Klub filatelistů 00-15 Praha

Ladislav Jirka (11.2.1914, Třemošná u Plzně – 15.5.1986, Praha) byl významným českým grafikem a rytcem poštovních známek. Pocházel z početné rodiny (narodil se jako nejmladší z deseti dětí). Od dětství měl zálibu v kreslení a malování. Jeho starší bratr, rytec, mu byl velkým příkladem a zasvětil jej do základů rytectví. Vyučil se tomuto oboru v dílně Ferdinanda (některé zdroje uvádějí křestní jméno František) Malínského v Plzni. Své studium zde začal v roce 1928. Poté pracoval v ryteckém oddělení Geografického vojenského úřadu v Praze (ve zdrojích se uvádí rok 1936 i pod názvem Vojenský zeměpisný ústav).

Osudovým okamžikem v jeho životě bylo setkání s rytcem Bohumilem Heinzem, který mladého rytce pochválil za jeho práce. Mezníkem byl rok 1939, kdy byl přijat jako figurální rytec bankovek do Tiskárny bankovek národní banky československé v Praze (Růžová ulice – též se uvádí název Státní tiskárny cenin). Jeho prvním šéfem v Tiskárně bankovek byl další vynikající rytec Jindra Schmidt, vedoucí ryteckého oddělení. Archiv nynější Státní tiskárny cenin uchovává i rytcovy práce. Ladislav Jirka pokračoval ve svém vzdělání i během války. Jednak navštěvoval školu akad. malíře J. Šilhavého, kurzy kreslení ve spolku Mánes a kurzy figurální kresby u malířů profesorů Sychry, Tittelbacha, Holého a Janouška.

Celých 35 let své kariéry pracoval ve Státní tiskárně cenin. Zde se věnoval tvorbě bankovek jako autor či spoluautor a vytvořil značné množství rytin. Nejznámějšími byly zcela určitě hnědá desetikoruna (rok 1961) anebo zelená stokoruna (rok 1961) s Hradčany na rubové straně.

V roce 1948 vstoupil do světa rytin poštovních známek. Prvními byly rytecké práce na kupónech (návrh Maxe Švabinského – emise XI. Všesokolského sletu v Praze, vydání 10.6.1948), jeho prvními známkami byly Pof. 482 (portrét Ĺudovíta Štúra, předloha Karel Svolinský, emise 100. výročí Slovenského povstání, vydání 27.8.1948), 494, 506, 510, 525, 539, 590 s nejrůznějšími motivy. Tyto známky zcela jistě zaujaly uživatele, sběratele a odborníky. Ladislav Jirka ryl známky bezmála 40 let, během nichž vytvořil cca 500 rytin (známky, aršíky, kupony, FDC). Gerhard Batz uvádí, že se Ladislav Jirka podílel na 350 poštovních známkách Československa. Detailní přehled je uveden v Batzově seznamu v portálu www.infofila.cz. Zájemce zaujaly především známkové emise s folklorním a přírodovědným motivem. Rytecká poštovní grafika je vděčným dílem pro tvorbu analogických pohlednic (maxikaret).

Pracoval nejen pro československou poštovní správu, ale i pro zahraničí (např. Monako a další). Právě rytina Ludwiga van Beethovena z roku 1970 se ve světě hodnotí jako velmi zdařilá a působivá. Zahraniční portály se často zmiňují o Ladislavu Jirkovi a reprodukují jeho vydané československé známky.

Během svého profesního života spolupracoval se špičkovými umělci – Karlem Svolinským, Cyrilem Boudou, Mirko Hanákem, Jaroslavem Lukavským, Josefem Lieslerem a dalšími. Úzká a podnětná spolupráce byla zejména s Karlem Svolinským. Ladislav Jirka vytvořil i rytecké přepisy uměleckých děl. Za své dílo obdržel několik ocenění (za poštovní známky a umělecká díla).

V uměleckých šlépějích pokračuje i dcera Ladislava Jirky paní Libuše Knotková (též společně se svým manželem Jaromírem Knotkem). Z jejich tvorby jsou známy především aršíky z emise Ochrana přírody. Paní L. Knotková zaujala i výtvarným návrhem známky detail Růžencové slavnosti z emise Umění od Albrechta Dürera.

Zdroje:

1. www.infofila.cz

2. Tisková informace Phdr. Jana Galušky „Ladislav Jirka – grafik a rytec poštovních známek při vernisáži výstavy v Poštovním muzeu dne 17. 3. 2005

3. https://photobucket.com/

4. Wikipedia

5. Vlastní sbírka

6. @Infofila

7. https://findyourstampsvalue.com/

8. www.pinterest.com

9. artalk.info

10. https://cartesmaximum.blogspot.com/

Autor: Ivan Leiš