Dodnes vzpomínám na těch několik stejně zapálených přátel, s nimiž jsem od prvního nápadu dospěl až k vytvoření samostatného klubu. Patří mezi ně František Macák, Josef Kolařík, Vašek Matura, třebas by si stejně vděčné zmínky zasloužili i další … Povšimněme si nejdřív Josef Kolaříka, prvního předsedy našeho klubu s oficiálním názvem S.K. zaměstnanců města Prahy, odbor filatelie. Josef Kolařík byl dlouholetým městským radním a z titulu této čestné funkce míval vždy hojně známostí a vlivných přátel, za okupace přesedlal do Elektrických podníků hlavního města Prahy, měli jsme pracoviště takříkajíc „přes koleje“, v protilehlých budovách, a mohli jsme se, když bylo potřeba, kdykoli a bez velkých štrapací navštívit a poradit. Slynul znamenitým vystupováním, jako odedávný politický harcovník byl samozřejmě skvělým řečníkem, vyznal se, nic ho nepřekvapilo, vždycky si uměl poradit, ve všem byl hned jako doma – padla mu tudíž funkce předsedy jako ulitá. František Macák se mi zdál rodilým jednatelem, byl to člověk snaživý, agilní, přesný, výborný organizátor, navíc člen výboru Sportovního klubu zaměstnanců města Prahy, jehož jsme byli odborem. Další členy výboru jsme už hledali společně a k naší radosti byl výběr kandidátů víc než bohatý.
