Výplatní proužky (ve strojích FRANCOTYP na našem území)
V poslední době se na mne obrátilo několik sběratelů s dotazem, který se týkal provozu výplatních strojů Francotyp používaných na našem území. Konkrétně šlo o výplatní proužky, bez jejichž zakoupení uživatelem stroje u poštovní správy a jejich aplikaci do mechanismu strojů by tyto stroje nefungovaly a nemohly by vyplácet poštovní zásilky. Podotýkám, že toto specifikum se týkalo a týká jen výplatních strojů této značky.
[stextbox id=“info“]
Nejprve k definici:
„VÝPLATNÍ PROUŽEK je zvláštním druhem poštovní ceniny z tuhého papíru, který se vkládá do výplatního stroje a slouží ke spuštění vyplácení poštovních zásilek a ke kontrole správného zúčtování částky vyplacené výplatními stroji FRANCOTYP.“ (upřesněno IL) (Zdroj č. 1 a 2)
[/stextbox]Toto byla úplně první definice výplatního proužku u nás. V dalších publikacích se posléze zpřesňovala.
[stextbox id=“info“]„VÝPLATNÍ PROUŽEK je zúčtovatelná cenina. Jedná se o úzký pruh tuhého papíru s ochrannými znaky a vtištěnou hodnotou. Ve sledovaném období (Sudety léta 1938 – 1945 – pozn. aut.) se používaly proužky v hodnotách 200, 500 a 1000 marek (říšských – pozn. aut.). Po spotřebování hodnoty na proužku jej mohl vyměnit pouze zmocněný pracovník dohlédací pošty. Současně nastavil počitadlo na příslušnou hodnotu a znovu stroj zaplomboval. Tyto proužky jsou specifikem výplatních strojů Francotyp“. (Zdroj č. 3)
[/stextbox]Některé výplatní proužky, které byly používány ve výplatních strojích na našem území od roku 1926, jsou připojeny k této poznámce. Na tomto místě zájemce upozorňuji, aby tento název a definici nezaměňovali s výplatním páskem (viz tamtéž – zdroje 1/). Výplatní proužek přímo sice nesouvisí s artefakty poštovního provozu, nicméně je důležitým prvkem, bez něhož by se artefakty (zde výplatní otisky) do poštovního provozu vůbec nedostaly.
V roce 1926 byl současně s výplatními stroji Francotyp používány první výplatní proužky na našem území, a to v hodnotě Kč 2000,-. K osvětlení jeho funkce slouží doslovná citace, kterou tehdejší generální zástupce těchto strojů v Československu firma B. Jarolímek, Karlova ul. 30, Praha I vtělil do Návodu k používání výplatního stroje mod. A (Zdroj č. 4).
Některé relevantní citace:
„3. Stroj uvádí se v činnost vsunutím zvláštní kovové zástrčky v podobě jakéhosi pravítka, v němž jest vložen v ý p l a t n í p r o u ž e k, který se zakoupí za cenu Kč 2000,- u příslušného poštovního úřadu. Každý výplatní otisk jest viditelně registrován počitadlem ….. .
4. Je-li hodnota výplatního proužku (Kč 2000,-) spotřebována, stroj se samočinně zastaví …. pohybem (kliky – pozn. aut.) se vytlačí do výplatního proužku (na jeho rub) stav počitadla, pořadové číslo použitého proužku a evidenční číslo stroje. …. výplatní proužek se vyjme a nutno jej vrátiti příslušnému poštovnímu úřadu při koupi nového proužku….“
Na rubové straně výplatního proužku po této manipulaci se objeví např. tento údaj:
1 6 0 0 0 4 0 129 (vertikálně) 08
což znamená násobená hodnota 16000,40 (Kč) / číslo výplatního stroje / číslo výplatního proužku
Na vysvětlenou: Stroj číslo 129, z kterého byl vyjmut proužek, realizoval výplatní otisky v hodnotě Kč 16000,40. Je to 8. spotřebovaný v pořadí (hodnota by měla činit 16000,00). Pokud se objeví na proužku haléřový údaj (zde 40 hal.). Znamená to, že se spotřebovalo více na poštovném. Stroj se nezastaví přesně na zaokrouhlené hodnotě, ale dovolí ještě jeden otisk nad tuto zaplacenou a povolenou částku (ten se odečte z nové sumy).
Pozorný čtenář si jistě všiml, že hodnoty výplatního proužku se mění v různých dobách změněných státností (viz shora). V literatuře lze dohledat, že v období 1939 – 1945 (Protektorátu ČM) se používaly na jeho území proužky ve třech hodnotách – 2000,-; 5000,- a 10000,- K. V poválečném období po roce 1945 se změnila měna, hodnoty však však po dobu několika let nikoliv – zůstaly 2000,-; 5000,- a 10000,- Kčs.
Vývoj jistě pokračoval, jeho detailní popis přesahuje cíl této upřesňující poznámky. Pozornost zaslouží, že výplatní proužek přežil i zánik Československa a vznik dvou nových republik, o čemž svědčí reprodukce proužku z internetu (přetisk razítkem Česká republika).
Věřím, že i tato krátká a stručná poznámka pomohla k objasnění používání výplatních strojů Francotyp u nás.
Ilustrace obsahují různé výplatní proužky z různých státních celků a doby. Pro ilustraci uvádím i výtažek ze zmíněné brožůry B. Jarolímka. Pro úplnou informaci doplňuji text i ilustracemi některých otisků soustavy Francotyp, kterých se tento článek týká.
Zdroje citací a literatura:
-
Leiš I., Výplatní otisky (Příručka), vydáno samonákladem, Praha 1991, str. 132
-
Autorský kolektiv, Československá filatelie, část Základní filatelistická terminologie, vydal Rapid, Praha 1988, str. 211
-
Bouška Miroslav, Janů Luděk, Feldmann Vladimír, Katalog výplatních otisků „Sudet“ 1938 – 1945, vlastním nákladem, Praha 1994, str. 10
-
Firma B. Jarolímek, Návod k používání výplatního stroje Francotyp mod. A, Samonákladem vydala firma B. Jarolímek, generální zastoupení pro Ćeskoslovensko, Praha 1926 (?) str. 3 a 4
-
Bouška Miroslav, Katalog výplatních otisků Protektorát Čechy a Morava 1939 – 1945, I. díl, vlastním nákladem, Praha 1997
-
Bouška Miroslav, Leiš Ivan, Katalog výplatních otisků Československo 1945 – 1948, vycházelo na pokračování v časopise Filatelie v letech 1982 – 1983 (Filatelie č. 24/1982 – 18/1983)
-
Janů L., Přednáška o výplatních otiscích pro KF 00-15, Praha 2013 (zdroj. internet)
-
Vlastní sbírka.
Napsat komentář