Tag Archives: Historie pošt

Přehled “kulatých výročí” českých pošt v roce 2021


Zájemci o poštovní historii, případně regionální sběratelé mají v roce 2021 příležitost sestavovat zajímavé „výroční“ exponáty ve vazbě na dále uvedená výročí českých pošt. Stejně tak mohou v jejich bydlištích apelovat na příslušná regionální vedení České pošty, s.p. s cílem vydat k těmto výročím příležitostné R-nálepky, nálepky Apost či příležitostná razítka.

Tentokrát je přehled dost veliký, protože zejména v roce 1871 se pošta hodně snažila o rozšiřování své dosavadní sítě. Proto jsme vybrali jen na ukázku ty, které mají výročí 450 let a 400 let. 

Kompletní tabulku s přehledem pošt nabízíme ke stažení. V tabulce jsou názvy pošt v prvním sloupci tučně u stále existujících pošt.


 

Vycházka “Po stopách novoměstských pošt – Horní Nové Město” – 24.9.2020


 

Přehled “kulatých výročí” českých pošt v roce 2020


Zájemci o poštovní historii, případně regionální sběratelé mají v roce 2020 příležitost sestavovat zajímavé „výroční“ exponáty ve vazbě na dále uvedená výročí českých pošt. Stejně tak mohou v jejich bydlištích apelovat na příslušná regionální vedení České pošty, s.p. s cílem vydat k těmto výročím příležitostné R-nálepky, nálepky Apost či příležitostná razítka.

Tentokrát je přehled dost veliký, protože zejména v roce 1870 se pošta hodně snažila o rozšiřování své dosavadní sítě. Proto jsme vybrali jen ty, které mají výročí 300 let, 200 let či 150 let od otevření.

Kompletní tabulku s přehledem pošt nabízíme ke stažení. V tabulce jsou názvy pošt v prvním sloupci tučně u stále existujících pošt.


 

Poštovní rekordy (2)


V tomto příspěvku se budeme věnovat zeměpisným rekordům u pošt v Praze.


Nejvýše položená pošta


Pokud budeme hledat tu nejvýše položenou, tak to bude na výše položeném západním okraji Prahy. Z těch současných pošt jsou to hned dvě ležící v naprosto stejné nadmořské výšce 362 m.  Je to pošta Praha 68 na letišti a pošta Praha 515 ve Stodůlkách. Protože však letištní pošta pracuje v 1. patře administrativní budovy, pracuje přece jen o něco výše než ta stodůlecká a patří jí pražské prvenství. Pošta na novém letišti sice pracovala od roku 1968 přímo v odletové hale, ale v roce 1998 byla vymístěna do blízké administrativní budovy. Pobočka této pošty v chodbě mezi terminály 1 a 2 pracuje od roku 2007 prakticky ve stejné výšce.

Pošta Praha 615-letiště pracovala na blízkém starém ruzyňském letišti v letech 1937 – 1978 v téměř stejné nadmořské výšce 365 m. V dost podobné nadmořské výšce 360 m pracuje dodnes i pošta Praha 514 ve Zličíně


Další nejvyšší poštou v Praze je ve výšce 362 m pošta Praha 515, ta byla otevřena v roce 1957, ale v současné budově v Hábově ulici č. 3/1516 ve Stodůlkách pracuje od roku 1987.

pošta v Praze na sídlišti Stodůlky

Historický výškový rekord však nepochybně patří již zrušené poště Praha 613 na Bílé Hoře. Ta zde pracovala původně jako Praha 89 od 5.6.1937 ve výšce 382 m. K 1.6.1992 však byla tato malá pošta zrušena a její rekord přešel na níže položené služebny.


Nejníže položená pošta


Pokud sledujeme nejníže položené pražské pošty, tak ty je třeba hledat na severu, kde Vltava opouští území Prahy. Z těch současných je to pošta Praha 71 v Trojské ulici č. 175E/632 v Troji. Pošta zde pracuje od 5.2.1875 s původním názvem Troja. Leží v nadmořské výšce pouhých 184 m a při povodních v roce 2002 byla zcela zaplavená.

Nejníže položená pošta pracuje v novostavbě v diplomatické čtvrti v Troji

Skutečně nejnižší pražskou poštou však byla již zrušená pošta Praha 67 v Podbabě. Ta zde pracovala od 20.12.1892 s názvem Podbaba. Její poslední sídlo před zrušením 1.11.1977 bylo v ulici V Podbabě 4/2515 blízko míst, kde se vlévá Šárecký potok do Vltavy. Při povodních 2002 bylo celé okolí pošty ležící ve výšce pouhých 182 m, zcela zaplavené.


Nyní se věnujme poštám zeměpisně ležícím na nejzazších okrajích Prahy.


Severní okraj


Na severním okraji je to pošta Praha 96 v Čakovicích. Pošta zde pracuje od 3.2.1873 s původním názvem Gross Čakowitz – Čakovice a navíc od počátku na jediné stálé adrese v Cukrovarské ulici č. 27/2 ! Její souřadnice jsou 50°09’12” severní šířky.

Nejsevernější pražská pošta Praha 96 v Čakovicích

Jižní okraj


Naopak na nejjižnějším okraji Prahy pracuje pošta Praha 511 v Lipencích. Pošta je to mladá, vznikla až 4.1.1961 a dnes pracuje v ulici Na Bambousku č. 500. Její souřadnice jsou 49°57’61” severní šířky.

Nejjižnější pražskou poštou je Praha 511 v místní části Lipence

Východní okraj


Na východním okraji prahy pracuje nejdále pošta Praha 914 v Klánovicích. Nejprve zde od 16.7.1907 pracovala poštovna, od roku 1931 pak pošta Klánovice. Současné sídlo pošty ve Slavětínské ulici č. 433 má souřadnice 14°40’12” východní délky.

Nejvýchodnější pražská pošta Praha 914 v Klánovicích

Západní okraj


Nejzápadnější výspou Prahy je letiště Václava Havla. V jeho areálu leží nejen nejvýše položená ale také nejzápadnější pražská pošta Praha 68. Ta má dvě pracoviště, jedno v administrativní budově v Schengenské ulici č. 2/1017 (pracuje zde od roku 1998) a druhé v chodbě mezi terminály 1 a 2 (pracuje zde od roku 2007). Ta přepážka pro cestující veřejnost je tedy nejzápadnější pražskou poštou se souřadnicemi 14°16’04” východní délky.

Autor příspěvku: Jiří Kratochvíl


 

Po stopách starých i současných pošt na území Dolního Nového Města Pražského


Klub filatelistů, sběratelů specializovaných oborů, 00-15 Praha pořádá 13.června 2019 (čtvrtek) v návaznosti na předchozí úspěšné procházky po poštách malostranských, staroměstských a vinohradských, procházku po stopách starých i současných pošt na území Dolního Nového Města Pražského. Účastníky čeká 28 zastavení v místech poznamenaných poštovní historií. Sejdeme se v 16 hodin před hotelem Opera v ulici Těšnov 13 (na připojeném historickém obrázku budova vlevo) a první zastavení bude na místě bývalé pošty na již neexistujícím nádraží Praha – Těšnov (na obrázku budova vpravo).

 

Pražské pošty – stálice


Hned v úvodu je třeba vysvětlit proč je pošty možné považovat za stálice. Z historie víme, že mnohé z nich pracují poměrně velmi dlouhou dobu, jiné zase mají kratší, někdy i jepičí život. Toto hledisko ale není důvodem k označení za stálice. Důvod hledejme jinde. Jde totiž o jejich setrvání na stálé, po léta neměnné adrese. A právě toto je hledisko vhodné naší pozornosti. Věnujme se tedy pražským poštám – přesněji poštovním budovám, které právě z tohoto hlediska lze považovat za stálice.

 

Přehled „kulatých“ výročí českých pošt v roce 2019


Zájemci o poštovní historii, případně regionální sběratelé mají v roce 2019 příležitost sestavovat zajímavé „výroční“ exponáty ve vazbě na dále uvedená výročí českých pošt. Stejně tak mohou v jejich bydlištích apelovat na příslušná regionální vedení České pošty, s.p. s cílem vydat k těmto výročím příležitostné R-nálepky, nálepky Apost či příležitostná razítka.

Tentokrát je přehled neskutečně veliký, protože v roce 1869 se poštovní ředitelství “úplně zbláznilo” a v jediném roce zřídilo zhruba každou čtvrtou z později existujících pošt. Proto jsme vybrali jen ty, které mají výročí 100 let či 50 let od otevření.

 

Přehled „kulatých“ výročí českých pošt v roce 2018


Zájemci o poštovní historii, případně regionální sběratelé mají v letošním roce 2018 příležitost sestavovat zajímavé „výroční“ exponáty ve vazbě na dále uvedená výročí českých pošt. Stejně tak mohou v jejich bydlištích apelovat na příslušná regionální vedení České pošty, s.p. s cílem vydat k těmto výročím příležitostné R-nálepky, cenné nálepky Apost či příležitostná razítka.


 

Přehled „kulatých“ výročí českých pošt v roce 2017


Zájemci o poštovní historii, případně regionální sběratelé mají v letošním roce 2017 příležitost sestavovat zajímavé „výroční“ exponáty ve vazbě na dále uvedená výročí českých pošt. Stejně tak mohou v jejich bydlištích apelovat na příslušná regionální vedení České pošty, s.p. s cílem vydat k těmto výročím příležitostné R-nálepky, cenné nálepky Apost či příležitostná razítka.


 

Pošty zmizelé z map


Slova v titulku zní poněkud záhadně, ale jejich význam je vlastně prostý. Jde o pošty, které stejně jako jejich domovské obce v průběhu let zmizely z map a vlastně i z povrchu zemského. Jde o případy, kdy obce i s poštami byly zatopeny vodními nádržemi při výstavbě vodních děl či musely být zlikvidovány, když se ocitly v ochranném pásmu zdrojů pitné vody.