Category Archives: Výplatní stroje

Nález výplatního stroje – Francotyp (model B)


Úvodnímu shrnutí informací o Bohumilu Jarolímkovi


Osobnost Bohumila Jarolímka (16.4.1880 – 31.1.1960) a historie jeho stejnojmenné firmy B. Jarolímek jsou spojeny s úspěšným zavedením výplatních strojů do československého poštovního provozu v září roku 1926. Celou historii najdete ve Věstníku muzea cenných papírů č. 3/2015 (článek s názvem “Psaní v rytmu kláves” má 21 stran a 99 ilustrací). Tím se Československo zařadilo mezi jedny z prvních zemí s tímto moderním prostředkem vyplácení listovních zásilek. K dalšímu seznámení také přispěla přednáška Rudolfa Píši (zakladatele a předsedy správní rady nadačního fondu Muzea cenných papírů) – konaná dne 7.4.2016, kde byli přítomní seznámeni s historií a osudem firmy Bohumil Jarolímek.


Příspěvek Daniela Holuba


Na úvod výňatek mojí komunikace s panem Rudolfem Weinmannem:

Na stroj jsem narazil při procházení, budovy v téměř demoličním stavu, v jedné místnosti, kde se ještě nepropadl strop, byl v polo rozebraném stavu v hromadě haraburdí. Ve stavu na foto bez krytů, dohledal jsem několik dílů – kryty, druhou kliku, plech sběrnou nádobu na dopisy a zeptal se ostrahy objektu jestli je možné stroj získat, bylo mi sděleno, že se jedná o věci určené k likvidaci, že si ho mohu odvést, jinak, že stejně skončí ve šrotu nebo ho tam zavalí chátrající budova. Dohledal jsem, že objekt byl kdysi přidružen k duchcovským sklárnám, konkrétně po převzetí o obnovení výroby po p. Lukešovi, panem Rudolfem Weinmannem v r. 1934. Tak jsem přesvědčen, že zde zůstal s drobným stěhováním od těch dob.

Rudolf Weinmann

Více si můžete přečíst na tomto odkazu.

Objekt místa nálezu na fotografii z článku není, jedná se o prostory z jiné části Duchcova, které patřily ke sklárně v dřívější době a nyní jsou ve vlastnictví, či pronájmu několika soukromých firem. Na fotografii je objekt závodu Vitrablok, kde stála původní sklárna a do dnešní doby je výroba skleněných luxfer.


V květnu roku 2017 se mi podařilo uskutečnit zajímavý objev. Našel jsem předmět, který ze všeho nejvíc připomínal starou mechanickou pokladnu. Při pátrání po údajích ze štítku, jsem však díky vašemu webu zjistil, že se jedná o výplatní stroj FRANCOTYP. Nejsem sice sběratel, ale staré věci se mi obecně líbí a mrzelo by mě, kdyby tento stroj skončil někde ve sběrných surovinách. Škoda, že se někdo pustil do jeho rozebírání, takže nezůstal v kompletním stavu, ale i tak považuji za malý zázrak, že se vůbec dochoval. Docela by mě zajímalo, zda existuje více strojů tohoto typu či se jedná o ojedinělý exemplář.

Domnívám se, že takovýto pěkný kousek by se dobře vyjímal např. v poštovním muzeu. Je připevněn k dobovému podstavci a jsou na něm 2 štítky. První přímo od výrobce, druhý pochází ze 70. let. Výplatní stroj jsem nafotil s kryty i bez krytů a fotografie nyní předkládám k nahlédnutí.

Pro případné další informace a dotazy můžete použít moji emailovou adresu: danho@email.cz

Autor příspěvku: Daniel Holub


 

Začátky německých výplatních strojů – nové poznatky


Nekonečné horko letošního léta bylo příjemně přerušeno zásilkou, která obsahovala novou publikaci vydanou Badatelskou společností Post- und Absenderfreistempel e.V., jednou z významných a aktivních pracovních skupin (Arge) součástí v rámci Svazu německých filatelistů. Autorem této brožury je člen vedení této společnosti, bývalý předseda a nyní čestný předseda Hans-Joachim Förster. Publikace s názvem Postamtlicher Versuchsfreistempler „A“ (Furtwängler) – Neue Erkenntnisse (poštovní zkušební výplatní stroje „A“ (Furtwängler) – nové poznatky nás zavádí do dvacátých let minulého století, kdy se řada německých firem za podpory státních institucí začala věnovat vývoji a aplikaci výplatních strojů. Tento stav nastal po mohutném rozvoji společnosti v oblasti hospodářského života, masivního nárůstu korespondence a některých dalších vlivů jako byla nezkrotitelná inflace.

Hans-Joachim Förster se ve své práci, ke které přispělo mnoho hodin strávených nad archivními materiály, věnuje prvnímu výrobci – německých výplatních strojů a modelu „A“, předchůdci dokonalejších pozdějších německých strojů jakými byly například Komusina, Francotyp, Rena, Postalia a další. Vydání publikace přispělo více jak 30 let usilovné badatelské práce.

Firma L. Furtwängler und Söhne (Uhrenfabrik Furtwängler, Furtwangen) se sídlem ve městě Furtwangen v Černém lese, kterou autor popisuje, byla původně hodinářskou firmou, která se specializovala po dlouho dobu historicky výrobě nástěnných, stolních a salónních hodin a pod vlivem vývoje a spojená s progresivní firmou G. Wohlmuth und Co. ze stejného města se začala věnovat i jemné mechanice a v konečné fázi i výplatním strojů. To vše jako doplněk ke své tradiční výrobě – zdravotnických přístrojů. Tato firma stála v roce 1923 s několika dalšími firmami (Anker-werke, Bielefeld, Berliner Maschinenfabrik BAFRA) u zrodu firmy „POstfreistempler GmbH Bielefeld, později Francotyp GmbH (1925), existující v nové podobě („F-P“) do dneška. Svou přesnou a intenzivní prací přispěli vývojáři této firmy k vývoji německého, evropského a určitě i světového výplatního otiskářství ve 20. století. Firma L. Furtwängler byla prvním německým výrobcem výplatních strojů na profesionální a sériové úrovni.

Autor na úředních podkladech přináší pohled na dobu, kdy se úředně německé výplatní stroje rodily a obrázkovými podklady dokládá i první stroje a jejich produkty – výplatní otisky. Krok za krokem, ne-li den za dnem sledujeme, jak se tento nový způsob vyplácení zakořeňoval v německém poštovním provozu. Detailně se můžeme přenést i do tohoto světa i při pohledu a popisu „razítkářského zvonu se čtyřmi nosiči razítek v korpusu“, který sloužil k orážení zásilek. Nese název „FRANKA“ a je uložen v depozitářích „Museumstiftung Post und Telekommunikation“ v Berlíně jak velmi cenná relikvie. Vyrobeno v roce 1923, stroj č. A1, uživatele „Aussenhandelstelle Maschinnebau“ v Charlottenburgu. K pochopení provozu a konstrukce slouží i fotografie mechanismu a výňatky z příslušných úředních patentů. Cenné jsou i reprodukované celistvosti vyplacené tímto strojem „A“ různých uživatelů pod evidencí německé říšské pošty.



Publikace o formátu A4 má 38 stran a obsahuje, jak již bylo řečeno, řadu kvalitních reprodukcí. Je významným příspěvkem do historie německých výplatních strojů a zaplňuje jedno z existujících bílých míst. Autorovi patří velký dík za tuto mravenčí práci. Publikaci, která je v němčině, lze objednat na adrese společnosti http://www.fg-freistempel.de.

Stanovená cena pro německé zájemce je 15 € plus poštovné (bez záruky).

Autor příspěvku: Ivan Leiš


 

120 let světového výplatního otisku


Letos si připomínáme 120 let od použití prvního regulérního a světovou odbornou veřejností uznaného výplatního otisku ve světovém poštovním provozu. Stalo se tak v USA na začátku roku 1897, kdy americká poštovní správa na základě schváleného patentu č. 564845 ze dne 28.7.1896 italského vynálezce Detalma di Brazzy Savorgnana povolila úspěšný vynález přístroje na podání a oražení dopisů po vhození mince. Patent má 11 stran textu a 28 obrázků popisující funkci stroje.

 

Výplatní stroje a otisky v Česku v současnosti


V srpnu 2013 jsem ve svém článku GLOSY 2013 spustil sondu do českého světa klasických a moderních výplatních otisků používaných různými subjekty včetně pošt, jejichž místo je hlavně v podatelnách a na přepážkách pošt (apostové produkty a produkty z přístrojů na automatové známky byly vyňaty). Od této doby se řada věcí změnila. Vzhledem tomu, že došlo ke změnám na úseku některých zástupců hlavních výplatních soustav, je třeba alespoň tento seznam oživit a aktualizovat.