Albert Jonáš – 120 let od narození


V letošním roce uplynulo již 120 let od narození architekta, výtvarníka a grafika Alberta Jonáše (nar. 7.3.1893 na Královských Vinohradech), který přispěl i svým mnohostranným talentem české a československé filatelii. V letech 1912 – 1915 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Josefa Loukoty a Vlaha Bukovace. Přišla 1.světová válka a Albert Jonáš narukoval k 2.maďarskému regimentu na frontu v Rusku. Později byl převelen do Itálie, kde byl 21.5.1916 zajat. V zajetí strávil dva roky. Po skončení války začal studovat akademickou architekturu u profesora Jana Kotěry a grafiku u Maxe Švabinského. Po skončení studií nastoupil k firmě Matyáš Blecha jako konstrukční inženýr. Jak se ve svých pamětech vyjádřil:

… „Dělaly se tam všechny petschkovské objekty, vily včetně zařízení, dnešní americké a ruské velvyslanectví. A já dělal vilu i pro Stiebera, prezidenta inženýrské komory SIA, prostě přepychové věci, ale třeba iAlbert Jonáš - architekt a grafik (1969) palác Rokoko a průchod do Lucerny, úřední budovu pro továrnu Ringhofer nebo vilu Grab v Libni i s okolní regulací … A pak to teprve začalo. Hrnula se práce, zvlášť plakáty … Dělal jsem při tom nejrůznější věci, i salonní vozy – pro egyptského Fuada, krále, pro srbského krále Alexandra a pro Žírkoviče, srbského generála a ministra obrany, pro rumunskou královnu a potom – pro Masaryka. … Přišel jsem do styku s Borem z Vinohradského divadla a dělal jsem pro ně celou řadu plakátů. Dělal jsem taky celou spoustu výstav a veletrhů. Třeba Pražské vzorkové veletrhy …“ (vzpomínky zachytil Jonášův životopisec RNDr. Jan Králík, CSc.).

I na poli filatelie byl nepřetržitě velmi činný. Vytvořil návrhy výplatních otisků, razítek, realizoval tři vrcholné výstavy u nás a řadu výstav v zahraničí, plakáty pro výstavy, poštovní známky, zálepky… K této činnosti podotkl: „Těžko se dá vzpomenout, kterou výstavu jsem dělal nejraději, ale snad to byla PRAGA 1950. … Známek bylo taky pár, nejen pro nás, ale série pro Albánii a Srbsko … .“ V třicátých letech stál u zrodu propagační kampaně československé poštovní správy, jak o tom svědčí nedávná výstava jeho prací v Poštovním muzeu Albert Jonáš přebírá čestné občanství Toušeně (1973) - doplněno jeho uměleckým signem - Žralokemv Praze. Jeho dvoudílná Studie o otiscích frankotypů napomohla rozšíření tohoto specializovaného sběratelského oboru u nás. Proslavil se s ní i v zahraničí.

Ani filumenisté nepřišli zkrátka. Na zápalkových nálepkách propagoval umělecké památky, portréty a figurální náměty. Zaslouženou pozornost získal v Americe i Austrálii. Ilustrátorstvím učebnic si získal další pověst. Byl činný i jako funkcionář. Stál u zrodu Stolní společnosti sběratelů příležitostných razítek a frankotypů a dlouho s ostatními nadšenci ji držel při životě. Vedl uměleckou komisi Brněnských vzorkových veletrhů, byl v organizačních výborech výstav od čtyřicátých let do let padesátých. Slatinné lázně Toušeň byly další jeho velkou vášní a láskou. Věnoval se propagaci lázní, vytvořil logo lázní, projektoval místní parkovou úpravu a sportoviště, byl autorem projektů pro stavby v Toušeni a pro rozšíření lázní. Za to byl jmenován čestným občanem Toušeně 11.3.1973. Není divu. Jak ve svých vzpomínkách řekl: „Do Toušeně jsme jezdívali na letní byt od roku 1908. Poprvé jsme přijeli v jednom z prvních mercedesů od Tauberů z Vysočan, dámy ve velkých kloboukách se závojem, aby se na ně v otevřeném voze moc neprášilo … .“


Záhlavní ilustrace k seriálu o leteckých známkách ve fil. časopise Filatelistická ukázka dvou stránek Studie o otiscích frankotypu (2.díl) Záhlavní ilustrace k seriálu V. Eliáše o leteckých známkách ve fil. časopise
Plakát z protektorátní doby Výstavní plakát k výstavě PRAGA 1955 Kresba toušeňské přírody

Takový byl Náš Jo (tak mu říkali výtvarníci), Žralok (tak mu říkali sběratelé na základě jeho oblíbeného signa), Strejček (tak ho oslovovali Toušeňští pro které vytvořil grafický znak lázní) či milý pan architekt (tak byl oslovován zaměstnankyní firmy B. Jarolímek paní Věrou Chudáčkovou).

Arch. Albert Jonáš je uložen v hrobce č. 148 na Olšanech (hřbitov 6, odd.7b), kterou navrhl a nechal postavit pro svou manželku Kitty, která zemřela v mladém věku. Informaci nám sdělila naše čtenářka paní dr. Němečková-Sovinová.

Tolik pro dnešek o člověku s velkým uměleckým talentem a životním optimismem, který stál u zrodu jednoho z oblíbených  specializovaných oborů. O jeho další činnosti někdy v příštím roce, kdy si připomeneme 40 let od jeho úmrtí (30.5.1974).

Autor: Ivan Leiš


 
Nová emise známek – 9.10.2024
This is default text for notification bar