Úvodník roku 2015


Rok 2014 skončil. Rozloučil jsem se s ním v příspěvku Glosy 2014. Nemám v úmyslu jej dále dlouze hodnotit. Skutečnost, zda obohatil naše členy a příznivce informacemi, aktualitami či údaji v rozsáhlejších a širších příspěvcích a článcích ve vztahu ke specializovaným oborům a poštovním známkám či celinám, nechť posoudí každý z nás. Snažili jsme se dotknout řady zajímavých témat.

Nemohli jsme vyhnout jednomu velkému tématu: byla jím Velká válka. Sto let vzdálené skutečnosti se dotkly řady rodin a spoluobčanů kolem nás. Věřím, že ve stínu velkých událostí nezanikla ta malá, stejně významná a důležitá.

Velkým tématům se nemůžeme vyhnout ani v roce 2015. Zaměřím pozornost na zásadní události, zajímavosti, dotknu se i osobností, které nám pětka v letopočtu připomene jejich existenci, život a význam. Budou to však jen subjektivní střípky.

II. světová válka a rok 1945 (70 let od konce velkého utrpení)

Před 70 lety utichly poslední výstřely tohoto děsivého konfliktu. Řada artefaktů specializovaných oborů a poštovní historie se z té doby zachovala a do dneška nám připomínají dobu před válkou, válečná léta v mnoha aspektech a dobu poválečnou. V těchto obdobích se měnilo a změnilo politické, ekonomické a společenské uspořádání. Objekty našeho sběratelství jsou tohoto až příliš živým dokladem.

OSVOBOZENÍ OSVĚTIMI

II. světová válka v roce 1945, zejména její konec byl souhrnem lidských osudů a lidských příběhů. Dopisy z této, ale též předchozí doby jsou toho velkým důkazem. V lednu si připomeneme jednu významnou událost jako důsledek Viselsko – oderské operace Rudé armády – osvobození koncentračního tábora Osvětim – Březinka (Auschwitz – Birkenau) dne 27.1.1945. Koncentrační a vyhlazovací tábor byl založen v roce 1940. Zprvu zde byli vězněni polští občané. Od roku 1941, kdy nacistické Německo přijalo závěry „Konečného řešení židovské otázky“, se v táboře vyhlazovali občané židovského původu.

Obrazovou dokumentaci lze najít na mnoha portálech, fotodokumentaci a filmy na www.osvetim-auschwitz.estranky.cz anebo na collections.jewishmuseum.cz.

Dopisů a zpráv, které doručila pošta, se dotýká též řada serverů, ale nejpůsobivěji snad portál Yad Vashem2_SV_VALKA_01 Jeruzalém, který přináší ukázky z „dopisů na rozloučenou“. Ty deportovaní Židé vyhazovali často z jedoucích vlaků s prosbou doručení na udané adresy. V nich se můžeme dočíst „Prosím vás o odeslání tohoto dopisu … .“ nebo „Prosím vhoďte tento dopis do nejbližší poštovní schránky“. Aby se zabránilo nedoručení po zachycení cenzorem, lístky byly psány v jidiš či hebrejštině anebo obsahovaly konspirační slova či věty (např. typu „svatba“ znamenala „vyhlazení“).

KAPITULACE PORAŽENÝCH

2_SV_VALKA_02Rok 1945 znamenal i bezpodmínečnou kapitulaci poražených států. Opakovaná a definitivní kapitulace byla podepsána v úterý 8.5. v sídle sovětského velení v Berlíně – Karlshorstu. Historické prameny uvádějí (www.katyd.cz, autor Jaroslav Šebek v článku Rok 1945 – zklamané naděje, 9.5.2005), že toto byla druhá kapitulace německých vojsk, ta předtím se uskutečnila v pondělí 7.5.1945 v 2:41 ráno (přání J. V. Stalina bylo silnější). Kapitulace japonských sil se uskutečnila 2.9.1945. Od těchto událostí uplyne letos 70 let.

VYBRANÉ DEFINICE (VZNIKLÝCH ARTEFAKTŮ)

Prostřednictvím vybraných definic (některých krácených)vztahujících se k 2. světové válce si přibližme, co vše může být z této doby předmětem sběratelského zájmu. Podrobnější znění definic a další definice si mohou zájemci najít v dosud nejreprezentativnějším přehledu poštovně historických definic, který před lety připravil kolektiv tehdejší KPHC SČSF pod mýmvedením – Československá filatelie, Praha 1988). Vše v rámci ucelené terminologie tehdejšího SČSF (vedoucím kolektvu byl tehdy náš člen ing. Pavel Pittermann.

Airgraph – zvláštní druh letecké pošty za II. světové války, zpráva napsaná na zvláštní formulář, zaznamenaná na film a přepravena letecky, v místě určení zhotovena kopie velikosti dopisnice a ve speciální obálce doručena poštou adresátovi (použito u britských a amerických vojsk v letech 1941 – 1945).

Cenzorské razítko – malé (většinou) číselné razítko, někdy v oválu, kruhu nebo rámečku, sloužící k označení cenzora, který provedl cenzuru listovní zásilky, poprvé použito za 1. světové války (výjimečně existují cenzorská razítka se jménem cenzora) hromadné užití za 2. světové války.

Cenzura – kontrola listovních zásilek poštovními, policejními, vojenskými, vězeňskými, cleními a jinými orgány, zda neobsahují utajené informace především vojenského a politického charakteru, potvrzení je ve většině případů vyznačeno na zásilce, a to otiskem cenzurního razítka, cenzorského razítka, cenzurní zálepkou, cenzurní páskou, cenzurní pečetí, devizovou kontrolou, rukopisnou poznámkou, …. za 1. a 2. světové války prováděná všemi válečnými státy, někdy pokračovala i po skončení války, např. spojenecká cenzura v Německu a Rakousku 1945 – 1951, čs. cenzura listovních zásilek v letech 1945 – 1950 do tehdejších okupačních zón …

Čs. polní pošta v Anglii 1941 – 1945 – obnovená vojenská polní pošta čs. armády po evakuaci jednotek z Francie (1941), pracovala v táboře Cholmondeley, v průběhu roku 1941 užívaná místní razítka vlastní, avšak listovní zásilky čs. vojáků nebyly osvobozeny od poštovného (užívány anglické známky), existují 4 denní poštovní razítka a větší počet razítek příležitostných.

Čs. polní pošta ve Francii – …. samostatná čs. vojenská poštovní služba jednotek konajících vojenský výcvik v soustřeďovacím táboře v Agde (jižní Francie) zřízená 1.2.1940, listovní zásilky příslušníku čs. vojsk na území Francie byly od poštovného osvobozeny, do zahraničí musely být vypláceny podle platných tarifů, užíváno jedno denní razítko nebo razítko poštmistra vojenského útvaru a 2 razítka příležitostná, 3. listovní zásilky od čs. vojáků ve Francii za 1. a 2. světové války označené náležitými poštovními nebo vojenskými znaky této přepravy.

Číslo polní pošty – identifikační znak polního poštovního úřadu, většinou se z důvodů utajení a snazší manipulace se zásilkami užívají jako identifikační znak čísla, číslo polní pošty se uvádí v legendě razítka polní pošty.

Militária – … z poštovně historického hlediska vše, co souvisí s dopravou vojenských listovních zásilek osob nějak válkou dotčených.

Polní pošta – polní poštovní služba, jejímž úkolem je a/ za války, b/v době zvýšeného ohrožení státu…..), c/ při velkých vojenských cvičeních, d/ při jiném mimořádném nasazení armády zabezpečovat rychlou a spolehlivou dopravu listovních zásilek mezi armádou v poli a zápolím a naopak i mezi jednotlivými součástmi armády v poli …..

Polní pošta čs. vojáků v SSSR 1943 – 1945 – samostatná polní pošta pro čs. vojáky nebyla za 2. světové války v SSSR zřízena ani nebyla používána vlastní poštovní razítka, čs. jednotky používaly v průběhu války služeb sovětské polní pošty, … všechny zásilky procházely vojenskou cenzurou, sovětskou, pokud byly psány azbukou, československou, pokud byly psány česky či slovensky. Dopisy měly charakteristický tvar (tzv. šátečkové dopisy složené do trojúhelníku).

Pošta internovaných osob – doprava listovních zásilek od osob nebo osobám v internačních táborech, často psaných na předepsaných formulářích vydávaných organizacemi Ćerveného kříže, ….. internační tábory byly zřizovány pro civilní obyvatelstvo, které uprchlo nebo bylo odsunuto z oblasti zasažených států, pro občany nepřátelského státu, ….. za 2. světové války též pro občany židovského a cikánského původu na území okupovaných nacisty,…. listovní zásilky od internovaných osob nebo internovaným osobám, s otiskem patřičného poštovního razítka, cenzurního razítka, případně razítka a poznámky orgánů Červeného kříže.

Pošta v ghettech – doprava listovních zásilek uvnitř ghett, zařízených fašisty pro židovské obyvatelstvo v okupovaných územím Evropy, pošta byla organizovaná jejich obyvateli … .

Pošta z koncentračních táborů – listovní zásilky od vězňů a vězňům v nacistických táborech za 2. světové války, na rozdíl od pošty zajatců musely být až na výjimky vypláceny, k listovnímu styku museli vězňové používat předepsané vězeňské poštovní formuláře, na nichž byl uveden výtah z vězeňského řádu týkající se omezení listovního styku vězňů, … veškerá pošta byla vždy přísně kontrolována v poštovním oddělení tábora (Poststelle, Postzensurstelle) a většinou označena cenzurním razítkem … .

Pošta z věznic a káznic – listovní zásilky od vězňů a vězňům v nacistických věznicích a káznicích, případně zprávy od vězeňských orgánů, musely být vyplaceny, ke psaní se mohlo zpočátku užívat obyčejných dopisnic s nalepenou známkou, provedená cenzura byla vyznačena ručně psanou poznámkou, později musely užívat vězeňské poštovní formuláře, na kterých byly výňatky z vězeňského řádu, týkající se omezení listovního styku vězňů obdobně jako u pošty z koncentračních táborů, nebyl zcela striktně dodržován…příkaz psát jen německy.

Pošta zavlečených osob – (anglicky DPP – Displaced Persons Post), listovní zásilky osob (především židovského původu), které přežily konec 2. světové války v koncentračních táborech, ale neměly již nikoho, ke komu by se mohly vrátit domů, proto zůstávaly v upravených táborech a čekaly na povolení k odjezdu do jiných zemí … jejich zásilky byly osvobozeny od poštovného a byly označovány červeným razítkem s textem Displaced/Persons/Mail/Paid – Poštovné zavlečených osob zaplaceno.

Poštovní doklady vnější fronty 2. světové války – sběratelské označení pro listovní zásilky polní a vojenské pošty čs. vojenských příslušníků a spojeneckých armád na našem území za 2. světové války ….. dělíme je na několik skupin …

  1. čs. polní pošta 1938,
  2. pošta čs. příslušníků polského legiónu 1939 a období internace v SSSR do doby vzniku čs. armádního sboru,
  3. polní pošta čs. vojáků v SSSR,
  4. vojenská pošta ve Francii 1939-40
  5. polní pošta čs. vojáků na Středním východě,
  6. vojenská a polní pošta čs. vojáků ve Velké Británii 1940-45, …..
  7. poštou prošlé odklady polních a vojenských pošt spojeneckých armád bojujících na našem území (sovětské, americké, rumunské a polské oddíly)

Poštovní doklady vnitřní fronty 2. světové války – sběratelské označení pro listovní zásilky odbojářů, obětí rasové perzekuce a zajatců 2. světové války, dělíme je na tyto skupiny: 1. pošta z káznic a věznic, 2. pošta z koncentračních táborů, 3. pošta z nucených prací a trestných táborů, 4. pošta z židovských sběrných středisek a ghett, 5. pošta internovaných osob, 6. pošta spojeneckých válečných zajatců.

Poštovní propagandistické nálepky – na listovních zásilkách z 1. a 2. světové války se někdy vyskytují oficiální, polooficiální a soukromé známky, nálepky, viněty, razítka případně vyobrazení nepoštovního charakteru, které svým obrazem či textem sledovaly především propagandistické … cíle.

Připouštěcí známka – zvláštní druh poštovní známky bez výplatní hodnoty, označuje připuštění zásilky ke zvláštní přepravě, zpravidla s omezením množství povolených zásilek, na našem území např. terezínská připouštěcí balíková známka.

Táborová pošta – (německy Lagerpost). a) poštovní organizace v zajateckých nebo civilních táborech, řízená a provozovaná osazenstvem tábora (za 1. a 2. světové války), b) sběratelský název pro listovní zásilky dopravené táborovou poštou.

Spojenecká vojenská pošta – (anglicky AMP – Allied Military Post), poštovní organizace Vojenské zprávy západních spojeneckých armád v Německu 1945 – 46 a v Itálii 1943 – 47 (Terst do r. 1954) …

Vojenská pošta – (německy: Militärpost, naglicky: Military post) ….1. vojenská poštovní organizace…. 2. vojenskou poštou dopravené zásilky…. 3. soukromé či služební zásilky vojenských osob ….

Zajatecká dopisnice – zvláštní bezplatná dopisnice (poštovní formuláře) vydávaná organizacemi Červeného kříže prakticky všech válčících stran za 1. a 2. světové války pro listovní styk válečných zajatců …..

Zajatecká pošta – pošta ze zajateckých táborů, německy: Kriegsgefangenenpost, ,1. doprava listovních zásilek od válečných zajatců a válečným zajatcům,….. 2. listovní zásilky od válečných zajatců nebo válečným zajatcům s poštovními a dalšími znaky tohoto způsobu dopravy (odchodní razítko zajateckého tábora, cenzurní razítka obou válčících států, někdy též razítko příchodní a razítko či poznámky Červeného kříže).

Znárodněná razítka – poštovní denní razítka převzatá od poštovní správy, která byla upravována tak, aby odpovídala novým státoprávním poměrům….

Znárodněný výplatní otisk – viz Znárodněná razítka

Zvláštní druhy a způsoby přepravy listovních zásilek – jde o ambulantní poštu (železniční, lodní, silniční a leteckou), potrubní poštu, polní poštu, leteckou poštu, zajateckou poštu, poštu z káznic a věznic, poštu z koncentračních táborů, poštu internovaných osob, poštu z obležení, …..v průběhu těchto druhů přepravy vznikají zpravidla zajímavé sběratelské doklady nacházející své uplatnění ve všech základních sběratelských oborech.

Další nejvýznamější poštovně historické kulatiny a polokulatiny roku 2015

(ve vztahu ke specializovaný oborům)

170 let – do Prahy přijel první vlak, železnice v českých zemích začala přepravovat poštovní zásilky

165 let – byly zřízeny první vlakové pošty v Rakousku (trať Vídeň – Bohumín)

135 let – čeština byla zrovnoprávněna s němčinou u státních úřadů

115 let – první poštovny v Rakousku zřízeny

75 let – ve Francii zřízena polní pošta čs. zahraničních jednotek, ve Velké Británii zřízeny čs. jednotky a jejich polní pošta


Rok 2015 bude zajímavý i z hlediska dalších nefilatelistických výročí. Připomeneme si i významné historické skutečnosti:

18.6. – 200 let od bitvy u Waterloo,

6.7. – 600 let od upálení Jana Husa,

1.4. – 200 let od narození německého kancléře Otto von Bismarcka,

12.12. – 100 let od narození amerického zpěváka Franka Sinatry,

19.12. – 100 let od narození francouzské zpěvačky Edith Piaf.

PONY EXPRESS – 155 let od první heroické jízdy

Při pohledu do světa poštovní historie nemohu opominout jednu výraznou událost, která se nesmazatelně zapsala do historie světové pošty a přepravy poštovních zásilek Byla jím kurýrní služba pod názvem PONY EXPRESS, která přepravovala zásilky z východního pobřeží USA na západní pobřeží. První jezdec vyrazil na cestu v dubnu 1860 (historické zdroje se liší – někdo uvádí 3. 4., někdo 8. 4.). Jeho jméno bylo Wiliam Richardson. Začal v Saint Joseph (Missouri) a jel přes Kansas, Nebrasku, Colorado, Wyoming, Utah, Nevadu a skončil v Sacramentu v Kalifornii. Zásilky jezdci převáželi ve čtyřech kožených taškách (tzv. mochillách) upevněných u sedla koně – vezli přibližně 15 kg zásilek. Koně měnil jezdec vždy po cca 20 kilometrech. Pony Express ukončil svou činnost 20. 10. 1861. Zasloužil se o to nedostatek financí a zprovoznění transkontinentálního telegrafu dne 24. 10. 1861. Historie byla krátká, nicméně přitáhla pozornost celého světa a je živá dodneška.

Přísaha jezdců zněla:

„Nebudu klít, nebudu požívat opojné nápoje, nebudu vyhledávat hádky a spory, budu jednat čestně a svěřený úsek zdolám i za cenu života ve stanoveném čase. K tomu mi dopomáhej Bůh.“

Jak aktuální.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org

90 let od narození VÍTĚZSLAVA HOUŠKY

Při pohledu na rok 2015, nemohu opominout jednu velkou osobnost československé filatelie, kterou mnozí Vítězslav Houška (uprostřed) ve vynikající společnosti při předávání cen Ferdinanda Peroutkyz nás znali. Dne 30.4.2015 si připomeneme nedožité devadesátiny významného českého spisovatele, redaktora, publicisty, karikaturisty a překladatele s velmi úzkým vztahem k filatelii a vše, co se okolo filatelie točilo. Byl jím Vítězslav Houška (30. 4. 1925, Praha – 3.8.2011, Praha). Proslul i publicistikou o sportu (vyznavač šachové hry, psal i o fotbale). Zaregistroval jsem 21 vydaných knih, možná, že jich bylo více. Dlouhou dobu byl šéfredaktorem Filatelie (spoluredaktorem též Mladého filatelisty společně s R. Kvízem) a fandil specializovaným oborům a poštovní historii. Jeho pohled na osoby a osobnosti pohybující se v 70. – 80. letech jsme nedávno otiskli na našich internetových stránkách. Jako spisovatel proslul zejména spisovatelskou tvorbou o TGM. Ti, kteří jej znali, oceňují i jeho lidský přístup. Pomáhal i těm, kterým režim neumožňoval psát. V roce 2011 převzal v Pantheonu Národního muzea v Praze cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2010. Každé mé setkání s touto legendární postavou bylo zážitkem obohacením odborným, a zejména lidským. Věřím, že i pro ostatní.

Ti, kteří se o Vítězslavu Houškovi chtějí dozvědět více, doporučuji tyto zdroje :

  1. http://cs.wikipedia.org
  2. http://www.infofila.cz/vitezslav-houska-3-srpna-2011-zemrel-r-2-c-4090
  3. http://frantisekbenes.cz/75-narozeniny-vitezslava-housky/
  4. http://vlast.cz/vzpominka-na-vitezslava-housku
  5. http://www.blog.praguechess.cz
  6. http://czechfolks.com
  7. http://idnes.cz

Text doplňuji i fotografiemi z různých zdrojů (uvedených shora) a ze své sbírky.


Rok 2015 bude bohatý na různá výročí. Specializované obory filatelie zkrátka nepřijdou, a my s nimi.

Autor: Ivan Leiš


One Response to Úvodník roku 2015

  1. Ivan Leiš napsal:

    V úvodníku k roku 2015 jsme zmínili jako jednu z významných událostí tohoto roku – osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim dne 27. ledna 1945 (letos uplynulo od tohoto dne 70 let). Doporučuji si připomenout tuto událost jednak poučným krátkým filmem “Den osvobození koncentračního tábora Osvětim (27. leden” na portálu https://www.stream.cz/slavnedny/10004791-den-osvobozeni-koncentracniho-tabora-osvetim-27-leden a zajímavým článkem Františka Beneše “Herr Fischmeister, jste volný!” na portálu http://www.japhila.cz.
    Autor Úvodníku .

     

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.