Tag Archives: Výplatní otisky

Od červené k modré


 

Otisk výplatního stroje jako prezentační otisk


Na přání autora zcela výjimečně poskytujeme naše stránky jako platformu pro vyjádření nových teoretických úvah v souvislosti s dlouholetým sbíráním výplatních otisků autorem a jeho bádáním. Jako klub, který sice sdružuje řadu sběratelů otisků razítek a otisků výplatních strojů, nechceme nyní do oblasti naznačených úvah autora vnášet vlastní zkušenosti či poznatky, tím méně jakékoliv úpravy. Naši čtenáři a širší filatelistická veřejnost má nyní možnost připojit k tomuto příspěvku formou komentářů pod příspěvkem své vlastní zkušenosti, nabyté při sbíráníní výplatních otisků.


 

Výplatní otisky v budoucnu


Jak budou vypadat výplatní otisky za pár let? Třeba v roce 2016 a 2019?


 

Výplatní otisky na zabraných územích (II)


Výplatní otisky na zabraných územích dokumentují mnohé. Ve svém předchozím příspěvku na těchto stránkách (Výplatní otisk na zabraném území) jsem se zaměřil na vývoj výplatních otisků na zabraném území po Mnichovské dohodě a některé změny. Týkaly se především celkového vzhledu a jeho některých částí (denní, výplatní razítko a označení uživatele).

 

ROBERTO DI CASOLA (vyznání přítele otisku z území Československa)


ÚVODEM


Den po 17. listopadu 1989 skupina vyznavačů sběratelství československého výplatního otisku založila Stolní společnost sběratelů výplatních otisků. Jedním z hlavních cílů bylo navázat úzký kontakt se sběrateli výplatních otisků ve světě. Zejména pak s těmi, které uchvátily otisky z území Československa. S některými jsem ve spojení do dneška i po zániku Stolní společnosti. Jedním z nich je i švýcarský sběratel Roberto di Casola, jehož jednou z filatelistických specializací je i československý výplatní otisk. Naše filatelistické přátelství vyústilo ve zpracování rozsáhlé monografické práce, která se zaměřila na výplatní otisk používaný na území Československa v letech 1926 až 1992. Úkol velmi obtížný, nicméně s výsledky, které jsme částečně zveřejnili na stránkách www.kf0015.cz. Jak to bývá, hlavním je vždy otisky a jejich katalogizace, o autorech toho víme žalostně málo. Abych odčinil aspoň částečně tento dluh, položil jsem Robertovi několik otázek. Čtenářům předkládám jeho odpovědi v souhrnné zpovědi.

 

Propagační vložka „Navštivte Poštovní muzeum“ ve výplatním strojku Postalia na poště Praha 1


Některá poštovní propagační razítka přetrvají v provozu na poštách celá dlouhá léta. Připomeňme si na tomto místě denní razítka s výtvarným motivem (např. s erbem města) na celé řadě pošt, též denní razítko na poště Praha 012 Hrad se siluetou Hradčan, pro které se vžilo filatelistické slangové označení „hradní razítko“. Ale zaznamenali jsme u některých pošt též dlouhodobě používané propagační vložky v razítkovacích strojích a strojcích.

 

Barva toneru na příspěvku nestačila oschnout


Barva toneru nestačila oschnout na mém příspěvku vytvořeném o velikonocích a už se na mém pracovním stole objevila nová zajímavost z roku 1945 týkající se mého třetího popisu výplatních otisků z posledního roku války a Protektorátu.

 

Zaostřeno na výplatní otisky roku 1945 z území Československa


Jak jsme již na našich stránkách informovali, v těchto dnech si připomínáme významné výročí týkající se Evropy včetně naší země – 70 let od konce II. světové války v Evropě zakončené kapitulací Německa. Svět však války zbaven nebyl, válka nadále zuřila v Pacifiku až do japonské kapitulace v září 1945. Jedním z poštovně historických materiálů, které věrně zachycovaly historický vývoj byly výplatní otisky, zejména z let 1938 – 1945.

 

„Státoprávní“ pomlčka ve výplatních otiscích 2. republiky


Období takzvané druhé republiky je vzhledem ke svým hodnocením asi jedním z nejkontroverznějších období českých a československých dějin.


 

OTISKY FY ZAPAbeton Praha


 
Velikonoční razítko - Kraslice (25.3. - 28.3.2024)
This is default text for notification bar