490 let poštovnictví v českých zemích


25.10.1526 – ZAČÁTEK ORGANIZOVANÉHO POŠTOVNICTVÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH


Tyto osoby, učinivše jedna každá obzvláště přísahu v kostele svatého Víta, vešly do kaple svatého Václava a tu každá ta osoba svůj oumysl zjevně před jinými oznámila a zjevně a světle vyhlásila. A tu se snesli všichni jednosvorně, odtud vyšli společně a šli až do soudné světnice a tu purkrabí pražský jich svolení vyvolení vyhlásil, řka

FERDINANDUS JEHO MILOST, ARCIKNÍŽE RAKOUSKÝ, JEST KRÁL ČESKÝ.

Marek Bydžovský z Florentina, profesor, rektor a kronikář


Těmito slovy zaznamenal Marek Bydžovský z Florentina významnou událost v historii českých zemí, která se udála dne 23. 10. 1526 ve Svatováclavské kapli, kde odpoledne tohoto dne zasedlo volební grémium 24 osob tří stavů po osmi volitelích – panského, rytířského a měšťanského, aby zvolili nového českého krále Ferdinanda I. Habsburského, manžela Anny Jagellonské (sňatek 28.5.1521). Jeho kronika zaznamenává další detaily volby krále včetně konkrétních jmen volitelů. Ferdinand I. byl zvolen po smrti českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského v bitvě proti Turkům u Moháče.


VOLBA A ZŘÍZENÍ PRVNÍ POŠTOVNÍ TRASY


Volba nebyla jednoduchá, začala již 9. října 1526 a vyústila v rozhodnutí až 23. 10. 1526. Dopisem z 9. října 1526 české stavy požádaly arciknížete o zřízení mimořádného spěšného poštovního spojení tak, aby byla zajištěna rychlá komunikace mezi českými stavy a kandidátem na český trůn. Ferdinand dopis obdržel 15.10. a vyhověl – nechal okamžitě zřídit poštovní spojení mezi oběma zeměmi.

Jak uvádějí čeští poštovní historici v knize Poštovnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Čtvrtník-Galuška-Tošnerová) : „Spěšní poslové taxiské rakouské pošty jezdili pravděpodobně po zemské silnici mezi Vídní a Prahou přes jižní Moravu a jižní Čechy. Nepochybně to byli zdatní jezdci, protože mu zprávu o zvolení 23. října 1526 doručili za 36 hodin.“

Dále dodávají, že „Ferdinand I. nařídil po svém zvolení v roce 1527 zavést pravidelné neboli řádné (Ordinari) poštovní spojení, jehož jediným úkolem bylo zajistit vzájemnou přepravu panovnických dopisů a úřední korespondenci obou komor. V Praze byl založen úřad poštmistra a na zemské silnici mezi Vídní a Prahou, která se stala první poštovní tratí na našem území, vznikly první poštovní stanice poštovní stanice, určené pro výměnu koní poštovních jízdních poslů – kurýrů. Byly na trati rozloženy přibližně po 2 – 3 geografických mílích (1 míle – cca 7,42 km), které měli poštovní kurýři ujet na jednom koni zhruba za 2 – 3 hodiny a pak si zde vyměnit unaveného koně za odpočinutého. V náročnějších terénech se zřizovaly blíže u sebe, a to způsobilo, že se nacházely i ve zecla malých a jinak bezvýznamných vesnicích. „Pravděpodobné schéma první poštovní trasy” je v ilustraci připojeno k tomuto článku (převzato z již citované publikace).

To je začátek pravidelného poštovního spojení na našem území, který byl v úzkém spojení s volbou Ferdinanda I. Habsburského českým králem. Letos si připomínáme 490 let od tohoto okamžiku.


OKOLNOSTI VÝZNAMNÉHO ROZHODNUTÍ


Vzhledem k tomu, že se jedná o dost významnou událost v historii naší vlasti, stojí za to si připomenout historické okolnosti, které předcházely a provázely tuto událost včetně stručné kroniky života Ferdinanda I. Habsburského. Když budu parafrázovat slova Jiřího Suchého, “trocha historie nikoho nezabije”. Text doplňuje několik podobenek Ferdinanda I., jeho ženy Anny Jagellonské a zmíněná mapka poštovní tratě.


BITVA U MOHÁČE 29.8.1526


Křesťanští svatí bojovníci byli krutě poraženi v bitvě u Moháče tureckými vojsky. Moháč je dolnorakouské město nedaleko srbsko-chorvatsko-maďarské hranice. Největší ztrátou pro české země byla smrt Ludvíka JAGELLONSKÉHO. Jeho smrtí celý Jagellonský rod po meči vymírá (Ludvík Jagellonský neměl potomka). Křesťané přišli o moudrého vládce a Čechy o svého krále. Zemřel i se svým ořem v bažinách. Cesta k českému (a dalším trůnům) byla otevřena. Kromě jiných i Habsburkové začali usilovat o český trůn.


FERDINAND I. HABSBURSKÝ (kronika života)


10.3.1503

narozen v Alcalá de Henares (40 km od Madridu). Jeho rodiči byli Filip I. Sličný a španělská infantka Jana Šílená.

1515

Maxmilián I.(Ferdinandův děd) a Vladislav Jagellonský podepsali tzv. vídeňské sňatkové smlouvy (stvrzena svatba Ferdinanda I. s Annou Jagellonskou)

28.5.1521

dynastický sňatek s Annou Jagellonskou, českou a uherskou princeznou (1503 – 1547). Měli spolu 15 dětí, mimo jiné i Ferdinandova nástupce Maxmiliána II.

8.10.1526

začala volba českého krále

9.10.1526

prosba českých stavů o zřízení pravidelného poštovního spojení mezi Vídní a Prahou

23.10.1526

zvolen českými stavy za českého krále ve Svatováclavské kapli volebním grémiem (24 osob tří stavů – panského, rytířského a měšťanského) na mimořádném zemském sněmu

25.10.1526

zpráva o zvolení Ferdinanda I. odeslány poštovními posly z Prahy do Vídně

24.2.1527

Ferdinand I. korunován českým králem

1527

vydán nový dvorský řád (Hofstaatsordnung), v Praze zřízena Česká komora

5.1.1531

zvolen císařem římským

11.1.1531

korunován císařem římským

1556

do Čech přicházejí jezuité

15.3.1558

vyhlášen římskoněmeckým králem

1561

obsazeno pražské arcibiskupství

25.7.1564

umírá jako římskoněmecký král, římský císař, český a uherský král, moravský markrabě a rakouský arcivévoda ve Vídni ve věku 61 let, obřad se koná ve Vídni, pohřben je po boku své ženy v chrámu svatého Víta). Na trůn přichází Maxmilián II. (1527 – 1576).


CO ROZHODLO O ZVOLENÍ A JACÍ BYLI DALŠÍ KANDIDÁTI


Těch, kteří usilovali o český trůn, bylo více. To, že byl zvolen Ferdinand I., rozhodla celá řada faktorů:

  • vliv habsburského rodu, vyšší šlechta přála habsburskému kandidátovi,

  • Ferdinand I. měl dobrý vztah k městskému stavu, hrozilo turecké nebezpečí,

  • slib Ferdinanda, že bude dodržovat kompaktáta,

  • slib, že bude respektovat svobodu českých stavů,

  • úvazek, že jeho sídlo bude v Praze

  • slib, že uzná dobrovolně volbu.

Volba rozhodla o tom, že na několik století české země byly pod vládou Habsburků a že se vytvořila personální unie českých, uherských a rakouských zemí. Ve smlouvách byla řada podmínek. Například to, že když se Ferdinandovi nenarodí mužský potomek, pak rozhodnou české stavy a další.


Zajímavé jsou i osobnosti, které usillovaly o český trůn – vnuci Jiřího z Poděbrad, Karel Winterberský, saský kurfiřt Jan a jeho synové, Jáchym Braniborský, Jiří Saský, francouzský král František I, Bavoři vévoda Vilém a Ludvík, polský král Zikmund I. a další. Objevují se i čeští politici: Zdeněk Lev z Rožmitálu a Vojtěch z Pernštejna.

Zajímavé jsou i osoby, které popisuje již zmíněný kronikář profesor a rektor Marek Bydžovský z Florentina, ale to je již jiná historie. Je pravdou, že mnozí z volitelů rozhodli i o zřízení poštovního spojení a organizovaného poštovnictví, ať již vědomě či nevědomě.

Zdroje:

  1. Část uvedena v textu článku (citace vyznačeny)

  2. www.wikipedia.org

  3. www.wikiwand.com

  4. www.google.cz

  5. www.neaktuality.cz

Autor: Ivan Leiš


 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Světová soutěžní výstava poštovních známek PHILATAIPEI 2016

Aktuality k 21.10.2016 21.10.2016 byla zahájena světová soutěžní filatelistická výstava Philataipei 2016  

První eseje čs. výplatního otisku

Letos v 90. roce používání výplatních otisků v poštovním provozu u nás, více než kdy jindy, se zraky sběratelů tohoto...

Pobočka poštovního muzea ve Vyšším Brodě – místo poučení

Když jsem před několika lety byl zvolen předsedou našeho klubu sběratelů specializovaných oborů, rozhodl jsem se k několika věcem, které...

Zavřít