Propagace pošty ve 30. letech aneb spící specializovaný obor?


Fejetonistické zamyšlení


K tomuto zamyšlení, které ladím spíše za hranice odbornosti a přísné filatelistické vědy, mne přiměl maxifejeton dr. Aloise Těšitele ve Filatelii vytištěný před několika lety, ale stále platný. Na závěr napsal autor zajímavou větu:

Ale razítkářskému gurmánovi svítí oči, (nad razítky – pozn. aut.). Tak málo očekával a tolik dostal.


Zhruba ve stejnou dobu, kdy jsem Těšitelův článek přečetl (a dále pak návazné reakce dalších autorů – viz níže), dostala má maličkost skromný dárek od kamaráda ke kulatinám – svazek dopisů z jakési pozůstalosti od přítele. A to rozhodlo. Napíšu připomínku jednoho z velmi zajímavých oborů, které podle mého názoru sbírá – snad i hojně – ale, o kterém slyšíte na veřejnosti málo. Hlavní linku, doufám, že ne oslím můstkem, jsem zvolil propagaci poštovních služeb ve 30. letech na otiscích razítkovacích strojů, které paklík od kámoše obsahoval. Úzký pohled, ale proč by ne. Snad poslouží svému účelu.

Ve třicátých letech minulého století vznikla dokonce organizovaná entita pod názvem Stolní společnost příležitostných razítek a frankotypů. I v našem klubu tento specializovaný obor měl příznivce, z nichž nejznámější byl snad Ing. Jiří Pohorecký, jeden z aktivních členů zmíněné Stolní společnosti. I nadále existuje skupina sběratelů v rámci našeho klubu. I za dob existence specializovaných oborů, později komise poštovní historie a celin byly otisky razítkovacích strojů na výsluní a řada sběratelů v Čechách a na Slovensku se jim věnovala. Do dnešní doby zůstalo několik jedinců či skupinek. Tyto artefakty pronikly do zahraničí, kde na novém kontinentu našly své příznivce. Naštěstí nám výsledky svého badatelství zanechaly v písemné formě v podobě článků či dokonce samostatných prací.

Plodná byla devadesátá léta. Série článků tento obor přiblížila a vnesla do něj jasno, alespoň ze sběratelského hlediska, ale i z jiných pohledů – terminologických, typologických a technologických. Začněme trochu zeširoka.

Ve Filatelii č. 7/1990 (str. 203-204) vykopl pomyslný míč svým maxifejetonem pod názvem „Podivuhodný a pestrý svět razítek“ známý sběratel a publicista dr. Alois Těšitel. Přiblížil nám razítka z netradičního pohledu. Na něj reagoval přítel Karel Holoubek článkem „Nakousnutý krajíc“ ve Filatelii č. 24/1990 (str. 750-751) a Filatelie č. 1/1991 (str. 15). Na poslední článek reagoval přítel Ing. arch. Karel Kuča, jinak známý sběratel výplatních otisků, ve své době zásadním článkem. Nazval jej „Firemní typy otisků razítkovacích strojů na území Československa“ – Filatelie 14/1991 (str. 422-425 s dokončením ve Filatelii 15/1991 (str. 462-464). Karel Kuča uveřejnil článek, který přinesl to hlavní, co obor potřeboval – systematiku. Hlavně se přidržel zkušeností ze sběratelského oboru výplatních otisků a nasadil linku „firemního typu otisku razítkovacího stroje“. Podrobně definoval části otisku a přiblížil i hlavní výrobce používaných strojů na našem území (Haller, Krag, Universal, Standard, Pitney-Bowes, Postalia, NEC a jejich modifikace jako např. fu. Klepač rotoražeč a další). Nezapomněl ani oddělit ruční razítkovací stroje a popsat je.


Některé články publikované v časopise Filatelie si můžete stáhnout na níže uvedených odkazech:


Před těmito články se na veřejnost dostaly i další příspěvky, které tento obor minimálně podržely v podvědomí veřejnosti. Za všechny jmenuji článek Ing. Antonína Haška „Zavádění razítkovacích strojů“ – Filatelie 18/1986 (str. 562-563). Zmínit lze i článek Ing. Pravoslava Kukačky o těchto razítkách z jiného pohledu, který zahajoval druhou sérii článků v rubrice „Poštovní historie – celiny“ v sedmdesátých letech. Cenné jsou i články ve zpravodaji Razítka, který vycházel několik let v rámci činnosti sekce razítek komise poštovní historie SČSF. Cenné byly i práce Václava Nebeského „Československá příležitostná a propagační razítka 1919-1969“ – samostatná několikadílná publikace ve formě sešitů. Také práce M. Rulce aj. Chudoby „Přehled turnusových razítek používaných na území Československa“ – Filatelie 11/2012.

Platí zásada, že každý obor potřebuje seznamy, přehledy, v nejlepším případě katalogy. I tento obor má své šteští, že se našli autoři, kteří je vypracovali. kromě zmíněného Václava Nebeského, to byli Steven Friedenthal a Peter Schubert, kteří veřejnosti předložili již páté vydání katalogu „Czechoslovakia Machine Advertising Cancels: The First Republic Perio“ a Michal Kiššimon „Propagačné strojové pečiatky (rotoražeče) pošt na Slovensku 1921-1944“ (vydala Slovenská filatelistická akadémia roku 2013).

Po delším úvodu, který jsem pokládal za nutný zejména z důvodu připomínky tohoto oboru včetně nutné literatury, se podívejme na původně sledovaný segment otisků 30. let ve vztahu k propagaci poštovních služeb.

Předně poštovní správa využila razítka k edukativnímu a instruktážnímu záměru – poučit veřejnost jak používat poštovní služby. Jednoduše řečeno, co má a nemá veřejnost používající poštovní služby dělat.

Témat bylo hodně – psaní adres (latinským písmem a v podélném směru zásilky, psaní ulice a čísla domu v adrese, lepení výplatních známek do pravého horního rohu adresní strany zásilky, vyplácení poštovních zásilek jednou známkou – pokud možno, užívání normálních formátů papíru a obálek podle normy, úplné vyplácení listovních zásilek do ciziny, apod.).


V následující obrazové příloze najdete:


Druhou velkou skupinou razítek té doby byly otisky obsahující reklamu poštovních služeb nebo jejich propagaci. Často otisky upozorňovaly na finanční výhody.


Propagační otisky často obsahovaly i důležité a výhodné informace uživatelům poštovních služeb.


Upozornění na telegramy a jejich výhody byly dost časté, někdy i ve spojení s vánočními svátky.


Pokud jste se nenamlsali dostatečně, vřele doporučuji prostudovat si exponát Steva Friedethala ze St. Alberty v Kanadě pod názvem „Československá strojová propagační razítka v období 1. republiky“. Na exponátu uvidíte velkou řadu razítek (obsahuje 132 listů). Exponát byl vytvořen v roce 2013.

Odkaz na výše zmiňovaný exponát najdete zde.


Pošta využívala otisky razítkovacích strojů i k informacím o svých službách (telefonní služby pro nepřítomné, prodej poštovních známek, přijímání zásilek po úředních hodinách, obrázkové poštovní dopisnice, slovní tuzemské telegramy). Často se informační účel prolínal s reklamním a propagačním.


Zajímavý byl otisk razítkovacího stroje propagující a informující o samotném razítkovacím stroji. Navíc byl přitažlivý i z výtvarného hlediska zobrazení otisku. Oba znehodnocené štočky se týkaly stejné problematiky.


Pošty využila razítkovacích strojů i při propagaci moderních, neznámých či nevžitých způsobů dopravy zpráv (letectví, potrubní pošta apod.).

Autor: Ivan Leiš


 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Písemná aukce – OLYMPSPORT – 2017

Písemná aukce OLYMPSPORTu - 2017  

Křest poštovní známky PORTA BOHEMICA – pozvánka

Pozvánka na křest známky z emise Krásy vlasti PORTA BOHEMICA 21.4.2017 v 16:00 hod sál staré radnice, ul. Školní 1, Lovosice...

Výstava „Ve znamení sv. Floriána“

Výstava je věnována tématu hasičů a hasičské technice ve známkové tvorbě. Výtvarné návrhy jsou doplněny zajímavými exponáty zapůjčenými z Uměleckoprůmyslového...

Zavřít