Category Archives: Osobnosti specializovaných oborů
Maximilián, rytíř Otto z Ottenfeldu – architekt rakouského poštovnictví
ÚVODEM
V roce 2018 uplynulo 160 let od smrti významné osobnosti, která se zasloužila významným způsobem o modernizaci poštovnictví na území Rakouského císařství, jehož naše země byla součástí. Mnohé zůstalo až do moderní doby a do razantního vytváření nových pořádků po II. Světové válce u nás. Tou osobností byl Maximilián, rytíř Otto z Ottenfeldu, rodák z Opočna, jenž vložil svou energii, um a talent do zefektivnění poštovních služeb na území Rakouského císařství. Je pravda, že i rozvoj společnosti, zejména technický, mu v jeho snahách velmi nahrál. Nicméně je třeba si připomenout tuto osobnost, která až na několik málo vzpomínek, málem by upadla v zapomnění. Škoda, že žádná entita u nás si tuto osobnost nepřipomněla vůbec ničím. Škoda. Vždyť ve své době se Ottenfeldovy poštovské rychlíky byly vděčným tématem na olejomalby a výšivky … Ottenfeldovi nahrála i doba, ve které žil svůj aktivní život. Období let 1744-1858 je totiž považováno za období intenzivní modernizace rakouského poštovnictví. Ottenfeld všechny tyto faktory plně využil.
Až do recesu v roce 1743 spravovali poštovní ústav Paarové. Po recesu zůstali jen čestnými zástupci. Správy poštovnictví v naší oblasti se ujala c.k. vrchní poštovní komise, od 14.2.1756 se nazývala „dvorská komise ve věcech poštovních“. Významnou osobou v činnosti a posléze i ve vedení byl v této instituce vůdčím činitelem od začátku 19. století Maximilián, rytíř Otto z Ottenfeldu.
Připomeňme si alespoň hlavní úseky jeho zejména pracovního života a prostředí, ve kterém žil a působil. V textu využívám větší měrou citace různých osobností, než je obvyklé a u mne zvykem.
FRANTIŠEK ROUBÍK významně přispěl k zachycení historie poštovnictví u nás
Historická vlastivěda obrací pozornost k zemi (vlasti) k územnímu jevišti života jejího obyvatelstva (národa), snaží se metodami převážně historickými zjistit a pochopit vývoj dnešního stavu země … jak po stránce přírodní, tak z hlediska hmotné a duchovní kultury.
Dr. František Roubík, Příručka vlastivědné práce, Praha 1947
KAREL VŠETEČKA – 120 let od narození
Kluby samy jako instituce netvoří každodenní historii sběratelství, tu vytvářejí její členové a zejména pak osobnosti klubů sdružené v těchto potřebných organizovaných entitách na základě uznané identity.
Dr. Karel Všetečka, nenápadný člen klubu filatelistů 00-15 a sběratele razítek a výplatních otisků, publicista a vystavovatel zanechal význačnou stopu v dějinách československého a českého specializovaného sběratelství. Jeho rozsáhlý exponát „Razítka Prahy“ se stal chloubou sbírek Poštovního muzea v Praze.
Před nedávnem jsme si připomněli 75 let existence našeho klubu, který sdružoval a sdružuje sběratele specializovaných oborů, zejména pak zájemce o poštovní historii a poštovní současnost.
Anton Kumpf-Mikuli – baron předznámkových celistvostí
O kouzlu starých dopisů
Staré dopisy si uchovávají kouzla plná tajemství, která jim žádný člověk nemůže odejmout. V nich přece stále a dále žije člověk v průběhu staletí. Své svědectví mohou vydat i knihy a obrazy. Dopisy svým vnitřním lidstvím vše zahalují a vydávají živý obraz osobnosti. Staré dopisy poskytují badateli objevné naleziště, umělci viditelné loviště, sběrateli radost. Z dopisů tryská bohatý zdroj duchovních podnětů a citového vnitřního povznesení ale jen pro ty, kteří podchytili jejich hluboký smysl i a s oddanou láskou pečují o ctihodný odkaz našich předků.
Anton Kumpf-Mikuli „Neue Briefe über alte“ („Nové dopisy o starých“)
Vydavatelství „Die Postmarke“ GmbH, Vídeň 1933
ŽRALOK A FRANKOTYP (recenze)
Ne, nebojte se, vážení čtenáři, nedošlo k mýlce. Jste správně na klubovém filatelistickém webu. V recenzi právě vyšlé knížky nazvané „ŽRALOK a FRANKOTYP“ autora Ivana Leiše nebude řeč o mořském predátorovi. Nebudu se ani vracet do začátků sbírání výplatních otisků ve 20. letech, kdy se – tehdy trefně (ale jen tehdy) – pojmenovaly tyto artefakty „frankotypy“. Stalo se to zkratkovitě podle názvu výrobce prvních čs. výplatních strojů německé firmy FRANCOTYP GmbH.
![](https://www.kf0015.cz/wp-content/uploads/2019/06/ZRALOK_A_FRANCOTYP_1.jpg)
Titulní strana knihy
Autor zvolil tento netypický název pro filatelistickou vzpomínkovou literaturu faktu, aby vystihl obsah knihy, kterou v době 90. výročí zavedení výplatního stroje u nás sepsal na základě historických dokumentů. Žralokem se nazýval jeden ze sběratelů výplatních otisků u nás, který byl velkým propagátorem otisků a podpořil tento obor vydáním dvoudílné studie o nich, kde zachytil prvních několik stovek těchto artefaktů. Studie vyšly v roce 1933 a 1934. A frankotyp? To už je filatelie.
Publikace nás na svých 212 stranách zavádí do 20. a 30. let 20. století, kdy se výplatní otisk a jeho sběratelství v Československu narodily. Hned od počátku očarovaly celou řadu československých, ale i evropských sběratelů. Zejména pak německých sběratelů, kteří byli za I. republiky našimi spoluobčany. Estetický vzhled čs. výplatního otisku si získal i zájemce v okolních zemích zejména v Německu. První exponát čs. otisků vystavil Helmut Diers na hamburgské Mophile v roce 1931 a získal slušné ocenění na tehdejší dobu.
Ivan Leiš se ve své reprezentativní publikaci nevěnuje jen arch. Albertu Jonášovi, ale i dalším sběratelům či publicistům popisované doby – Jaroslavu Lešetickému, zakladateli tohoto oboru u nás a zřizovateli první sběratelské entity – Stolní společnosti sběratelů příležitostných razítek a frankotypů, F. T. Winklerovi, Jonášovu švagrovi a též zanícenému sběrateli, jehož sbírku po jeho zatčení a věznění během Protektorátu gestapo rozprášilo neznámo kam, K. F. Pešákovi, začínajícímu poštovnímu poslíčkovi z Lomu u Mostu a vynikajícímu sběrateli inklinujícímu ke specializovaným oborům a jiným. Okolnosti, skutečnosti a atmosféra této doby je doložena dobovými otisky, celistvostmi, fotografiemi, ilustracemi, ale též i unikátními dopisy z korespondence mezi Albertem Jonášem a jeho souputníky.
Ze všech materiálů, které doplňují některé dobové články a jiné materiály, si může čtenář udělat jasný obrázek, jak se rodily seznamy, přehledy a hlavně důležité Jonášovy studie. Tak významné pro rozvoj tohoto sběratelského oboru. Nepřeženu, když řeknu, že tehdy se rodily základy oboru, který uchvacuje své příznivce i v dnešní době. Na dokladech z jednotlivých fází Jonášových katalogů si můžeme udělat obrázek, jak se tvořily, než našly své místo v knihovničkách filatelistů.
Cenné jsou některé informace získané z korespondence hlavních aktérů, které tvoří část autorovy sbírky. Jsou cenné, protože v archivech se tyto materiály až na výjimky neobjevují.
Řádky knihy dosvědčují i kladný vztah a výjimečná podpora poštovní správy k těmto materiálům. Pozadu při pomoci sběratelům nezůstal ani generální zástupce výrobce Francotyp v Československu firma B. Jarolímek jak oficiálně, tak i neoficiálně prostřednictvím osobních kontaktů a sympatií, které si Albert Jonáš u této firmy vytvořil. Nebýt pracovnice této firmy paní Věry Chudáčkové, věděli bychom dost málo o nových strojích a jejich otiscích.
Tuto publikaci, která zachycuje významně jeden z oborů moderní poštovní historie Československa a začátky organizované čs. filatelie, lze objednat na adrese u autora ILeis@seznam.cz. Vyšla v počtu 500 kusů samonákladem autora. Má 212 stran a 140 kvalitních ilustrací, které z často nekontrastních a vybledlých dobových podkladů zubem času poničených nádherně vykouzlila grafička paní Hana Daniešová z firmy Leben s.r.o. Sokolov.
Dr. Eduard Rehberg
JAROSLAV LEŠETICKÝ – dvojí výročí jednoho z praotců české filatelie a specializovaných oborů
Do roku 2016 spadají dvě životní výročí významného českého filatelisty, vrchního poštovního oficiála Jaroslava Lešetického – 150 let od jeho narození (5.8.1866, Písek) a 80 let od jeho úmrtí (6.10.1936, Praha).
CARL LINDENBERG stál u zrodu specializovaných oborů
Jaroslav Ježek v článku „Sbírka celin bratří Petschků“ ve Filatelii 17/73, v části článku o publikaci Lindenbergově a Kalckhoffově „Německo. Sbírka celin bratří Petschků“.
PhDr. Jan Galuška převzal ocenění od ministra kultury Daniela Hermana
![]() |
Ministr kultury Daniel Herman v Nostickém paláci ocenil medailí Artis Bohemiae Amicis celoživotní zásluhy o rozvoj muzejnictví a prezentaci dějin poštovnictví emeritního ředitele Poštovního muzea.Celý profesní život PhDr. Jana Galušky byl spjat s Poštovním muzeem, v různých pozicích zde pracoval od roku 1977 takřka 37 let, z toho posledních 6 jako jeho ředitel.Zdroj: Ministerstvo kultury ČR |