PRAŽSKÁ SOUKROMÁ MALÁ POŠTA


Zveřejnění článku o Pražské soukromé malé poště vyžaduje krátké sdělení na úvod.


Koncem 70. let, někdy po výstavě PRAGA 1978 jsem se sešel s panem Václavem Konštantem, významným českým poštovním historikem. Po příjemném popovídání o všem možném, ale hlavně o poštovní historii mi pan V. Konštant předal třístránkový článek s černobílou fotokopií, na které byl zobrazen dopis odeslaný z Pražské soukromé malé pošty. Tento akt doprovodil slovy: „…až bude příhodná doba, můžete jej otisknout.“. Na další detaily jsem se neptal, ale pochopil jsem je. Článek jsem opatroval několik desítek let a nyní dle mého názoru nastala doba jej otisknout či lépe řečeno zavěsit na naše stránky. Je doba adventní a procházka Celetnou v Praze se snoubí s malou poštou a dopisy, které z ní odešly do světa… Původní text, který jsem zásadně neupravoval, jsem doplnil o hádanku.

V této souvislosti doplňuji, že o této slavné celistvosti a její historii napsal článek do svého blogspotu Exponet Ing. Břetislav Janík pod názvem: „Čestný dvůr Exponetu – Poštovní muzeum Praha II“ dne 14.8.2007. Tehdy již byla „doba příhodná“, ale já jsem neměl médium, kde vzpomínky Václava Konštanta zveřejnit. Ta doba nastala nyní s příchodem elektronického média. Zájemce o tuto část historie poštovnictví na našem území a o osudu této celistvosti se v tomto článku dozví další zajímavosti a může si prohlédnout zveřejněnou celistvost v celé barevné kráse.

Jsem rád, že čtenář si může přečíst autentické vyprávění dřívějšího majitele dopisu a jeho popis. Věřím, že chvilky nadcházejícího klidu budou obohaceny i hádankou. Za článkem je objevený dopis – první ilustrace je němá, bez vysvětlivek, druhá již pomocí šipek odkrývá význam poštovních úkonů (podle autora článku).

Ivan Leiš


PRAŽSKÁ SOUKROMÁ MALÁ POŠTA ve vzpomínkách poštovního historika Václava Konštanta


Právě před 10 lety byl v katalogu Světové výstavy PRAGA 78 uveden článek známého publicisty a odborníka p. Heinricha Himmela ze Štýrského Hradce o tzv. soukromých malých poštách ve Vídni, Praze a Štýrském Hradci. Autor zde shrnul to nejpodstatnější, co je o těchto zajímavých poštovních institucích dosud známo. Uvádí, že dosud známe velmi málo dopisů podaných na soukromé malé poště v Praze a přeje sběratelům hodně štěstí k nálezu dalších dokumentů.

Domnívám se tedy, že bude užitečné ohlédnutí na uplynulých 10 let, co je v tomto zajímavém oboru nového. Nezajímá to totiž pouze sběratele u nás, ale zájemci a sběratelé jsou i v zahraničí, protože spojnici tvoří osoba zakladatele malých pošt Francois Garcie, původem Holanďana nebo dle jiných pramenů Francouze, který pravděpodobně zkušenosti přebíral u Josefa Hardyho, zakladatele vídeňské malé pošty, které uplatnil založením malé pošty v Praze a později i ve Štýrském Hradci.


Pražská malá pošta fungovala od svého založení 1.8.1782 až do jejího zrušení r. 1820 poměrně krátce a to je ještě k upřesnění její činnosti třeba rozděliti funkční období na tři části:

  1. Od uvedení do provozu 1.8.1782 do r. 1784, kdy tato malá pošta fungovala opravdu jako soukromá pod vedením majitele Fr. Garsie,

  2. Od r. 1784 do 1819 byla činnost soukromé malé pošty dle nařízení sjednocena s činností státní pošty na Malé Straně, a tím se vlastně ztratil charakter soukromé pošty,

  3. Období od r. 1819 do 1820, kdy byla tato pošta zrušena, jest plné nejasností o jejím provozu, protože 23.2.1819 vydává české místodržitelství v Praze nařízení o znovupronájmu pražské malé pošty na dalších 10 let. Nařízení je podepsáno hrabětem Frant. Kolovratem.


Již první pohled na toto rozdělení napovídá, že nejzajímavější charakter bude ono první kratičké období, protože právě soukromý charakter této instituce osobně spravované majitelem je to velikou zvláštností a výjimečností. Vždyť co úsilí bylo státem vynaloženo alespoň na částečnou likvidaci monopolu hraběte PAARa, kdy byla pošta zestátněna r. 1722, a co starostí přinášela v té době akce spojená s výkupem dědičných pošt, tedy od soukromých osob. Zřízení malé pošty tedy nijak nezapadá do tehdejšího vývoje. Navíc překvapuje skutečnost, že v době, kdy je jediný poštovní úřad v Praze na malé Straně, zřizuje se jako druhý v Celetné ul. č. 14, a to soukromého charakteru.

Obraťme však pozornost k dokladům, které se z provozu této malé pošty zachovaly. Není jich mnoho. Nejvíce dopisů pochází z druhého období. Malá pošta od počátku používala při podání dopisu razítka, ze kterých je nejznámější ono písmeno „P“ v kroužku. Nevím, kolik dopisů s tímto jistě vzácným razítkem dnes existuje, ale mně je jich známo pět. To sice není nijak rozhodující, ale uvádím to proto, že jsem zjistil na těchto příkladech dobu podání rok 1789 a později. Jeden z nich je v rukou zahraničního sběratele, ostatní ve sbírkách našich sběratelů. Jistě, že není vyloučen nález dalších. Veliké překvapení ovšem bylo, když rakouský sběratel oznámil nález dopisu podaného na malé poště v Praze s adresou do Klatov z roku 1789, který neměl písmeno „P“ v kroužku, ale písmeno „G“. Tím vyvstala otázka, jestli pražská malá pošta neměla i další písmenková razítka tak, jak tomu bylo u vídeňské a později i u malé pošty ve Št. Hradci. A opravdu došlo k dalšímu nálezu dopisu, který nesl podací razítko malé pošty v Praze s písmenem „D“. Šťastným nálezcem byl tentokráte náš sběratel.

Z třetího časového období 1819-1820 jsem doposud o žádném nálezu dopisu pražské malé pošty neslyšel a není mi známo, jestli vůbec k reaktivaci malé pošty v tomto období došlo, když roku 1820 bylo nařízeno malou poštu v Praze zrušit.

Z hlediska vzácnosti dokumentů i provozu malé pošty je ovšem je ovšem období od r. 1782 do 1784, kdy poštu spravoval soukromý podnikatel a zároveň poštmistr Fr. Garsie. Zachoval se pravděpodobně jen jediný dopis s razítkem „P“, který byl podán na soukromé malé poště v Celetné ul. roku 1783. Dopis jest privátní, podaný na adresu do Levoče a je mi známa jen fotokopie uvedená v příručce ing. Edwina Müllera z roku 1960 (str. 79).

MALA_POSTA_CELETNARok po výstavě PRAGA 78 uveřejnil přítel Votoček (FILATELIE 1979/18) vzácný nález dopisu podaného na soukromé poště 24.7.1783, který je adresován do Kynšperka nad Ohří, avšak není opatřen žádným z písmenkových razítek, ale je na zadní straně opatřen černým otiskem pečetidla soukromé malé pošty. Taková pečetidla mívali poštmistři „V šuplíku“ pouze pro pečetění úředních dopisů ve styku s nadřízeným úřadem anebo pro odbaven peněžních dopisů. Takové pečetidlo vlastnil tedy i Fr. Garsie a použil jej v tomto případě jako razítka. Tento otisk pečeti zařadil Votoček do druhého dodatku ku své monografii mezi razítka úřední a vysoce jej hodnotí 2000 body. Dopis předložil Votočkovi náš sběratel a když jsme nad tou vzácností při mé návštěvě u ing. Votočka společně o možnosti dalších nálezů, nenapadlo nás ani ve snu, že by se mohl najít podobný dopis, ale s originálním otiskem pečetidla do vosku tedy positiv.

Štěstí, které ve svých úvahách o takových možnostech do budoucna přáli sběratelům jak p. Himmel, tak i Votoček, se tentokrát usmálo na mně, takže mohu nejen popsat, ale i obrazem doprovodit snad nejzávažnější nález z období provozu soukromé malé pošty v Celetné ulici. Jedná se o peněžní dopis podaný na soukromé malé poště dne 11.8.1783, který svými náležitostmi jak rukopisnými tak pečetěmi nejlépe vypovídá o funkci této instituce rok po zahájení její činnosti. Odesilatelem byla Rada Nového města pražského a opatřila jej svojí pečetí s textem SIGILLVM MAIVS NOVAE URBIS PRAGENSIS METROPOLITANAE. Není bez zajímavosti, že již v následujícím roce 1784 bylo Nové město sloučeno s dalšími třemi čtvrtěmi pod jeden magistrát staroměstský. Odesílatel napsal adresu perem: Am einen Löbliche Stadt Rath in Ungarisch Skalitz a vpravo nahoře označil místo podání Von Prag a též připojil zkratku NB, vše černým inkoustem.

Při jeho podání, jelikož se jednalo o dopis peněžní, musel býti obnos 50 zlatých vložen do zásilky až na poště před zraky zaměstnance pošty, který také dopis zapečetil a to čtyřmi pečetěmi do červeného pečetního vosku a dobře čitelnými texty: „K:K:PR: KLEINE POST: OBER AMT. – VRCHNÍ POŠTOVNÍ ÚŘAD CÍSAŘSKO KRÁLOVSKÉ PRAŽSKÉ MALÉ POŠTY“. Mezi dvěma pečetěmi na zadní straně je do vosku navíc ještě otištěn prst asi pravé ruky. Úřední pečeť poštmistři obvykle nesvěřovali druhé osobě a je tedy možné, že dopis odbavil sám pan Fr. GARCIE? Zajímavá jest též zkratka „PR:“ v textu pečetě, kterou ing. Votoček překládá jako „PRAŽSKÉ“, i když stejně dobře by to snad mohla býti zkratka slov „PRIVAT“ anebo „PRIVILEGIERT“? To se ovšem již asi nedozvíme. Malá pošta pravděpodobně vybrala poplatek i za dopravu dopisu, a tak při podání byla červenou rudkou vyznačena váha „L 6“ (6 lotů) a na pečetní straně výši poplatku, který odesilatel zaplatil „23“ krejcarů. Současně byla připojena ještě poznámka: „Gegen Recepisse NB“. Podle tehdejší praxe musel býti peněžní dopis podán jako zapsaná – rekomandovaná zásilka.

Soukromá malá pošta v Celetné mohla však dopravovati zásilky jen do okruhu tří mil, a tak tento dopis musel býti předán k další dopravě na hlavní poštovní úřad na Malé Straně, který tehdy sídlil na Vlašském náměstí v Lichtenštejnských domech. Tento poštovní úřad opatřil zásilku červeným podacím razítkem Von Prag a perem vyznačil směr dopravy, zprvu „per Wienne“, což bylo škrtnuto a poté „per Brünn“. Pod těmito údaji je uvedeno: „Mit 50 Pt. B. Z. beschwerte“. Křížový škrt perem, což značilo, že zásilka byla zcela vyplacena, můžeme přisuzovati malé poště v Celetné, která poštovní poplatek vybrala, avšak musela se děliti s poštou státní.

Myslím, že dopis sám i náležitosti objasňují mnoho souvislostí tehdejšího poštovnictví v Praze a další zajímavosti a důležité údaje o provozu a existenci soukromé malé pošty v Praze Celetná 14., nalezneme v připojeném seznamu literatury, ze které jsem čerpal, i když zcela nevyužil v této mé krátké úvaze.

Prameny:

  • Dr. Karel Všetečka: K vývoji pražské pošty, FILATELIE 1971/14, str. 203

  • Ing. Edwin Müller, Předznámková razítka Rakouska – příručka, New York 1960

  • Edward Effenberger: Die Österrechische Post, Wien 1916, str. 63

  • Heinrich Himmel-Agisburg: Grätzer Klapperpost 1796 – 1847, Gratz 1970, vlastní náklad

  • Heinrich Himmel-Agisburg. Pražská malá pošta, Katalog výstavy PRAGA 78, str. 255

  • Ing. Emil Votoček, Razítko malé pražské pošty z roku 1783, FILATELIE 1979/18

  • Kundmachung vom K. K. Böhmischen Landesgubernium Prag 23. März 1819

  • Václav Konštant, Dvě razítka pražské malé pošty, FILATELIE 1978/24, str. 754

  • Ing. Emil Votoček, Monografie 14. díl, str. 48 a 2. dodatek k 13. a 14. dílu Monografie


MALA_POSTA_CELETNA_01

MALA_POSTA_CELETNA_02


 

2 Responses to PRAŽSKÁ SOUKROMÁ MALÁ POŠTA

  1. Jiří Kratochvíl napsal:

    Časové údaje o provozu této pošty nejsou v souladu s údaji v mých pracech Pražské pošty (2009) a Monografie 20. díl (2012). Já jsem data čerpal z citovaného zdroje dr Karla Všetečky (a dalších zřejmě z něj vycházejících), kde se uvádí provoz od 1.8.1782 do 18.8.1789, kdy byla zestátněna a přenesena do protějšího domu č. 11/598. Druhé období provozu pak od roku 1818 do zrušení 1.2.1821 zřejmě opět v domě 14/559. Oba zdroje časových údajů t.j. Konštant a Všetčka se tedy značně rozcházejí. Pokud vím dr Čtvrtník ve své práci citoval dr Všetečku. Kdo asi dnes dohledá pravdu? I tak díky autorovi za jeho zajímavou a podnětnou práci.
    Kratochvíl

     
  2. Ivan Leiš napsal:

    Ahoj Jirko,

    velmi ti děkuji za tvou poznámku. Článek Václava Konštanta je podnětný zejména tím, že doplňuje okolnosti a pozadí okolo nalezené významné celistvosti a zachycuje i vztah mezi ním a ing. Emilem Votočkem kromě dalšího. Přínosem je i popis celistvosti snažící se přiblížit “nesrozumitelné” znaky pro laiky.

    Do textu,který byl sepsán již skoro před čtyřiceti lety, jsem před zavěšením významně nezasahoval ani rukopisně, ani odborně. Myslím, že to nebylo třeba. O tom to není a tak to berme. Jde o dokument své doby a tak se na něj dívejme. V době svého vzniku jej však vidělo několik tehdejších významných českých poštovních historiků a zásadně se k němu nevyjádřilo. Doba však jde dál a přináší pochopitelně i nové poznatky z historie, a to je dobře. Kdyby článek zmizel v propadlišti dějin, litoval bych toho.

    Věřím, že čtenářům tato barevná reprodukce dopisu s textem připomněla skutečnost, že Praha byla součástí významného poštovního systému, který nám zanechal na českém území řadu zajímavostí stojící ji pro svou pestrost, šíři a bohatost připomenout i široké veřejnosti a zvečnit pro budoucnost. A nejen v publikacích a na internetových portálech. Nedávno vytištěná poštovní známka Maškova postilióna z fresky zdí Hlavní pošty v Praze je jednou z vlaštovek tohoto poselství…

    I. L.

     

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Výplatní stroje NEOPOST s licenčním číslem L97XXXXXX na poštách

Začátkem prosince letošního roku se v našem poštovním provozu objevily modré otisky bez uvedení označení oprávněného uživatele s licenčním číslem...

Další nálezy modrých výplatních otisků (XXVII)

 

Nové vlastní známky – ARCO komíny a stavby

 

Zavřít