Filatelie není jen radost


Není sporu o tom, že naše mnohdy celoživotní záliba – filatelie je pro nás členy Klubu filatelistů vysoce ušlechtilou činností. Filatelie a její zajímavá část – specializované obory včetně poštovní historie nám přinášejí potěšení, uspokojení a rozšíření našich vědomostí a znalostí. Jednoduše je to radost. Svět filatelie a specializovaných oborů mnohému z nás pomohla a pomáhá překonat i obtížné dny našeho života.

Na druhé straně se jistě shodneme na tom, že nám sbírání a záležitosti kolem způsobují i vrásky na čele a řadu starostí spojených s naším zaváháním způsobeným nezkušeností či nedostatkem či podceněním informací či souvislostí. Mince má též dvě strany. Filatelie též.

K překonání tohoto handikepu slouží entita, která se nazývá společenství, spolek, sdružení či prostě klub. Tak to je ve všech oborech sdružování člověka, o to více to platí ve filatelii. „V kolektivu je síla“, jsme slyšeli v minulosti celou řadu let, i když toto rčení vyznívá jako planá a prázdná fráze.

Střet s nepříjemnými skutečnostmi zejména v oblasti zálib bolí dvojnásob. Naše hobby je dobrovolné a svobodné, rozhodnutí závisí jen a jen na nás. Není třeba se děsit, tato nepříjemná skutečnost pronásleduje všechny generace.

Pokud zabrousíme do starších ročníků filatelistických časopisů, zjistíme, že tento stav trápil i naše předky, nejen sběratele, ale i významné osobnosti včetně redaktorů těchto filatelistických časopisů. Jako příklad může sloužit úvodník Tribuny filatelistů redaktora Ing. E. Hirsche s názvem „Do nového ročníku“, který byl zveřejněn v 1. čísle (ročník XIX) dne 14. ledna 1939. I když si odmyslíme chmury této doby způsobené tragickými politickými a státoprávními událostmi roku 1938, přece jen se na povrch dostává starost, ba přímo strach o sběratele. Z úvodníku se dozvídáme:

Pro stálé naše odběratele by ovšem stačila jediná věta – milí přátelé, zůstaneme listem sběratelů jakým jsme již od prvního ročníku, váš sběratelský zájem je nám přesnou směrnicí, od níž se nikdy neodchýlíme, láska k československé známce pak druhým nezměnitelným vodítkem, jemuž se podřizujeme.

Dále se dozvídáme: „Od prvního ročníku, jenž vyšel roku 1921, až do konce ročníku osmnáctého, který byl loni ukončen, sledovali jsme tři hlavní cíle: informovat, poučit a chránit československého sběratele.“ Tato proklamace je detailně rozšířena: “Boj proti padělatelům a tím ochrana naší záliby před jejími největšími škůdci vyplývá jako přirozený důsledek našeho studia známky …“. Redakce byla rozhodnuta chránit sběratele před vším špatným, který využívá důvěřivého sběratele.

Časopis se soustřeďuje na popis „fals neočekávaných“, ale i na „Padělky razítek Polní pošty 1938“ a další problémy. Těchto problémů a dalších otázek podvodů namířeným vůči sběratelům se dotýkaly i kapitoly odborných statí či publikací. Namátkou jmenuji Karla Basiku, J. Mrňáka, B. Ševčíka či Ladislava Novotného. Otázky byly rozebírány ze všech stran…

Padělatelství a finanční poškozování sběratelů (ale i pošty) byly jednou částí varování směrovaných vůči sběratelům šíření pomocí osvěty v tisku. Dalším pokusem, jak uchránit sběratele před nepříjemnými dopady finančních útoků bylo sdružování ve spolcích a klubech. I když ve své době bylo zdůrazňováno padělatelství ke škodě pošty a sběratelů, autoři těchto slov a ochranných snah zde jistě mysleli finanční toky v širším smyslu. Šlo jim o jediné – uchránit peněženky sběratelů, pro něž byla filatelie jen a jen zálibou, a ne cestou k zázračnému zbohatnutí.

V kapitole „Zakládám klub“ (otištěné v knize Filatelistovo podzimní rozjímání, NADAS, Praha 1976) se poměrně podrobně zmiňuje o tomto problému Václav Nebeský. Svou úvahu začíná slovy:

Druhá světová válka, po hospodářské stránce, zastihla ještě nemálo pamětníků let 1914 – 1918 a prvních poválečných roků, a připomněla jim, jak zhoubný vliv má válečný konflikt na ekonomické a finanční zdroje státu i jeho obyvatelstva.

Dále vyslovuje názor, že „usilovně se pátrá po skulinkách, jimiž by bylo možno vyklouznout ze spletité sítě všech těch omezení …“. a že „inflace hromadí peníze v rukou spekulantů a bezohledně se směňují za předměty stálejších hodnot a jistějších možností dalšího směňování…“. V dalším textu líčí způsob zbohatnutí spekulantů a finančních manipulátorů na úkor poctivých sběratelů za podpory financí.

Svou úvahu Václav Nebeský rozšiřuje dále:

… a někde tady také nastupuje ušlechtilé nebo, bojíme-li se tak velkých slov, praktické poslání klubů a spolků, zřizovaných k ochraně sběratelů a snažících se poskytnout členům co nejvíc konkrétních rad a vědomostí a pomoci tak v nerozhodných chvílích i sporných otázkách. Ostatně tenhle úkol není výsadou jen filatelistického sdružování, těmito zásadami se řídí i jiné zájmové a společenské organizace.

Proto Václav Nebeský a jeho přátelé v roce 1943 založili klub, nebo jak oni v té době zdůrazňovali:

„Zakládáme ochranné sdružení velmi početných filatelistických přátel.“

Cílem byla podpora ušlechtilé zábavy a oddech po práci a ne finanční spekulace, machinace a na svém konci ztráty a psychická deziluze.

I když se přeneseme do dnešních dob, uvědomíme si, jak tato slova jsou aktuální a nadčasová, i když nás netrápí již 70 let chmury válečných konfliktů u nás či blízko nás spojených s bídou a nouzí, i když jsme si prožili později mnohdy své složité dny.

Zcela jistě je na každém z nás, co sbírá, kolik prostředků vloží do svého oboru, zda vyslyší volání filatelistických sirén zvěstujících pateticky vyšší poslání pro filatelistickou obec tu i onde, jak vynaloží se svými finančními prostředky a na jaké účely je poskytne a komu. V tom klub nemůže členům zabránit v naší svobodné společnosti, ani pomoci. Klubu zasahovat do soukromí a svobodného rozhodování nepřísluší.

Může však upozornit členy a přátele našeho klubu, aby před jakýmkoliv nákupem filatelistického zboží či žádosti o vynaložení financí na jakékoliv filatelistické projekty zpozorněli, vzali zdravý rozum do hrsti a snažili se realisticky a obezřetně rozhodnout.

Emoce, osobní ego a rozšíření sběratelských zorniček před spatřením sebelíbivějších projektů či „cenného materiálu za rozumnou cenu“ do sběratelství rozhodně nepatří. A to i když specializované obory jsou na tom ve srovnání s poštovní známkou či celinami podstatně hůře, zejména pro nedostatek známých faktů, výjimečnost, četnost a nedostatek literatury, ceníků a katalogů a snadnější možnost padělků celistvostí.

Touto poznámkou (nikoliv na okraj) přispívám do rozšíření znalostí o počátcích našeho klubu ve 40. letech 20. století, jakož i k přenesení dávných starostí do dnešní doby …

Praha 22.5.2015 – Výbor KF 00-15 Praha


 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Výplatní otisky na zabraných územích (II)

Výplatní otisky na zabraných územích dokumentují mnohé. Ve svém předchozím příspěvku na těchto stránkách (Výplatní otisk na zabraném území) jsem...

Pozvánka odboru známkové tvorby České pošty, s.p. – 27.5.2015

Srdečně Vás zveme na 60. výstavku odboru známkové tvorby České pošty, s.p., která bude pořádána tradičně v den vydání poštovních...

ROBERTO DI CASOLA (vyznání přítele otisku z území Československa)

ÚVODEM Den po 17. listopadu 1989 skupina vyznavačů sběratelství československého výplatního otisku založila Stolní společnost sběratelů výplatních otisků. Jedním z...

Zavřít