Jindřich Schmidt


Český rytec, tvůrce mnoha poštovních známek a bankovek, grafik, leptů a rytin (24.6.1897, Račice u Jaroměře – 12.3.1984, Praha), známý více jako Jindra Schmidt i Jindřich „Jindra“SCHNIDT_DILO_02 Schmidt. Svá díla signoval též jako „S. Jindra“ či „Jindra S.“, ale i jinak (např. Jindřich Smith). Narodil se jako třetí syn Marie a Leopolda Schmidta. Jeho otec byl majitel zlatnické dílny v Karlíně. Jeho opatrovníkem byl dědeček Václav. Absolvoval měšťanku a nastoupil do učení do dřevorytecké dílny (ke Karlu Kubelkovi) na Královských Vinohradech. Zde získal základy grafiky. Po vyučení studoval na vysoké škole u prof. Arnošta Hofbauera. Studoval i na soukromé malířské škole u Rudolfa Váchy. Po dokončení studii začal pracovat v tiskárně Politika až do roku 1929. V této tiskárně se tiskly první bankovky Československé republiky. Proto zde získal základy znalostí o ocelorytině a mědirytině.

V roce 1929 po založení Státní tiskárny cenin začal pracovat jako rytec bankovek, poté se stal vedoucím ryteckého a galvanoplastického oddělení. Zabýval se hlavně bankovním rytectvím, ale vytvořil i několik návrhů pro známky. U známek byl blízko, ale v této době nebyla vydána ani jedn známka z jeho dílny. První známka je známka Protektorátu Čechy a Morava (Adolf Hitler při pohledu z okna Pražského hradu). Stál u zrodu nejen protektorátních bankovek (např. padesátikoruna z roku 1940 autora Maxe Švabinského či padesátikoruna autora J. Mánesa – portrét a kromě něj i Bedřicha Fojtáška), ale  i slovenských bankovek (návrhy Štefana Bednára). Za zvláštní pozornost stojí i bankovky platící v Terezíně, které na námět Peter Kiena ryl Jindřich Schmidt.

Svůj talent rozvinul zejména po válce při tvorbě známkové rytiny. První poválečnou sérii vytvořil již v roce 1945 (Pof. 413 – 428, Portréty ze dne 28.10.1945). Poslední známku vyryl v roce 1982 (XI. mistrovství světa ve fotbale ve Španělsku – Pof. 2522). Detailní přehled československých známek, které vyryl sestavil Gerhard Batz (německý jazyk). Celkový počet dosáhl 400. Z přehledu se dozvíme, že ryl známky i pro další státy – Bulharsko, Irák, Etiopie, Albánie,  Lybie a Vietnam. Spolupracoval se špičkovými výtvarníky (Cyril Bouda,  Max Švabinský, Karel Svolinský a další). Mozartovy známky či lidové kroje jsou toho velkolepým důkazem.

SCHMIDT_INICIALYJeho celoživotní dílo hodnotí ve svých vzpomínkách „Tajemství šifry Jindry S.“ velmi výstižně Rudolf Fischer k umělcovým nedožitým narozeninám v roce 2007  zde.

„Původně byl dřevorytcem, xylografem. Životně oddán však byl ocelorytině. A tutéž oddanost uplatnil ve všem, co svým způsobem cílevědomě podnikal a dosáhl v praxi. Patriot, nadšenec, s pocitem výjimečnosti svého rytectví, technické a řemeslné dokonalosti. Zvlášť struktura celoživotního zaměstnání – jeho pracovitost a vypěstovaný vztah k umění určovaly jeho schopnost cítit se nejpovolanějším … . Současně s povinnostmi v tiskárně bankovek potvrzuje své mistrovství v umění rytiny.“

Jindra Schmidt i po odchodu z tiskárny do důchodu spolupracoval s československou poštovní správou až do konce života. Vytvořil několik dalších mistrných prací. Zájemci o přiblížení osobnosti JS si mohou najít a shlédnout film Československá poštovní známka. Tento barevný dokumentární film z roku 1955 zachycuje vznik poštovní známky. Představuje nejznámější autory čs. známek tehdejší doby – Karla Svolinského a rytce Jindru Schmidta. Sleduje jejich práci na nové známce k Pražskému jaru. Film ve zkratce se dívá i do dílny umělce i rytce a ukazuje složitý způsob výroby známky. Filmový přehled 39/1955 tento film doporučuje jako osvětový film.


V příloze malá ukázka ryteckých prací československého velikána – významného rytce.


SCHNIDT_DILO_01SCHNIDT_DILO_04
SCHNIDT_DILO_05SCHNIDT_DILO_06SCHNIDT_DILO_07

Zdroje (kromě uvedených v textu):

  1. Zdroj WIKIPEDIA

  2. Jaromír Hořec, Jindřich Schmidt, Praha: Academia, 2002, 149 stran (monografická práce)

  3. Gerhard Batz – Schmidtův životopis v češtině

  4. INFOFILA – životopis

  5. ORIFT – okénko do filatelie

  6. CSFD – Československá poštovní známka, dokumentární/krátkometrážní film, 1955

  7. GALERIE09

  8. SECURITYPRINTING

Autor: Ivan Leiš


 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Starší příspěvky:
Poštovní dopisnice „Historická poštovní trubka“

Ve stínu nedávného vydání poštovních známek (ZOH 2014 v Soči) téměř zaniklo vydání nové poštovní dopisnice „Historická poštovní trubka“. Tato...

Hádanka na víkend (č. 1)

 

Velká válka – 1914-1918

Hovořit či psát o tom, kdy začala a kdy skončila I. světová válka je jako nosit dříví do lesa. Tato...

Zavřít