.



Tuto publikaci, která zachycuje významně jeden z oborů moderní poštovní historie Československa a začátky organizované čs. filatelie, lze objednat na adrese u autora ILeis@seznam.cz. Vyšla v počtu 500 kusů samonákladem autora. Má 212 stran a 140 kvalitních ilustrací, které z často nekontrastních a vybledlých dobových podkladů zubem času poničených nádherně vykouzlila grafička paní Hana Daniešová z firmy Leben s.r.o. Sokolov.

Dr. Eduard Rehberg


 

JAROSLAV LEŠETICKÝ – dvojí výročí jednoho z praotců české filatelie a specializovaných oborů


Do roku 2016 spadají dvě životní výročí významného českého filatelisty, vrchního poštovního oficiála Jaroslava Lešetického150 let od jeho narození (5.8.1866, Písek) a 80 let od jeho úmrtí (6.10.1936, Praha).

 

CARL LINDENBERG stál u zrodu specializovaných oborů


Jaroslav Ježek v článku „Sbírka celin bratří Petschků“ ve Filatelii 17/73, v části článku o publikaci Lindenbergově a Kalckhoffově „Německo. Sbírka celin bratří Petschků“.

 

PhDr. Jan Galuška převzal ocenění od ministra kultury Daniela Hermana


GALUSKA_2014

Ministr kultury Daniel Herman v Nostickém paláci ocenil medailí Artis Bohemiae Amicis celoživotní zásluhy o rozvoj muzejnictví a prezentaci dějin poštovnictví emeritního ředitele Poštovního muzea.

Celý profesní život PhDr. Jana Galušky byl spjat s Poštovním muzeem, v různých pozicích zde pracoval od roku 1977 takřka 37 let, z toho posledních 6 jako jeho ředitel.

Zdroj: Ministerstvo kultury ČR


 

ANTONÍN HOZA – významný český filatelista, poštovní historik a celinář


 

HEINER DÜRST – legenda výplatních otisků


Existuje velký počet specialistů, kteří disponují velkými odbornými znalostmi. Avšak vzácněji nacházíme malý počet těch, kteří jsou připraveni o svých oborech psát a poskytnout své znalosti široké veřejnosti.

Hans-Joachim Förster v předmluvě k Dürstově poslední (rozlučkové) knize „Die Freistempel der Schweiz – Katalog und Handbuch (Výplatní otisky Švýcarska – Katalog a příručka), 5. Auflage, Rüschlikon 1998