Je výplatní stroj vynálezce Detalma Di Brazzy prvním na světě?


Významná publikace autorů přátel Joela A. Hawkinse a Richarda Stambaugha „Mezinárodní katalog výplatních otisků“ (The International Postage Meter Stamp Catalog) vydaná v Goodyearu, AZ, USA v roce 2005 (1. vydání) a pravidelně doplňovaná na webových stránkách Wikipedie přinesla v kapitole „United States of America“ (strana 1098 a 1099) nenápadnou, ale zato průlomovou informaci. Od vydání této významné a rozsáhlé publikace uběhlo již více jak osm let, ale nepotřehl jsem, že by informace, o které budu psát dál, připoutala pozornost badatelů, sběratelů, odborné veřejnost a profesionálních institucí, i když se jedná o zprávu měnící do jisté míry existující shodu na prvním stroji na světě a otisku na světě.


Než se zmíním blíže o této informaci, neuškodí přinést československé, ale zejména americké definice výplatních stroje a výplatního otisku definice publikované a akceptované v Československu a v USA, ale i ve světě badatelskou a sběratelskou komunitou.

Československé definice

Výplatní stroj: stroj, jehož otisky je možno automaticky hradit nebo zúčtovávat poštovní poplatky… (zkráceno).

Výplatní otisk: otisk výplatního stroje (zpravidla v červené barvě) na listovních zásilkách, průvodkách nebo jiných poštovních dokladech, vyznačuje výši výplatného spolu s místem podání a dobou úhrady, výplatní otisk tvoří dvě hlavní části: denní razítko a výplatní razítko… (kráceno).

Obě definice byly schváleny sekcí výplatní otisků KPHC v 70. letech a následně i SČSF. Je pravda, že vystihují skutečnosti před třiceti lety a vycházejí z československé reality.

Americké definice

Výplatní stroj (A: Postage Meter): stroj, který tiskne poštovní známku a zaznamenává částku vytvořeného poštovného.

Výplatní otisk (A: Meter Stamp): poštovní známka vytištěná výplatním strojem.

Navrženo autory a schváleno americkou The Meter Stamp Society a dalšími mezinárodními sběrateli.


A nyní k avizované informaci.

Doposud byla světovou sběratelskou a badatelskou veřejností, jakož i odbornými institucemi akceptována skutečnost, že první výplatní stroj na světě splňující nároky a požadavky na vlastnosti výplatního stroje a jeho produktu – výplatního otisku byl úspěšně použit v norském Oslu (tehdejší Kristiánii). Vynálezcem byl Karl Uchermann. Stroj poprvé použit na poště v Kristiánii dne 15.6.1903. Je pravda, že před tímto datem podobné pokusy se vyskytly i v dalších částech světa, ale jako takové nebyly uznány za skutečný výplatní stroj (viz definice). Uchermannův stroj požadavky splňoval a byl uznán za první úspěšný pokus na světě. Dodávám, že byl uznán renomovanými institucemi – Poštovním muzeem ve Stockholmu (viz publikace Verdens Foerste Frankeringsmaskin od kurátora Byrasjefa Eilerta Tommelstada, Oslo 1970), dále americkými autory prvního světového katalogu výplatních otisků S. D. Barfootem a Wernerem Simonem, Londýn 1951, The Science Museum, South Kensington v Londýně roku 1952, ale i výrobcem strojů The Universal Postal Frankers Ltd. v Londýně.

Od této doby však uplynula řada let. Bádání se nezastavilo. Počátkem 21. století (2006) zmínění američtí autoři nového katalogu a významní sběratelé a badatelé (viz první paragraf) přicházejí se zprávou jako blesk:

Spojené státy severoamerické jsou první zemí na světě, která skutečně použila výplatní otisky v poštovní provozu. V roce 1897 malý počet veřejnosti použil experimentálně poštovní výplatní stroje na mince (coin-operated postage franking machines) ve městě New York. Výplatní stroje vyrobil italský vynálezce hrabě Detalmo di Brazza.

OTISK_VYPLATNIHO_STROJEOtisk reprodukuji v článku. Označení v katalogu má AA1 – A1 s pevnou hodnotou (FV). Autoři jej popisují jako otisk bez rámečku ve tvaru obdélníku bez hodnoty. Název domicilu je nahoře NEW YORK N.Y., dole je slovo REGISTERED (DOPORUČENĚ, případně zaregistrováno či zaneseno), pořadové číslo je ve vertikální poloze nalevo a datum ve stejné poloze napravo. Písmeno M s číslem „4“ je napravo dole. Dodávají, že poštou prošlá celistvost známá na světě jako zkušební otisk je v německých poštovních archivech., a že je to nejstarší známý výplatní otisk na světě.

Přepíšeme historii?

Pokud tento výplatní otisk splňuje dva základní požadavky zejména podle americké definice (české ani nemůže, ta vychází z reality po roce 1926 a blíží se spíše vzhledu a konstrukci otisku použitém na území Československa), tj. tiskne poštovní známku a zaznamenává částku zaplaceného poštovného, pak se domnívám, že ano.

Autor: Ivan Leiš


 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Přehled „kulatých“ výročí českých pošt v roce 2015

Zájemci o poštovní historii, případně regionální sběratelé mají v letošním roce 2015 příležitost sestavovat zajímavé „výroční“ exponáty ve vazbě na...

Druhé ohlédnutí za rokem 2014

Po svém prvním ohlédnutí za uplynulým rokem 2014 přicházím krátce na to s druhým. Jednak bych připomněl dvě kulatá na...

“Pošta za velké války” – muzeum v Litoměřicích

Mnozí z vás máte jistě v paměti výstavu "Pošta za velké války. Píšu Vám z fronty ...", která proběhla v...

Zavřít