Poštovní muzeum ve Vávrově domě: místo filatel. setkávání a poznávání


První dvě citace jsou z Monografie československých a českých známek a poštovní historie, 25. díl 90 let Poštovního muzea, Pavel Čtvrtník, Jan Kramář, Patricia Tošnerová, POFIS, Praha 2008.


Vznikem československého státu na přelomu října a listopadu 1918 se dovršila národní, politická, hospodářská a také kulturní emancipace českého národa. Byla založena řada nových institucí, spolků a sdružení, které dříve vzniknout nemohly nebo dokonce nesměly. Nejinak tomu bylo také v případě snah o zřízení československého Poštovního muzea, které se postupem doby mělo stát prostřednictvím bohaté historické dokumentace jedním z dokladů samostatnosti a kulturní vyspělosti Českých zemí, Slovenska a Podkarpatské Rusi.

(kapitola Historie Poštovního muzea, str. 7)


Poštovní muzeum, jehož založení je bezprostředně spjato se vznikem československého státu a zároveň s výročím vydání jednoho z atributů státnosti, prvních československých známek. Obě události se staly 18. prosince 1918, pouhých osm týdnů po zrodu samostatného státu. Poštovní muzeum se tak může pochlubit významným primátem – je totiž vůbec prvním muzeem, jež vzniklo v nové republice.

(předmluva Jana Galušky – Poštovnímu muzeu je 90 let, str. 6 )


Vávrův dům – „Ta budova sama láká už vzhledem, natož pak svou nynější náplní: Poštovní muzeum sídlí na Novém Městě v ulici Nové mlýny 2, ve Vávrově domě – původně renesančním, barokně přestavěném kolem roku 1678. Důstojným sousedem je mu starobylá Novoměstská vodárenská věž a nedaleký kostel sv. Klimenta.“

Jan Horák, Poštovní muzeum skrývá světové rarity, www.denik.cz, 12. 3. 2011


Kde se scházíme?


Na našich stránkách jsem před nedávnem začal věnovat místům, kde se členové našeho Klubu filatelistů schází, aby se navzájem setkali a poučili o svém koníčku – filatelii a poštovní historii. Neodmyslitelně setkávání a poznávání patří k hlavní činnosti klubové činnosti. Popsal jsem náš hlavní stan – Dům Portus na Starém městě pražském včetně jeho historie, ale i současnosti. Vzápětí jsem nemohl vynechat budovu Hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze, kam naši členové váží své kroky kromě jiných záměrů i na křty nových českých poštovních známek nebo celin a setkání s jejich autory, výtvarníky i rytci. Není všem dnům konec – přibydou i další místa z minulosti a současnosti.

Dnes zavítáme do Vávrova domu, kde od 25.8.1988 sídlí Poštovní muzeum, které bylo otevřeno u příležitosti konání Světové výstavy poštovních známek PRAGA 1988.


Nejprve však pár slov o historii Vávrova domu formou kroniky.


1. Vávrův dům (kronika)


Vávrův dům (též nazýván Vávrův mlýn) je přesný název sídla Poštovního muzea v Praze 1, ulici Nové mlýny 2 (čp. 1239). Ve skutečnosti to nebyl mlýn, ale obydlí mlynáře. Ústřední seznam kulturních památek uvádí tento objekt jako Vávrův vodní mlýn pod číslem 40042/1-1189. Jedná se o památku I. kategorie.

13. století

na pozemku dnešního Vávrova domu bydleli rybáři, lazebníci či lázeňští, mlynáři, zde i tůně zásobující nedaleké lázně sv. Klimenta

14. století

postaveno stavení patřící rybáři Naxantovi

16. století

vlastníkem objektu byla novoměstská obec

1678

dům barokně přestavován (má bytelně postavený barokní krov)

1689

objekt zničil požár, později postavena budova čp. 1239 patřící k inventáři mlýnů

1689-1690

obnovena vodárna a mlýny, vybudován nový dům vedle věže

18. století

město začalo objekty pronajímat, stavěla se obytná část zde stojícího mlýna s renesančními základy (suterén)

1700 (?)

dostavěno obydlí mlynáře

1750

mlynář František Klika získal Nový mlýn spolu s obytnou budovou

1788

Václav Michalovic převzal objekt od Františka Kliky

1800

Václav (Karel Tomáš) Michalovic definitivně odkoupil mlýn a obydlí od města

1834

dům přestavován klasicistně

1847

interiéry vyzdobeny nástěnnými malbami malířem a dekoratérem Josef Navrátilem (kronika malíře viz dále)

1891

prováděny další úpravy, v přízemí zřízena pekárna

1898-1899

objekt koupil a krátce držel JUDr. Václav Cicvárek, provedl menší opravy (fasádu)

1900

dům koupil Zdeněk Vávra

1948

majetek byl znárodněn a převzal jej OPBH

1950-1961

rodina Vávrů v těchto letech o dům postupně přicházela

24.6.1976

proběhla první jednání Útvaru hlavního architekta hl. m. Prahy s Ředitelstvím pošt Praha o poskytnutí prostor Poštovnímu muzeu

3/1977

ing. arch. Karel Gogela a Ladislav Havránek dokončili Studii rekonstrukce Vávrova domu pro potřeby Poštovního muzea

28.5.1985

vydáno stavební povolení, budovu rekonstruovali ing. arch. Milan Pavlíka ing. Pavel Havlas ze Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů (rekonstrukce 1986-88)

1986

Pražský stavební podnik zahájil rekonstrukční práce, skončily 31.7.1988

25.8.1988

Poštovní muzeum ve Vávrově domě slavnostně otevřeno


postovnimuzeumAdresa a kontakty:
Vávrův dům – Poštovní muzeum
Nové mlýny 2
110 00 Praha 1
telefon: +420 222 312 006
web: www.postovnimuzeum.cz
e-mail: postovni.muzeum@cpost.cz


2. Nástěnné malby Josefa Matěje Navrátila (kronika malíře)


007_aNa objednávku mlynáře a měšťana Václava Karla Tomáše Michalovce, známého mecenáše a vlastníka objektu, vyzdobil malíř Josef Navrátil interiéry nástěnnými malbami roku 1847. Oba byli přáteli, Michalovec milovníkem umění, sběratelem a Navrátilovým spolustolovníkem v 007_bpivovaře U Kléblatů, dávno zrušeném. V té době bydlel v Dlouhé ulici, k domu Michalovce to měl poměrně blízko.

Původní nástěnné malby se dochovaly až na několik fragmentů, ve třech salóncích v 1. patře. Navždy byly zvěčněny v podnikovém reprezentačním kalendáři podniku zahraničního obchodu Transakta Praha na rok 1990 s titulkou poštovní trubky před textilní007_c tapetou a kvalitní tisk nám do dneška přibližuje tyto skvostné malby doplněné předměty poštovnictví ze sbírek Poštovního muzea. Autory námětu kalendáře byli Pavel Kotěšovec a Ivan Leiš, realizaci zajistili Pavel Čtvrtník, grafik Najbrt a fotograf Karel Neubert. Díla Josefa Navrátila, malíře českého romantismu a tehdy nejznámějším dekorativním malířem se stala i náplní dalšího kalendáře z roku 1979.

Malíř Navrátil zanechal během svého života stopu na Českolipsku, v Zákupech a Novém Boru, zámcích v Liběchově, Ploskovicích a Jirnech.

17.2.1798

ve Slaném se narodil Josef Matěj Navrátil (Vinařického ulice 12). V mládí se vyučil u otce malířem pokojů, studoval na pražské Akademii (žák J. Berglera), stal se malířem-dekoratérem, vzdělával se dále v zahraničí (Švýcarsko).

1836

vymaloval strop Vladislavského sálu kvůli korunovaci Ferdinanda českým králem (práce se nedochovala)

1847

Josef Matěj Navrátil vyzdobil interiéry Michalovcova domu, dnešního Vávrova domu doložený historizujícím romantisme nebo též shakespearovským zobrazením. V prvním pokoji je ornamentálně malovaný strop s květy, ve druhém (Divadelním) je šestnáct výjevů z historických legend a her. Je zde např. Libušino poselstvo Přemyslu Oráčovi, Oldřich a Božena nebo lazebnice Zuzana převážející Václava IV. přes Vltavu. Zde najdeme i portrét Navrátila s paletou v ruce, podpisem a datem dokončení maleb (1847). Ve třetím pokoji jsou romantické krajiny (Krajina nad Kamýkem, Lázně Gastein a další alpské motivy poznané během umělcových cest po Rakousku, Itálii a Švýcarsku). Celkem osm temperových obrazů se stylizovanými výjevy významných turistických cílů tehdejšího rakouského císařství. Objekt se stal významnou ukázkou měšťanské nástěnné malby 19. století.

1850

stal se předsedou Jednoty výtvarných umělců

1850-1853

na císařském zámku v Zákupech při jeho úpravách jako budoucí sídla císaře Ferdinanda V. (20 pokojů vyzdobeno historickými a žánrovými obrazy, ornamenty, alegoriemi). Navrhoval i rámy zrcadel, vyřezávané lustry a záclonové garnýže. Maloval i na zámku v Ploskovicích

1861

Josef Matěj Navrátil zanechal své aktivní malířské dráhy, částečně ochrnul na následky mrtvice

21.4.1865

Josef Matěj Navrátil zemřel v Praze v chudobě a téměř zapomenutý, pohřben na Olšanských hřbitovech (II, 2, 331). Některé zdroje uvádějí datum 11.4. (patrně omyl).

1909

uskutečnila se první souborná výstava jeho díla v pražském Rudolfinu

1952

poblíž Karlova náměstí byla pojmenována po něm ulice

50. léta

malby ve Vávrově domě restaurovány prof. Bohuslavem Slánským a jeho ateliérem

1980

zchátralý objekt se musel generálně opravit,výzdobu interiéru restaurovalo osm odborníků pod vedením prof. Raimunda Ondráčka. Malby restaurovala ak. mal.Naděžda Mašková. Díky šetrným opravám se zachovaly i původní doplňky – parkety skládaných do vzorů, lustry z broušeného křišťálu, kování zámku, dveře s leptaným sklem apod.

20.11.2011

restaurátorské práce biedermeierovských maleb byly definitivně dokončeny a Poštovní muzeum bylo otevřeno jako celek veřejnosti


Dílo, inspirace následovníkům


Navrátil byl vynikající krajinář, vynikl svými zátišími, figurálními malbami a jejich skicami. V jeho obrazech najdeme různé styly, ve skicách se dostává k impresionismu. Velká osobnost malířského realismu v českém malířství. Všestranný autor nástěnných maleb, vývěsních štítů (pro slavnou vinárnu a lahůdkářství pana Chlumeckého v Železné ulici) a závěsných obrazů zátiší, romantických krajin, městských žánrů, portrétů.

Inspiroval fotografa Josefa Saudka, který jeho malířská zátiší reprodukoval pro sebe i tisk.Byl Navrátilem ovlivněn při zaznamenání kolínské krajiny. Známý je jeho cyklus Zátiší podle Navrátila, vytvořené v roce 1954. Kvalitu díla J. M. Navrátila ocenilo až 20. století. Byl to například Emil Filla, který na něj navázal.


3. Hlavní aktivity Poštovního muzea ve Vávrově domě od roku 1988


Poštovní muzeum dostalo nový, důstojný stánek a přiblížilo se filatelistům,laikům a zejména poštovně historickým badatelům. Objekt snadno dosažitelný otevřel své brány pro různé akce. Jaké byly ty nejdůležitější v období let 1988-2007? Ty pozdější mohou zájemci zachytit ve specializovaném tisku či internetových stránkách, včetně našich. Zejména poslední tři roky události zachycujeme na našem webu včetně bohaté fotografické dokumentace.

25.8.1988

otevřela se známková expozice

XI/1989

PZO Transakta vydala reprezentativní kalendář zobrazující nástěnné Navrátilovy malby a některé předměty ze sbírek PM

15.11.1990

v 1. patře Vávrova domu rozšířen výstavní prostor a zahájen cyklus příležitostných výstav

26.1.1991

zahájen provoz první příležitostné poštovní přepážky s prvním příležitostným poštovním razítkem a pamětním listem muzea na krátkodobé výstavě

1.2.1991

PM otevřelo detašovanou prodejnu pošty Praha 015

1.8.1997

otevřela se muzejní prodejna

17.4.1998

otevřela se modernizovaná známková expozice

VI/1999

zahájen zápis sbírkových předmětů do počítačové databáze MUZIS

2000

pracovníci PM a GŘ ČP připravili soubornou publikaci Dějiny pošty v českých zemích

24.4.2002

PM přijato za řádného člena Asociace muzeí a galerií ČR

14.8.2002

sklepní a přízemní prostory PM byly zatopeny velkou povodní, PM uzavřeno pro veřejnost

13.5.2003

PM slavnostně otevřeno po povodních

1.10.2007

Jan Galuška se stal ředitelem PM


4. Sbírky v PM ve Vávrově domě a v pobočce ve Vyšším Brodě (stav k roku 2008)


A. Historické listinné podsbírky


  • Automobilová pošta
  • Dostavníková doprava
  • Drobné pozůstalosti a sbírky
  • Fotoarchiv ministerstva pošt a telegrafů
  • Grafika, kresby, reprodukce
  • II. odboj poštovních zaměstnanců
  • Korespondence
  • Letecká pošta
  • Mapy
  • Maxmilián Fatka
  • Mezinárodní konference a sbírky
  • Ministerstvo pošt a telegrafů
  • Ministerstvo spojů
  • Patenty a oběžníky
  • Plány poštovních budov
  • Polní pošty
  • Pošta v zahraničí
  • Pošta za 1. světové války
  • Poštovní spořitelna
  • Poštovní úřady
  • Práce k dějinám poštovnictví
  • Pražské poštovní úřady
  • Privilegia dědičných poštmistrů
  • Propagace pošty
  • Rozhlas, televize, telegrafie
  • Ředitelství pošt a telegrafů
  • Správní odbor československé pošty
  • Telefon
  • Telegraf
  • Tiskopisy, formuláře
  • Učební kurzy a poštovní školství
  • Václav Dragoun – rukopisné poznámky
  • Výstavy
  • Zájmová činnost poštovních zaměstnanců
  • Železniční doprava

B. Trojrozměrné historické podsbírky


  • Mechanizační prostředky
  • Nábytek
  • Obrazy a plastiky
  • Pokladny
  • Poštovní schránky
  • Poštovní stejnokroje
  • Poštovní štíty
  • Poštovní výstroj
  • Propagační předměty a standardy
  • Provozní pomůcky
  • Typáře razítek a pečetidel

C. Knihovní podsbírka


D. Podsbírky známkové tvorby


  • Ceny, medaile, diplomy
  • Československé a zahraniční poštovní známky adjustované v propagačních souborech
  • Dary fyzických osob a bezúplatné převody od orgánů státní správy
  • Falza, soukromé přetisky, skici, tisky, kresby a fotodokumentace
  • Impramatur (souhlas k tisku)
  • Klasické poštovní známky a celistvosti evropských a zámořských zemí
  • Muzejní potřeba – celiny a tiskopisy
  • Ocelorytiny, tiskové desky a výtažky
  • Otisky rytin poštovních známek a obálek 1. dne (FDC)
  • Poštovní známky as celistvostí evropských a zámořských zemí
  • Předvýrobní makulatury a černotisky čs. poštovních známek
  • Raznice příležitostných poštovních razítek a razítek k FDC
  • Výtvarné návrhy a liniové rozkresby
  • Zahraniční poštovní známky dodávané Světovou poštovní unií (UPU)

Seznam převzat z publikace 90 let Poštovního muzea (Monografie československých a českých známek a poštovní historie, Praha 2008). V této publikaci čtenář najde i kompletní seznam krátkodobých výstav od roku 1988 ve Vávrově domě do roku 2008 a seznam Pamětních listů PM 1991 – 2008.


Za článkem čtenář najde řadu fotografií a ilustrací vztahujících se k článku – Poštovní muzeu a jeho interiérní nástěnné malby z kalendáře PZO Transakta, portréty a fotografie a díla malíře Josefa Matěje Navrátila a další ilustrace. Převzato z www.wikipedia.cz (různé zdroje), archivu I. Leiše a reprodukce ilustrací z kalendáře PZO Transakta (foto K. Neubert, I. Leiš).


Zdroje (kromě uvedených):

  • Pavel Čtvrtník, Jan Kramář, Patricia Tošnerová, 90 let Poštovního muzea (Monografie československých a českých známek a poštovní historie, 25.díl, svazek1, Praha 2008

  • Sborníky Poštovního muzea 1978 – 1991

Autor: Ivan Leiš


 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Ing. Ivan Leiš uveden do síně slávy AIESEC

 

Společné vydání známky Jan Jessenius (ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko)

 Jan Všetečka - správce novinkové služby KF 00-15 oznamuje  

76.výstavka v budově Hlavní pošty Praha 1 – 8.6.2016

V prostorách bývalé prodejny filatelie v prvním patře budovy Hlavní pošty Praha 1 (ochoz nad dvoranou) se ve středu 8.6.2016...

Zavřít