Konečně 9. září 1926 vyšel Věstník MPT č. 44, kde bylo mimo jiné oznámeno povolení užívat výplatní stroj pro Českou průmyslovou a hospodářskou banku a Živnostenskou banku. Ten předpis byl však konglomerát více rozhodnutí. Především obsahoval povolení užívání výplatních strojů jako takových, které byly poněkud nejasně specifikovány. Vzhledem k tomu, že uvedení strojů do provozu chtěli být přítomni mnozí úředníci, bylo toto odloženo až na 16. září 1926.
Již v průběhu zkoušek výplatního stroje pro Českou průmyslovou a hospodářskou banku se tato informace dostala na veřejnost, proto až do osmdesátých let byl tento stroj považován za první v našem poštovním provozu. Také K.F.Pešák ve svém seznamu výplatních otisků uvádí na prvním místě Českou průmyslovou a hospodářskou banku. Ivan Leiš někde objevil (bohužel neprozradil, kde tuto informaci získal), že onoho 16. září se delegace odebrala nejprve do Živnostenské banky (Na příkopech 30) a teprve potom na druhou stranu ulice do České průmyslové (Na příkopech 35, zbourána 1936). Takže dnes považujeme za prvního uživatele Živnostenskou banku, byť oba stroje byly uvedeny v provoz prakticky současně.
v provoz uložený v muzeu
Stroj pro PVV uvedený nakonec v provoz u Živnostenské banky měl číslo 129. Byl velmi spolehlivý a sloužil celý svůj život v tomto ústavu. Poslední doklad o jeho použití znám z listopadu 1965. Později, po nějakém čase, byl přemístěn do expozice Poštovního muzea ve Vyšším Brodě, kde se doufejme nachází dodnes.
Stroj instalovaný v České průmyslové a hospodářské bance měl označení B 184 a tato instituce si jej ponechala, jak předeslala, pouze na zkoušku, konkrétně do 9. listopadu 1926. Po kladných zkušenostech s užíváním výplatního stroje si již v říjnu 1926 zažádala u Jarolímka o výkonnější Francotyp A. Původní stroj B 184 po splnění všech formalit a zhotovení štočku pro nového uživatele převzala Okresní nemocenská pojišťovna v Brně, kde byl uveden do provozu 20. ledna 1927. Zatím poslední doklad o jeho použití mám z listopadu 1933. Po tomto datu již neumím jeho působení identifikovat. Také Okresní nemocenská pojišťovna v Brně přešla na výkonnější Francotyp A. Starý Francotyp B mohl potom zůstat na místě jako záložní nebo byl přeprodán jinému uživateli. Obecně byl tento model náročnější na údržbu a měl kratší životnost.
první výplatní stroj České průmyslové a hospodářské banky (štoček obrázku pořídila firma B.Jarolímek)
působivý a záslužný seriál !!