Klub filatelistů 00-15 Praha

V září minulého roku jsem se na našich stránkách začal dělit s našimi čtenáři o dojmy z cest do ciziny hlavně a výlučně za poštovní historií. Ve dvou příspěvcích doplněných bohatým fotografickým materiálem jsem přiblížil zájemcům blízké Rakousko (oblast Wachau). Rok se překulil a stojíme před krásným obdobím velkých prázdnin a časem letních dovolených. Proč si nepřipomenout hezká místa a zastavit se v čase, který tak věrně a zajímavě přibližuje poštovní historie někdy i svou přítomností. Prázdninový čas vysloveně k podobným zastavením vybízí … Navíc se odpoutáme od zásobníků, lup a pinzet, odborné literatury, abychom se k nim zase po několika týdnech vrátili.

V dnešním zastavení se podívám do místa vzdálenějšího – Edinburghu, hlavního města Skotska a dotknu se několika zajímavostí, které by naší pozornosti neměly uniknout.

Edinburgh – hrdé hlavní město Skotska díky své historii, eleganci a kultuře návštěvníkům nabízí hodně. Nejen, jak popisuje Berlitzův průvodce, jako hlavní město “země s hlubokými zelenými údolími vklíněných do majestátních hor, zrcadlící se v temných rašelinou zabarvených horských jezerech, mokřinách porostlých purpurovým vřesem nebo žlutým jalovcem a kručinkou, krajinou posetou ovcemi.“ V poslední době se zapisuje politickými rozhodnutími i do historie Velké Británie, ale i Evropy. Zastavení na několika místech města obklopeného sedmi kopci na severu shlížejícího na záliv Firth of Fourth a na jihu dominující zelené krajině a hlavně překvapujícího majestátními budovami a Starým a Novým městem, kudy šla po staletí historie.

Dotknu se jen několika zajímavostí, které by mohly upoutat poštovního historika neopomíjejícího i poštovní současnost.

Zastavení první – budova Hlavní pošty v Edinburghu (GPO – General Post Office)

Budova Hlavní pošty se nachází na Novém Městě na konci Severního mostu (North Bridge), na rohu tohoto mostu a Waterloo Place, na východním konci Princes Street. Kdysi majestátní symbol Britské říše – vždyť základní kámen položil Princ-Choť Albert, princ Sasko-koburský a gothský, jinak manžel významné britské královny Viktorie. Impresivní budově v cestě nestálo v tu dobu nic. Dnes komerční budova s původními obvodovými zdmi (v originále nazývanými „shell“) s vybouraným vnitřkem. Informace uvádějí, že se z tohoto prostoru vyvezlo při rekonstrukci 30000 tun stavebních ruin. S cihlami se vyvezla i slavná historie a služby převzalo pět výsadek rozprostředných po Ediunburghu (Edinburgh City, St. Mary´s, Elm Row, Frederick Street a Forrest Road) a řada nepoštovních partnerů, jejichž hlavní činnost je jiná než přijímání listovních zásilek. Ale po pořádku, a to oblíbenou formou kroniky.

Úvodem k historii

Poštovní služby zabezpečuje v Edinburghu pět pošt v různých částech (Royal Mail) včetně té nedaleko bývalé hlavní pošty v objektu komerčního centra Princes Mall na Princes Street a partneři v různých částech Edinburghu. Sláva budovy pohasla, filatelisté přišli i o svou filatelistickou přepážku. Několik fotografií původní grafiky s Hlavní poštou, několik fotografií ze současnosti dokreslují kdysi velkou slávu této budovy.

Zastavení druhé – královská jachta BRITANNIA (HM Yacht Britannia)

Jachta BRITANIA kotví nově v Leithu (část Edinburghu) v Oceanu Terminalu. Zcela jistě se podivíte, co má společného královská jachta kotvící na zaslouženém odpočinku v Leithu s poštovními službami. Uvidíme, že má. Nejdříve pár slov o jachtě, opět formou stručné kroniky.

Na konec

V útrobách lodi byla zřízena i místnost pro přijímání a odesílání listovních zásilek posádky (více jak 200 osob), tato miniaturní pracovna se stolem a pořadači se nazývá Poštovní místnost (MAIL ROOM) a údajně byla nejoblíbenější místnost námořníků. Zprostředkovávala jim styk s nejbližšími tisíce mil od domova. Několik fotografií doplňují představu o této poštovní místnosti. Kromě této poštovní cesty se z jachty a na jachtu dostávala i pošta královské rodiny, tu zabezpečovaly různé dopravní prostředky – lodě, letadla, helikoptéry. Dle informačních zdrojů docházelo i k zajímavým úkazům. Mnohokrát se obě pošty – lodní pošty námořníků a královské pošty setkaly na stejné trase a ve stejných dopravních prostředků (se souhlasem královské rodiny). Zásilky této pošty byly vypláceny známkami a znehodnocovány denními a příležitostnými razítky, jak je vidět na několika ukázkách.

Královská jachta Britannia sloužila dlouhých 44 let. Velké cti se dostalo i prezidentu České republiky Václavu Havlovi, který by též vzácným hostem na jachtě a přijala jej královna Alžběta II. (viz fotografie).

Třetím zastavením jsou současné pošty v Edinburghu.

Jak jsem již řekl, chybí ta hlavní, na kterou jsme zvyklý od nás či z ostatních zemí. Doby se mění, mění se i poštovní cesty. Hlavní pošta v Edinburghu není, byla nahrazena pěti poštami (viz shora), partnery Royal Mail (viz též několik fotografií za článkem), není ani filatelistická přepážka v Edinburgu, poštu převážejí, přijímají a dodávají různé privátní firmy a agentury. Nenajdeme ani slavný transportní pás na dopravu balíků z budovy hlavní pošty do vlaků v blízkém nádraží Waverley.

Pomyslel by si to Albert, Princ-Choť při položení základního kamene hlavní pošty v Edinburghu v roce 1861?

Služby hlavní pošty byly nahrazeny velmi efektivním (a též efektním) systémem bez front. Jako příklad může sloužit pošta v objektu Princes Mall s usmívajícím se dveřníkem – informátorem a úslužným a ochotným pomocníkem veřejnosti při odesílání zásilek s několika málo přepážkami a hlavně s nejnovější technikou v prostorách pošty. Překvapením není prodej pracích prášků a dalších produktů či všech produktů papírnictví, ale hlavně rozsah služeb včetně uzavírání hypoték, přijímání žádostí o britské cestovní pasy (poplatek 9,95 liber sterlinků) a přijímaní žádostí o britské řidičské průkazy. Zmožený turista ocení i partnerské služby různých obchodů, při nichž může odeslat pohledy a přitom si koupit čerstvé ovoce či osvěžující nápoj.

Hodně milých zážitků při cestách čtenářů podobných těm edinburským přeje autor textu a fotografií (doplněných o informace a původní grafiku GPO z různých zdrojů včetně en.wikipedie.org)

Autor: Ivan Leiš