PRAHA 1950 – další střípky do mozaiky


Letos v únoru jsem na našem webu zveřejnil článek k filatelistické výstavě PRAHA 1950 pod názvem „Na začátku mezinárodní PRAHA 1950, na konci celostátní PRAHA 1950“. Tato výstava je skutečnou záhadou československé filatelie, i když se některá fakta dostala na povrch. Střípkem do mozaiky je kapitola „Rok 1950 – zásadne zmeny vo filatelii“ zajímavé publikace „Zväz Slovenských filatelistických spolkov (1943 – 1952)“ významného slovenského poštovního historika dr. Otto Gáťi. Brožuru vydala Slovenská filatelistická akadémia – SFA jako svazek č. 16 v řadě Filatelistických štúdií v roce 2016 (brožovaná kniha, 112 stran, ilustrováno).

Ve zmíněné kapitole se dočteme zajímavá fakta na pozadí tehdejší doby, pokud se týče Celostátní výstavy PRAHA 1950. Co se z textu dovídáme, pokud se týče pozoruhodné výstavy, která měla být zprvu mezinárodní?

Dr. Otto Gáťa píše:, že „ …. v lednu 1950 se konala schůze výboru Ústředí svazu československých filatelistických spolků, na které jako novinku schválili, že na výstavě v Praze se budou vystavovat jen kolektivní sbírky, aby jednotlivé svazy i kluby mohli ukázat způsob a rozvoj činnosti…“ (str. 87).

Toto rozhodnutí nemohlo zůstat bez odezvy, zejména na mezinárodním poli (FIP). Zcela jistě narušilo statut mezinárodních organizací- V Československu toto zcela jistě politické rozhodnutí bylo pod tlakem politických orgánů, které tehdy jednaly pod tlakem změny společenského řádu a jeho ideologie u nás. Dokreslují to i další kroky nejvyšších filatelistických orgánů přerodit „starou“ filatelii v „novou“. Nejblíž byly orgány a organizace Revolučního odborového hnutí (ROH), pod jehož rámec se filatelistické spolky a kluby měly z politického rozhodnutí dostat. Tlak musel být enormní. Došlo i na výhrůžky. V případě nesplnění hrozilo omezení či zastavení přídělů známek a skartu.

Vraťme se však k roku 1950 a Celostátní výstavě poštovních známek v Praze. Nastal odklon od starých zavedených pořádků ve filatelii k nové filatelie. Československé filatelistické časopisy jsou toho důkazem a svědkem. Tento vývoj se odrazil i ve jmenované výstavě a její organizaci.

Výstavu schválil FIP již v roce 1938, jak udává dr. Otto Gáťa s tím, že se usnesl, že „…Praha 1950 bude mít statut mezinárodní výstavy…“. Autor dodává, že FIP pověřil uspořádáním mezinárodní výstavy nečlena FIP – Anglii. Pravděpodobně poté s ohledem na politický a spolkový život v Československu, jak se domnívám. Ústředí se rozhodlo uspořádat aspoň výstavu jiného druhu a řádu – Celostátní výstavu poštovních známek v Praze v době od 28.10. do 5.11.1950. Takže tady máme aspoň jedno vysvětlení – na základě rozhodnutí FIP z důvodů celospolečenského v tehdejším komunistickém Československu se přetavila mezinárodní výstava v celostátní (rozhodnutí Ústředí). Důvodem, bylo rozhodnutí Ústředí o vystavování kolektivních sbírek, což FIP neakceptoval. Toto rozhodnutí bylo porušením původních podmínek, ke kterým se Ústředí FIPu zavázalo.

Dr. Ottto Gáťa dále podrobně rozebírá toto rozhodnutí a jeho odraz v realitě. Kolektivní sbírky bylo novum, které ze dne na den se nemohly vytvořit. Víme, jak dlouho trvá tvorba kvalitní individuální sbírky. V řadě případů se základem kolektivních sbírek staly sbírky individuální renomovaných sběratelů s tím, že oficiální autorství bylo kamuflované. Konkrétní případy autor uvádí na straně 89.

Jak napsal ministr pošt ČSR dr. Alois Neumann „začíná převýchova dosavadních a výchova nových sběratelů“. Vše se tudíž odehrávalo pod tlakem politických a ideologických orgánů tehdejší státní a stranické moci. Došlo k souzvuku filatelistických a politických orgánů. Dokazují to i texty v časopise Československá filatelie, orgánu Ústředí československých filatelistických spolků (např. jeho poslední číslo 22-23 z 27.12.1950 – ročník VI.), kde na první straně si můžeme přečíst článek Jaroslava Zavřela „Politický význam celostátní výstavy poštovních známek PRAHA 1950“.

Politická rozhodnutí se podepsala nejen na této výstavě a spolkové činnosti, ale na celém filatelistickém životě včetně činnosti a práce filatelistických obchodníků. Čs. filatelie nabral nový směr, jak o tom svědčí další výstavy včetně té v Košicích (3. – 11.11.1951). Heslem bylo: politická, kulturní a společenská úloha filatelie, rozvoj a propagace progresivního typu filatelie, správné politické náhledy a odborné znalosti na svět prostřednictvím filatelie. Vše zajišťovaly manifestačně kolektivní kroužky, odbory ROH atd. atd.

Dr. Otto Gáťa ve vysvětlivkách dodává zajímavá fakta (str. 90) k výstavě a objasňuje, kdo vlastně vytvořil kolektivní exponáty. Pomocí citace závěrů představitelů Ústředí, což je více než výmluvné:

„…rozhodčí sbor byl postaven před velmi nesnadný úkol posoudit exponáty spolků a závodních klubů ROH. Ale konstatoval, že absolutní vítěz je dělnický spolek Sdružení českých filatelistů na Žižkově, jehož exposice soustředila zkusmé tisky prvních pěti rakouských emisí, nevydané hodnoty 12 kr a 60 centů Lombardie, prvních francouzských známek emise Bordeaux se zajímavými dopisy, razítky páskami, bloky … a jiné.“ Který renomovaný sběratel stál za tímto exponátem?

Řada našich předchůdců z našeho klubu, který byl hlavním organizátorem a též vystavoval kolektivní exponáty (individuálních sběratelů), by jistě řekla své, kdyby byli mezi námi a nebyli již by ve filatelistickém nebi. Nastala nová doba. Dne 3.3.1951 vyšlo první číslo časopisu československých filatelistů (sic!) FILATELIE.

Výstavu, která změnila své jméno a charakter, je nutno vidět v kontextu tehdejší doby.

Autor: Ivan Leiš


 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..