Pošty zmizelé z map (6. část)


V předchozím příspěvku o zmizelých poštách (5. část) jsme se věnovali poštám v rušených obcích z důvodu výstavby vojenských prostorů, vznikala tak cvičiště pro výcvik dalšího ničení. Bylo jich celkem 24. Dnes si popíšeme osudy druhých 12. Byly to poštovny Barnov, Jestřabí, Keprtovice, Kyjanice, Milovany, Nová Ves nad Odrou, Olejovice, Ranošov, Smilov, Stará Voda, VojnoviceZighartice (všechny vojenský výcvikový prostor Libavá). Uvedené poštovny byly zrušeny bez náhrady a obce byly postupně plánovitě zlikvidovány.


13. Barnov

V obci pracovala poštovna od 1.7.1901 až do německého záboru území v roce 1938. Definitivně byla zrušena až po válce 31.7.1946. Vyúčtovací pošta byla v Rudoltovicích, které po válce rovněž zanikly. Vývoj jejího názvu: 1901 Bernhau (Rudelzau), 1918 Barnov (Rudoltovice) – Bernhau (Rudelzau), 1945 Barnov (Rudoltovice).

Obec vznikla již ve 13. století jako hornická osada. Ležela 11 km východně od Města Libavá v údolí Barnovského potoka ve výšce 460 m.. V roce 1930 je zde evidováno 359 obyvatel v 75 domech, byla to tedy středně velká obec. Samostatnou obcí byl Barnov od roku 1850 až do konce války, poté po odsunu německého obyvatelstva byla obec přejmenována na Olověnou ale záhy po otevření vojenského prostoru začala být plánovitě likvidována. Kostel sice nezbourali, v roce 1954 ale již neměl střechu a v současné době již jsou z kostela jen zbytky zřícených zdí a ve stejné podobě je i přilehlý hřbitov. Po válce se zavedený název Olověná neujal a dnes je znovu používán historický název Barnov. Na místě původní obce lze dnes nalézt jednoduchý kamenný pomník, pořízený zdejšími rodáky.

Dopis odeslaný 7.7.1938 z poštovny Barnov přes poštu Rudoltovice do Ústí nad Labem
14. Jestřabí

V této větší obci pracovala poštovna již od 1.1.1906, provoz byl uzavřen v roce 1944, po válce znovu obnoven 15.7.1946 a provoz byl nakonec ukončen 30.4.1947. Vyúčtovací pošta byla ve Velké Střelné, která zanikla rovněž. Za války byla vyúčtovací pošta v Městě Libavá. Vývoj názvu poštovny: 1906 Habicht (Gross Waltersdorf), 1918 Jestřabí (Velká Střelná) – Habicht (Gross Waltersdorf), 1938 Habicht über Stadt Liebau (Ostsudetenland), 1946 Jestřabí (Velká Střelná)

Obec Jestřabí ležela v malé kotlině ve výšce 595 m, vzdálená 6 km severně od Velkého Újezda. Samostatnou obcí je již od roku 1850, do roku 1880 však s názvem Jestřabí. V roce 1930 zde žilo 359 obyvatel v 79 domech. Po válce je již smutný osud stejný, jako u všech okolních, postižených přítomností vojenského prostoru. Nemilosrdná likvidace všeho, co by připomínalo bývalý život. Dnes zde nalezneme jen naprosté ruiny bývalého kostela a nepatrné zbytky bývalých stavení.

Dopisnice odeslaná 30.5.1933 z poštovny Jestřabí přes poštu velká Střelná do Lutína
15. Milovany

V obci pracovala poštovna ve dvou časových obdobích. Ta první byla jednou z nejstarších poštoven u nás, byla otevřena již 1.3.1884 a zrušena 31.8.1904. Nesla název K.k. Post Ablage Milbes, Mähren, krátce před svým zrušením pak Milbes (Bodenstadt). Vyúčtovací pošta byla v dnešním Potštátě. Druhé funkční období má až za války, kdy pracovala s názvem Milbes über Stadt Liebau (Ostsudetenland). Vyúčtovací pošta byla stejně jako u řady dalších v tomto regionu ve Městě Libavé a zrušena byla po osvobození v roce 1945.

Milovany se nacházely 8 km jihovýchodně od Města Libavé, rozprostřené po březích Milovanského potoka ve výšce 530 m. V roce 1910 měla obec 516 obyvatel, v roce 1930 zde stálo 77 domů a žilo 424 obyvatel. To vše přestalo být pravdou po skončení války, kdy se německé obyvatelstvo muselo vystěhovat a krátce poté, byla vesnice plánovitě zlikvidována včetně kostela a hřbitova. Dodnes jsou zde patrné staré silnice a zcela zarostlé ruiny bývalého hřbitova. Nejen zde ale v celém okolí můžeme narazit max. na pozůstatky činnosti armád, jak té sovětské, tak té naší.

Dopisnice odeslaná 26.2.1943 z poštovny Milovany přes poštu Město Libavá do německého Chemnitz
16. Nová Ves nad Odrou

V obci pracovala poštovna již od 1.4.1907, svůj provoz ukončila po obsazení pohraničních území v roce 1938. Po válce byl provoz obnoven 15.7.1946 a brzy poté 30.11.1946 byla poštovna zrušena, protože již neměla komu sloužit. Vyúčtovací pošta byla ve Velké Střelné, rovněž zaniklé ze stejných důvodů. Za války byla vyúčtovací pošta v Městě Libavá. Vývoj názvu poštovny: 1907 Neueigen, Mähren (Gross Waltersdorf), 1918 Nová Ves (Velká Střelná) – Neueigen (Gross Waltersdorf), 1925 Nová Ves nad Odrou (Velká Střelná) – Neueigen (Gross Waltersdorf), 1938 Neueigen über Stadt Liebau (Ostsudetenland), 1945 Nová Ves nad Odrou (Velká Střelná)

Obec ležela 8 km západně od Potštátu, obklopena lesy ve výšce 550 m. Ve vsi byl i filiální kostelík sv. Antonína, který sloužil místním farníkům – těch bylo v roce 1930 v 54 domech 255. Po válce nastal již zaběhnutý scénář, po odsunu německého obyvatelstva již nebyla obec dosídlována a se zprovozněním vojenského prostoru byla naopak důsledně zlikvidována. Dnes zde najdeme jen ruiny bývalého mlýna a pomník postavený místními rodáky k připomenutí jejich bývalých domovů.

Dopis odeslaný 17.12.1934 z poštovny Nová Ves nad Odrou přes poštu Velká Střelná do Brna
17. Olejovice

V obci byla od počátku války až do roku 1945 provozována poštovna s názvem Ölstadtl über Stadt Liebau (Ostsudetenland) s vyúčtovací poštou Město Libavé – tehdy Stadt Liebau (Ostsudetenl). Jako německá instituce byla po osvobození automaticky zrušena.

Olejovice ležely na svahu nedaleko řeky Odry ve výšce 560 m 5 km jižně od Města Libavé. Počet obyvatel se zde pohyboval mezi 140 a 160 v 32 domech. Po skončení války se zde vše vyvíjelo podle zaběhnutého scénáře všech obcí tohoto kraje tj. po vystěhování obyvatel likvidace obce. Kapli sv. Jana Nepomuckého, mlýn i další zemědělské usedlosti zde dnes najdeme jen v naprostých ruinách.

Dopisnice odeslaná 28.10.1940 z poštovny Olejovice přes poštu Město Libavá
18. Smilov

V obci pracovala poštovna již od 11.3.1884, svoji činnost ukončila v roce 1944, po válce byl provoz obnoven 15.7.1946 ale brzy poté po vystěhování obce byl 30.11.1946 definitivně zrušen. Vyúčtovací poštou byla ta v Městě Libavé, od roku 1903 Velká Střelná, za války znovu Město Libavá a po válce opět Velká Střelná. Vývoj názvu poštovny: 1884 Schmeil (Stadt Liebau), 1903 Schmeil (Gross Waltersdorf), 1918 Smilov (Velká Střelná) – Schmeil (Gross Waltersdorf), 1938 Schmeil über Stadt Liebau (Ostsudetenland), 1946 Smilov (Velká Střelná)

Smilov ležel asi 4 km jihozápadně od Města Libavé ve výšce 580 m při staré silnici do Olomouce. Počet domů se pohyboval mezi 130 a 140. Od vzniku samostatné obce se ves jmenovala Smilová, teprve od roku 1869 to byl Smilov. Konec války v roce 1945 přinesl i takhle veliké obci stejné osudy jako vesnicím menším v blízkém okolí. Vystěhování obyvatel, žádné dosidlování a postupná likvidace domů. Zde to šlo pomalu, protože Smilov ležel v okrajové části vojenského prostoru, poslední dům byl rozebrán na stavební materiál až v roce 1998. Dnes na místě původní obce najdeme jen to, co v jiných podobných místech – rozvaliny původních stavení a na místě bývalého kostela pomník postavený místními rodáky v roce 1995, do nějž je zakomponováno i torzo původního pomníku padlých v I. sv. válce.

Doporučený dopis odeslaný 30.9.1936 z poštovny Smilov přes poštu Velká Střelná firmě WI-KO do Prostějova
19. Stará Voda

Za války byla v této obci zprovozněna poštovna, která měla vyúčtovací poštu v Městě Libavé. Pracovala od roku 1939 do skončení války v roce 1945. Název byl po celou dobu stejný – Altwasser über Stadt Liebau Ostsudetenl).

Stará Voda je poměrně staré sídlo rozkládající se podél Lazského potoka (zvaného též Stará Voda) v nadmořské výšce 520 m. Bylo vzdáleno 4 km severovýchodně od Města Libavé a od severu bylo poměrně dobře chráněno vyššími kopci. V roce 1930 zde žilo 345 obyvatel v 76 domech. Chloubou obce ovšem byl poutní kostel sv. Jakuba Většího a sv. Anny. Byla to mimořádně kvalitní barokní stavba z let 1681-1686 podle plánů císařského architekta G. P. Tencally. Ke kostelu patřily ambity a klášterní kolej piaristů. Budova kláštera byla poškozena na konci 2. světové války a i přes započatou obnovu byla po vzniku vojenského prostoru ponechána osudu a později i s ambity u kostela zničena. Ves samotná měla stejný osud jako všechny okolní obce tj. po zřízení vojenského prostoru byla postupně likvidována. Dnes jsou z budovy kláštera zachovány pouze torza nadzemního zdiva a studna na bývalém nádvoří. Vlastní kostel byl devastován naší a později ruskou armádou a rekonstrukce svého zevnějšku, na kterou přispěli kromě státu také bývalí němečtí obyvatelé, se dočkal až po r. 1991. V 90. letech byly také obnoveny pravidelné poutě do Staré Vody na svátek sv. Anny, jejichž historie sahá až do počátku 16. století. Byla obnovena i tzv. Královská Studánka, památka na dávnou návštěvu polského krále. Dnes tak uvnitř vojenského prostoru stojí krásně obnovený barokní kostel ale jeho využívání je problematické. Od roku 2016 již obec leží mimo vojenský prostor.

Pohlednice odeslaná z poštovny Stará Voda přes poštu Město Libavá do Moravské Ostravy
20. Vojnovice

V letech německé okupace 1939-1945 v obci pracovala poštovna s názvem Kriegsdorf über Stadt Liebau (Ostsudetenland), která měla vyúčtovací poštu v Městu Libavé – tehdy Stadt Liebau (Ostsudetenl).

Vojnovice ležely na březích Odry při soutoku s Lazským potokem ve výšce kolem 470 m, vzdálené 5 km východně od Města Libavé. Až do roku 1880 byla ves jen osadou Města Libavé, poté již samostatnou obcí. V roce 1930 zde žilo 222 obyvatel v 49 domech. Po skončení války obec zažila obvyklý scénář podobných sousedních obcí, pikantní je skutečnost, že kostel sv. Trojice přežil přechod frontové linie bez úhony, zřízení vojenského prostoru po válce již nepřežil. Obec byla kompletně zlikvidována. Dnes zde najdeme jen pomník postavený zdejšími rodáky, odhalený v roce 1996. Pro pomník byl použit bývalý pomník padlým z I. sv. války z roku 1938.

Otisk razítka poštovny Vojnovice na pohlednici odesílané přes poštu Libavá do Moravského Berouna
21. Keprtovice, 22. Zighartice

Keprtovice

V obci byla za války v letech 1939-1945 provozována poštovna s názvem Geppertsau s vyúčtovací poštou Město Libavá – tehdy Stadt Liebau (Ostsudetenl).

Obec ležela v údolí Libavského potoka, nad ústím potoka do Odry ve výšce 483 m. Od Města Libavé byla vzdálená asi 3,5 km jihovýchodně.. Od roku 1850 je ves samostatnou obcí s názvem Keprtovice i Kepertovice. Soumrak nad životem obce nastal po skončení války, zejména po odsunu německého obyvatelstva. Obec již nebyla dosídlována a po vzniku vojenského prostoru pak plánovitě likvidována. Dnes zde najdeme jen vyznačený prostor na místě kaple sv. Jiří, křížek u silnice a nepatrné zbytky jednotlivých stavení. Po válce ves získala nový název Údolná, ale ten se již uplatnil jen v mapách, nikoliv v životě obyvatel.


Zighartice

V letech 1939-1945 v obci pracovala poštovna s názvem Siegertsau, která měla vyúčtovací poštu v Městě Libavé – tehdy Stadt Liebau (Ostsudetenl).

Obec ležela v údolí potoka, který se pod obcí vléval do Odry, asi 5 km jihovýchodně od Města Libavé v nadmořské výšce 520 m. Od roku 1850 je samostatnou obcí s dvěma variantami názvů Zigartice a Zighartice. Ves to byla ale poměrně malá, v roce 1930 zde žilo 300 obyvatel v 52 domech. Osudy obce se naplnily krátce po válce, kdy po odsunu německého obyvatelstva a po zřízení vojenského prostoru byla ves plánovitě zlikvidována. V roce 1949 byla, již jako pustá, přejmenována na Mastník. Dnes zde najdeme jen pomník instalovaný v posledních letech zdejšími rodáky v místech bývalého kostela a naprosté ruiny kdysi výstavné starodávné rychty. Na mapě vpravo.

Z provozu těchto poštoven se dosud nepodařilo nalézt žádné dokumenty

23. Kyjanice, 24. Ranošov

Kyjanice

Provoz obrovské pily si za války vyžádal i potřebu poštovních služeb, tak zde v letech 1939-1945 pracovala poštovna s názvem Kianitz s vyúčtovací poštou ve Velkém Újezdě.

Kyjanice byly vždy jen samotou, i když připomínanou již v roce 1548 jako Kyljanka. Ležala na půl cesty mezi Kozlovem a olomouckou silnicí a vždy patřila pod blízký Kozlov. Nebyla to ale samota ledajaká, od roku 1892 zde pracovala parní pila fy Losert, která v roce 1920 měla 200(!) zaměstnanců. Zatímco blízký Kozlov nebyl po skončení války jako ostatní okolní obce zlikvidován ale jen živořil, obrovská pila v Kyjanicích zanikla po válce a dodnes zde po ní není stop. V Kozlově byl opraven kostel a zrekonstruován hřbitov, po Kyjanicích zbylo jen jméno bez života. Od roku 2016 již leží obec mimo vojenský prostor.


Ranošov

Po válce zde pracovala poštovna s názvem Ranošov v období 1.7.1946 – 30.11.1949, poté došlo k úplné likvidaci obce. Vyúčtovací pošta byla ve Velkém Újezdě.

Obec Ranošov stávala 5 km severovýchodně od Velkého Újezda, roztroušená na stráních nad pravým břehem Říky. Dnes katastr obce leží v přístupné části vojenského prostoru jižně od Kozlova ve výšce 550m. Od roku 1850 je s názvem Prusinovice osadou Velkého Újezda a až od roku 1910 samostatnou obcí Ranošov. V obci žilo před válkou 246 obyvatel ve 47 domech, byla zde obecná škola a sídlo lesního revíru. Po skončení války byla obec po odsunu Němců zcela vysídlena a později postupně plánovitě likvidována. Dnes zde nezůstalo nic, co by původní obec připomínalo, snad jen turistický rozcestník. Od roku 2016 již leží obec mimo vojenský prostor – na mapě vpravo.

Z provozu těchto poštoven se dosud nepodařilo nalézt žádné dokumenty

Stačí kliknout na zvolený pás

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Výstava – Jozef Baláž: „…srdcu najmilšie…“ (aktualizace)

Aktualizace 8.6.2018  

Informace SČF – 2/2018

Vyšlo druhé číslo "Informací SČF" roku 2018. V papírové podobě je naleznete jako přílohu v čísle 6/2018 časopisu Filatelie. Informace...

Nové příležitostné razítko – č. 31/2018

 

Zavřít