Category Archives: Zajímavosti

Vlaková loupež po česku


 

Mimořádný kašet Známkové tvorby


Čtenáři epo-net blogu mají informace, že společenské akce – výstavky známkové tvorby jsou do odvolání zrušeny. Nyní dostanou aktivní zákazníci Známkové tvorby a návštěvníci výstavek ZT i filatelistický doklad.

Kašet v červené barvě s textem „VÝSTAVKY ZT / OD 8. 3. 2020 / DO ODVOLÁNÍ ZRUŠENY“.

Razítko VĚC POŠTOVNÍ SLUŽBY rovněž nebývá obvyklé, ale filatelisté jej znají z dopisnic – pozvánek do PM a Filatelie na Den české filatelie a mimo jiné i z novoročních PF.

Pokud obálku s razítkem neobdržíte, anebo budete razítko chtít, můžete od 11.3.2020 požádat na poště Praha 1 o jeho otištění, pokud současně budete žádat příležitostné razítko (na přepážce číslo 30 Vás budou eventuálně informovat, u které přepážky je razítko k dispozici. Je vázáno především k příležitostnému razítku, které požadují opět zejména filatelisté).

Kliknutím na obrázek se vám zobrazí v původní velikosti

Zdroj: @EXPONET BLOGSPOT


 

Poštovní rekordy (2)


V tomto příspěvku se budeme věnovat zeměpisným rekordům u pošt v Praze.


Nejvýše položená pošta


Pokud budeme hledat tu nejvýše položenou, tak to bude na výše položeném západním okraji Prahy. Z těch současných pošt jsou to hned dvě ležící v naprosto stejné nadmořské výšce 362 m.  Je to pošta Praha 68 na letišti a pošta Praha 515 ve Stodůlkách. Protože však letištní pošta pracuje v 1. patře administrativní budovy, pracuje přece jen o něco výše než ta stodůlecká a patří jí pražské prvenství. Pošta na novém letišti sice pracovala od roku 1968 přímo v odletové hale, ale v roce 1998 byla vymístěna do blízké administrativní budovy. Pobočka této pošty v chodbě mezi terminály 1 a 2 pracuje od roku 2007 prakticky ve stejné výšce.

Pošta Praha 615-letiště pracovala na blízkém starém ruzyňském letišti v letech 1937 – 1978 v téměř stejné nadmořské výšce 365 m. V dost podobné nadmořské výšce 360 m pracuje dodnes i pošta Praha 514 ve Zličíně


Další nejvyšší poštou v Praze je ve výšce 362 m pošta Praha 515, ta byla otevřena v roce 1957, ale v současné budově v Hábově ulici č. 3/1516 ve Stodůlkách pracuje od roku 1987.

pošta v Praze na sídlišti Stodůlky

Historický výškový rekord však nepochybně patří již zrušené poště Praha 613 na Bílé Hoře. Ta zde pracovala původně jako Praha 89 od 5.6.1937 ve výšce 382 m. K 1.6.1992 však byla tato malá pošta zrušena a její rekord přešel na níže položené služebny.


Nejníže položená pošta


Pokud sledujeme nejníže položené pražské pošty, tak ty je třeba hledat na severu, kde Vltava opouští území Prahy. Z těch současných je to pošta Praha 71 v Trojské ulici č. 175E/632 v Troji. Pošta zde pracuje od 5.2.1875 s původním názvem Troja. Leží v nadmořské výšce pouhých 184 m a při povodních v roce 2002 byla zcela zaplavená.

Nejníže položená pošta pracuje v novostavbě v diplomatické čtvrti v Troji

Skutečně nejnižší pražskou poštou však byla již zrušená pošta Praha 67 v Podbabě. Ta zde pracovala od 20.12.1892 s názvem Podbaba. Její poslední sídlo před zrušením 1.11.1977 bylo v ulici V Podbabě 4/2515 blízko míst, kde se vlévá Šárecký potok do Vltavy. Při povodních 2002 bylo celé okolí pošty ležící ve výšce pouhých 182 m, zcela zaplavené.


Nyní se věnujme poštám zeměpisně ležícím na nejzazších okrajích Prahy.


Severní okraj


Na severním okraji je to pošta Praha 96 v Čakovicích. Pošta zde pracuje od 3.2.1873 s původním názvem Gross Čakowitz – Čakovice a navíc od počátku na jediné stálé adrese v Cukrovarské ulici č. 27/2 ! Její souřadnice jsou 50°09’12“ severní šířky.

Nejsevernější pražská pošta Praha 96 v Čakovicích

Jižní okraj


Naopak na nejjižnějším okraji Prahy pracuje pošta Praha 511 v Lipencích. Pošta je to mladá, vznikla až 4.1.1961 a dnes pracuje v ulici Na Bambousku č. 500. Její souřadnice jsou 49°57’61“ severní šířky.

Nejjižnější pražskou poštou je Praha 511 v místní části Lipence

Východní okraj


Na východním okraji prahy pracuje nejdále pošta Praha 914 v Klánovicích. Nejprve zde od 16.7.1907 pracovala poštovna, od roku 1931 pak pošta Klánovice. Současné sídlo pošty ve Slavětínské ulici č. 433 má souřadnice 14°40’12“ východní délky.

Nejvýchodnější pražská pošta Praha 914 v Klánovicích

Západní okraj


Nejzápadnější výspou Prahy je letiště Václava Havla. V jeho areálu leží nejen nejvýše položená ale také nejzápadnější pražská pošta Praha 68. Ta má dvě pracoviště, jedno v administrativní budově v Schengenské ulici č. 2/1017 (pracuje zde od roku 1998) a druhé v chodbě mezi terminály 1 a 2 (pracuje zde od roku 2007). Ta přepážka pro cestující veřejnost je tedy nejzápadnější pražskou poštou se souřadnicemi 14°16’04“ východní délky.

Autor příspěvku: Jiří Kratochvíl


 

Poštovní knížky


Novoroční

Co as to pošty troubení
po městě je za znamení?
Snad jakýs velevzácný pán
tou úctou má být uvítán?
Starého roku mladý sok
rychlíkem přijel – nový rok!

Úvodní sloka novoroční básně z Poštovní knížky na rok 1875 vydané nákladem Josefa Bertla, tištěná knihtiskárnou Bohumila Schmelkesa, prezentována Josefem Ipserem v Chlumci (a zcela jistě i jinými listonoši).

 

Rozhovor s Tomášem Mádlem


V dnešním vydání deníku E15 na straně 14 a 15 najdete rozhovor s Tomášem Mádlem s názvem „Netradiční investice“.

Rozhovor najdete jenom dnes, kdy je přístupná elektronická verze E15.

Odkaz na stažení dnešního čísla zde

Zdroj: Deník E15


 

Založení nového filatelistického klubu


V den 100. výročí vzniku Československa, tedy 28. října 2018, byl v Praze založen nový filatelistický klub – Prestige Philately Cluib Prague. Jeho cílem je spojit přední sběratele, znalce a investory ve filatelii, aby svými aktivitami i vahou své osobnosti prezentovali prestiž filatelie ve společnosti a ve veřejném prostoru.

Mezi zakládajícími členy nového klubu je šest držitelů zlatých a velkých zlatých medailí ze Světové výstavy Praga 2018, dále 4 znalci, investoři ve filatelii, přední sběratelé a zároveň osobnosti ze světa podnikání a dalších oblastí. Klub by chtěl mít do 50 členů a je otevřen i zahraničním uchazečům. Hlavním cílem klubu je propagace filatelie jako oboru v médiích, pořádáním výstav a publikační činností.

Více o klubu na jeho webových stránkách

Zdroj: Filatelie č. 3/2019


 

K nálepce APOST – 1. až 8.3.2019 na poště v Mnichovicích


V aktualizované informaci paní Marie Chábové z oddělení známkové tvorby České pošty k novým příležitostným razítkům, R-nálepkám a nálepkám APOST čteme, že ve dnech 1. – 8.3.2019 bude pošta 251 64 Mnichovice používat nálepky APOST s příležitostným textem: 1879-2019 J. ŠMEJKAL, a to k příležitosti 140. výročí narození zápasníka a rekordmana ve vzpírání břemen Josefa Šmejkala. O připravovaném používání této nálepky APOST nás rovněž informoval Ing. Antonín Řeřábek z Mnichovic. Na základě jeho podnětu jsem vyhledal řadu doplňujících informací, které nebudu kompletně přebírat, ale chtěl bych vystihnout nejzákladnější fakta a internetové odkazy.


 

Maximilián, rytíř Otto z Ottenfeldu – architekt rakouského poštovnictví


ÚVODEM


V roce 2018 uplynulo 160 let od smrti významné osobnosti, která se zasloužila významným způsobem o modernizaci poštovnictví na území Rakouského císařství, jehož naše země byla součástí. Mnohé zůstalo až do moderní doby a do razantního vytváření nových pořádků po II. Světové válce u nás. Tou osobností byl Maximilián, rytíř Otto z Ottenfeldu, rodák z Opočna, jenž vložil svou energii, um a talent do zefektivnění poštovních služeb na území Rakouského císařství. Je pravda, že i rozvoj společnosti, zejména technický, mu v jeho snahách velmi nahrál. Nicméně je třeba si připomenout tuto osobnost, která až na několik málo vzpomínek, málem by upadla v zapomnění. Škoda, že žádná entita u nás si tuto osobnost nepřipomněla vůbec ničím. Škoda. Vždyť ve své době se Ottenfeldovy poštovské rychlíky byly vděčným tématem na olejomalby a výšivky … Ottenfeldovi nahrála i doba, ve které žil svůj aktivní život. Období let 1744-1858 je totiž považováno za období intenzivní modernizace rakouského poštovnictví. Ottenfeld všechny tyto faktory plně využil.

Až do recesu v roce 1743 spravovali poštovní ústav Paarové. Po recesu zůstali jen čestnými zástupci. Správy poštovnictví v naší oblasti se ujala c.k. vrchní poštovní komise, od 14.2.1756 se nazývala „dvorská komise ve věcech poštovních“. Významnou osobou v činnosti a posléze i ve vedení byl v této instituce vůdčím činitelem od začátku 19. století Maximilián, rytíř Otto z Ottenfeldu.

Připomeňme si alespoň hlavní úseky jeho zejména pracovního života a prostředí, ve kterém žil a působil. V textu využívám větší měrou citace různých osobností, než je obvyklé a u mne zvykem.

 

Nálepky sv. Cyrila a Metoděje – zná někdo původ?


Pomůže někdo s identifikací těchto produktů?


Nejde o poštovní známky ale v podstatě o nálepky, které si někdo se známkami může zaměnit – podle úpravy i zoubkování. Chybí ale pochopitelně typické atributy: domicil státu a případná nominální hodnota. Přesto nás Vaše možné informace velmi zajímají.

Pro větší zobrazení stačí kliknout na obrázek.

Zdroj: @Exponet Blogspot


 

Výplatní otisky okrskové přepravy


Výplatní otisky sloužily a slouží především k zaplacení, vyznačení a registraci výplatného listovních zásilek. Mají však i jiné poslání. Nahrazují fiskální ceniny (kolky) , orážejí příchozí zásilky či různé dokumenty. Mají i jiné poslání, často interní Jedním z nich bylo v 50. a 60. letech (možná i poté) úkol orážet zásilky dopravované či spíše přepravované samotnou poštou v rámci určených okrsků. Výplatní stroje sloužící k tomuto účelu nám předložil známý španělský sběratel výplatních otisků, zejména z území Československa JUAN ENRIQUE PAGE.


 
Výstava Jiřího Boudy – Známky, vlaky, cesty, boudy - Poštovní muzeum - 14.6.2024 – 31.12.2024
This is default text for notification bar