Klub filatelistů 00-15 Praha

Letos si připomínáme 120 let od použití prvního regulérního a světovou odbornou veřejností uznaného výplatního otisku ve světovém poštovním provozu. Stalo se tak v USA na začátku roku 1897, kdy americká poštovní správa na základě schváleného patentu č. 564845 ze dne 28.7.1896 italského vynálezce Detalma di Brazzy Savorgnana povolila úspěšný vynález přístroje na podání a oražení dopisů po vhození mince. Patent má 11 stran textu a 28 obrázků popisující funkci stroje.

Počátkem roku 1897 byly vyrobeny a umístěny čtyři samoobslužné výplatní automaty na podání doporučených zásilek, které splňovaly atributy výplatního stroje formou automatického uhrazení a zúčtování poštovních poplatků. Všechny stroje byly umístěny ve městě New York před těmito budovami:

1. Registery Office of the General Post Office

2. Arcade of the Equitable Building

3. Park Avenue at 42nd Street

4. G. P. O. , New York, N. Y.

Smysl hlavního použití těchto strojů bylo „vyplacení doporučené pošty v hodinách, kdy je pošta zavřená“.

Tyto výplatní stroje tiskly po vhození mince v hodnotě 10 US centů výplatní otisk za doporučenou zásilku. V dnešní terminologii by se tyto výplatní otisky mohly nazývat automatovými známkami Vytiskla se i stvrzenka. Výplatní otisk obsahoval místo, stát, datum, identifikační číslo výplatního stroje (M1, M2, M3, M4), identifikační číslo podané zásilky ve formátu M/D/R a označení pro doporučenou poštu (REGISTERED). Údaje byly umístěny horizontálně i vertikálně  (viz obrázek) a nebyly ohraničeny vnějšími linkami.

Podobný systém, i když od jiných vynálezců, byl zaveden v Norsku a na Novém Zélandě, ovšem o několik let později.

Do dnešních dob se zachoval jen jediný otisk z výplatního stroje M4 s datem 1.3.1897 (MR/1/97) na celistvosti, která prošla poštou. Viz ilustrace k tomuto příspěvku. Je v soukromém držení a loni ji mohli vidět návštěvníci Světové výstavy v New Yorku ve specializovaném exponátu Luca Légaulta. Tato celistvost se objevila v aukci počátkem 21. století a nebyla levná. Dnešní hodnota je v obchodních kruzích odhadovaná cena mezi USD 20–30.000. V německých poštovních archivem jsou uloženy i další zkušební otisky ze zmíněných výplatních strojů.

Dle mých vědomostí však jejich podoba je známa jen malému okruhu lidí, tyto zkušební otisky zatím nebyly publikovány či vystavovány.

Nálezem a potvrzenou expertízou se stal  tento otisk prozatím prvním výplatním otiskem na světě. Do té doby byl jako první uznávaný výplatní otisk z výplatního stroje Karla Uchermanna z Norska, který spatřil světlo světa 15.6.1903 na poště v Kristiánii (dnešní Oslo). Takže na můj článek na tomto webu ze dne 2.2.2015 „Je výplatní stroj vynálezce Detalma di Brazzy prvním na světě?“ si sám odpovídám: „Zatím ano“. Přepišme historii.

Není vyloučeno, že není všem dnům konec. Co kdyby? Vždyť na myšlenku výplatního stroje i před Detamem di Brazzou přišlo několik dalších vynálezců. Doposud první zaznamenaný pokus a dokonce patentovaný v Londýně je vynález Carla Bushe ….  A  našly by se i další.

Osobnost hraběte Detalma di Brazzy, je zajímavá i po jiných stránkách. Veřejnosti je známá i jeho žena hraběnka Cora Slocomb di Brazza Sarvognan (1862-1944), významná postava americké historie, a zejména jeho bratr hrabě Pietro Paolo Sarvognan di Brazza (1852-1905), který působil jako emisar francouzské vlády ve střední Africe a založil i město Brazzaville v Kongu. Italská poštovní správa vydala známku s jeho portrétem. Totéž učinily další poštovní správy. Tyto obě osobnosti se ve veřejném mediálním prostoru objevují častěji než hrabě Detalmo di Brazza.

Článek doplňuje obrázek Detalmy di Brazzy sedící s dcerou Idannou di Brazza společně se svým dědou a manželkou Corou.

Na dalších ilustracích je jeden z obrázků ze zmíněného patentu, ze kterého si můžeme udělat představu, jak výplatní stroj vypadal, a jediný dochovaný otisk výplatního stroje.

Zdroje obrázků a informací:

• en.wikipedia.org,

• www.google.com,

• The International Meter Stamp Catalog autorů Joel Hawkinse a Ricka Stambaugha.

Autor příspěvku: Ivan Leiš