Tečka na závěr našich oslav 70.výročí klubu


Dny od září roku 2012 do konce prosince 2013 se nesly ve znamení oslav 70.výročí založení našeho klubu filatelistůsběratelů specializovaných oborů. Blíží se konec roku 2013 a s jeho odchodem mizí v historii a archivu naše připomenutí vzniku a sedmdesátileté existence našeho společenství. Všechny akce uspořádané naším klubem měly více či méně vztah k tomuto milníku. Byly to přednášky, minivýstavka, příspěvky na našich vzniklých webových stránkách, brožura se vzpomínkou na začátky klubu, otce-zakladatele a čestného předsedy Václava Nebeského, obory, které jsme podporovali, slavnostní setkání se členy a příznivci klubu s ucelenou prezentací v Divadle u Valšů, procházky Prahou, exkurze do prostorů pošty a Státní tiskárny cenin, účast na akcích spřízněných spolků, vytvoření předmětů filatelistického zájmu a další akce. Naše výročí si s námi připomněli i významné osobnosti – vysocí představitelé České pošty, Poštovního muzea, výtvarníci, rytci a jiní přátelé. Věřím, že dojmy, zážitky, informace a zejména připomenutí naší identity zůstanou v myslích nás všech i pro příští léta.

Jako připomínku zveřejňuji jeden z mých vstupů do pásma „Od Obecního domu do Domu Portus“. V tomto pásmu citátů významných osobností zazněla slova ke čtyřem tématům, ke kterým se naše aktivita obrací – k poště, kde se vytvářejí ty poklady, po kterých prahneme, k poštovní známce, která zdobí naše alba a která umožnila vznik i specializovaným oborům. Specializovaným oborům,  které mnohé z nás uchvátily a sběratelům, osobnostem, bez kterých by se sběratelství nemohlo rozvinout do současných rozměrů. Věřím, že se nad slovy klasiků Ladislava Novotného, Jiřího Wolkera, Adolfa Hoffmeistra, Václava Nebeského a J. M. Augusty, v nejen v adventním čase zastavíte a zapřemýšlíte.

Děkuji vám, že jste se stali účastníky našich oslav, a přeji vám hodně radosti nad svými sbírkami a v osobním životě.


Slova klasikova aneb jak promluvili klasikové k tématům

POŠTA – POŠTOVNÍ ZNÁMKA – SPECIALIZOVANÉ OBORY – SBĚRATELÉ


1. POŠTA – Proč pošta? Protože v poštovním provozu se rodí to, co sbíráme, po čem prahneme.


Ladislav Novotný, Filatelie, Praha 1957

O poštovním systému

Kdo sbírá poštovní známky, má poznat alespoň zhruba historii pošty, která je alespoň tak stará jako historie kulturních národů starověku. Vývoj poštovního systému odráží společenské poměry v jednotlivých zemích a důkazy o tom nám poskytují též početné umělecké památky z nejstarších dob jako dřevořezby, sochy, obrazy, které znázorňují poštovní běžce, jezdce, úředníky a důstojníky při různých služebních výkonech“. Tak například švýcarské Poštovní muzeum v Bernu má ve svých sbírkách starořeckou vázu s obrazy poštovního běžce (nazvaného ve starém Řecku hemerodróm).

Jiří Wolker, Poštovní schránka (Host do domu)

Poštovní schránka

Poštovní schránka na rohu ulice,
to není nějaká lecjaká věc.
Kvete modře,
lidé si jí váží velice,
svěřují se jí docela,
Psaníčka do ní házejí ze dvou stran,
z jedné smutná a z druhé veselá.

Psaníčka jsou bílá jako pel
a čekají na vlaky, lodě a člověka,
aby jak čmelák a vítr je do dálek rozesel,
tam, kde jsou srdce,
blizny červené,
schované v růžovém okvětí.

Když na ně psaní doletí
narostou na nich plody
sladké nebo trpké.

WOLKER

Do třetice text z krásné perokresby Josefa Mánesa zobrazující s verši lidové písničky i ujíždějící poštovský vůz. Vlevo autor perokresby s verši lidové písně Josef Mánes.

Pošta

Jede, jede poštovský pacholek, jede, jede po poště pán.
Má vraný koníčky, před ní dva šimlíčky, jede, jede po poště pán.


2. POŠTOVNÍ ZNÁMKA – Proč, není třeba vysvětlovat …


J.M. Augusta, Rukověť sběratelova, Praha 1927

“Známkou se rozumí nátisk na papíru malého formátu nejrůznějšího tvaru (čtvercový, obdélníkový, trojúhelníkový a jiný) s okraji rovnými nebo rozmanitě zoubkovanými, na lícní straně s obrazem, na rubu s vrstvou lepidla pro nalepení na dopis.”

Adolf Hoffmeister, Článek pro Katalog Světové výstavy PRAGA 1968, Praha 1968

“Co známka přináší: Známka je drobný umělecký grafický znáček, který má vyjádřit svou národní povahu a civilizačníHOFFMEISTER úroveň, jsa sám produktem tvůrčí kultury. Otevřete-li listy alb a prohlížíte vzácné série z neznámé ciziny nebo ze starých dob – nemluvím o Mauritiu, ale třeba o německých státečcích, o jihoamerických trojúhelnících a o senzačních známkách afrických soustátí – musí ve vás vzniknout nějaký pocit světového průvanu jako když stojíte na přídi transatlantické lodi brázdící vlny oceánu. Známka nejen, že odnáší vzkaz, ale přináší chuť větrné soli na rty a takový jakýsi mezinárodní svatobol všech lidí, kteří sedí doma a vědí, že na celé zeměkouli je zajímavý svět hodný poznání a středozemní touhy.”

“Vývoj čs. známky: Znal jsem z mlada všechny abarty, Marešův či Hornerův přetisk, Šrobárovo nebo skalické vydání, dokonce i legionářskou vlakovou poštu ze Sibiře, známky tištěné v Irkutsku nebo v Čeljabinsku a různé doplatkové kuriozity. A co teprve razítka ze zněmčeného území, Muchovy první nezoubkované Hradčany s vlajkou. … Opravdu pěknou známku – holubici – nakreslil až Jaroslav Benda. Tehdy o ní říkali, že je to na světě první futuristická známka. … S ní v páru vyšla Osvobozená republika od V. H. Brunnera. Krásně komponovaná grafická známka.”


3. SPECIALIZOVANÉ OBORY – Obory, které jsme povýšili na čestná místa našich sbírek.


Václav Nebeský, rubrika Specializované obory Filatelie, Praha 1965

“U specializovaných oborů filatelie nejde o přechodné výstřelky skupin či dokonce jednotlivců, ani o výmysl několika posledních let nebo desetiletí. Německý světový filatelista světového jména dr. Franz Kalkhoff již koncem minulého století (rozuměj 19. století) byl zastáncem zvláštních oborů filatelie (v dnešním pojetí) a jeho publicistická činnost se přenesla i do prvních let našeho století (rozuměj 20. století). Studoval nejen známky, ale i celiny, soukromé pošty, telegrafní celiny, rekomandační nálepky a jiné.”


4. SBĚRATELÉ – Bez poštovních známek a artefaktů specializovaných oborů by nebyli sběratelé


J.M. Augusta, Rukověť sběratelova, Praha 1927

“Sběratelství obvykle se pojímává jako vášeň, celkem neškodná, jež činívá člověka podivným pavoukem, nemajícím zájmu pro skutečný život. Pravda,bývají takové typy sběratelů, ale v celku jsou karikaturou. Sběratelství může býti podle osobních vlastností sběratelových zábavou pro ukrácení chvíle, sportem, druhem lakomství, hromadícího poklady, rozkošnictvím, studiem, vášní. Ale v podstatě je vždy poměrem k umění a k uměleckému výtvoru.”

Adolf Hoffmeister, Článek v katalogu ke Světové výstavě PRAGA 1968, Praha 1968

“Sběratelé možno dělit na dobrovolné či nedobrovolné. Nedobrovolní za nic nemohou. Smůla se jim lepí na paty a potkají je všechny nehody, kteří vymyslí čas nebo náhoda. Jsou to například sběratelé dobrodružství, i když někdy jde jen o dobrodružství milostná. Někteří sbírají manželky, některé milence, jiní zvědavé sedmikrásky a někteří třebas jen vysoké funkce, metály a tituly. Docela zvláštním druhem sběratelů jsou filatelisté. Jsou to lidé, kteří objevili čaromoc poštovní známky a věří jejímu kouzlu, že je sto horoucí vyznání lásky doprovodit třeba až za oceán nebo za roh do sousední vesnice. Známka je hodnota, kterou lze počítat na koruny nebo na kilometry, na dopravní cesty vzduchem, potrubím, po zemi či pěšky. Ale známka kromě své hodnoty má ještě řadu velice výstředních vlastností. Například je vzácnější a hledanější je-li použita – ve velké většině razítkem kulatým či byrokratickým.“


AUGUSTA_01 AUGUSTA_02

TO vše je filatelie, na kterou
Jaroslav Lešetický napsal básničku

Nebourá svět, neválčí kulometem,
jen tiše zneuznána kráčí světem.
Záliby nemá v lomozném křiku,
jí stačí koutek v malém pokojíku.

Přebásněno ve vztahu ke specializovaným oborům.
Jelikož jsme klub sběratelů specializovaných oborů,
dovolil jsem si přebásnit verše jednoho z klasiků
české filatelie se vztahem k těmto oborům

Specializované obory

Nebourají svět, neválčí kulometem,
jen tiše zneuznány kráčejí světem.
Záliby nemají v lomozném křiku,
bohužel jim nestačí koutek v malém pokojíku …


Předneseno v Divadle u Valšů dne 13. 5. 2013
v rámci pásma „Z Obecního domu do Domu Portus“ k 70. výročí založení KF 00-15 Praha

Autor: Ivan Leiš