Výplatní otisk na zabraném území (I)


Jak jsem před lety v některém článku napsal:

…výplatní otisky jsou němým svědkem doby, kdy se používaly … .

Toto konstatování se týká i tohoto prostředku vyplácení na území, ktera byla díky Mnichovské dohodě odstoupena Německu. Následující poštovně historické artefakty připomínají události, které provázely naše předky, ale i některé z nás před 70 lety. Došlo k několika situacím, pokud se týče výplatních strojů. Vznikly zajímavé řetězce jednoho stroje zachycující vzhled různých otisků, i když pod různými státními správami.


002aNa přiloženém obrázku jsou zachyceny dva otisky firmy Karel Dürschmidt, továrna na barvy a laky z Ústí n. L./Aussig z let 1931 a 1937 s výplatním razítkem ve tvaru větrné růžice. Jejich tehdejší sběratel Richard Scholze z Teplic (mimochodem čilý korespondent s autorem Studií Albertem Jonášem) si je označil dvěma čísly 373 a 373a. Asi došlo k nějaké změně, i když katalog Bouška-Leiš z roku 1979 tento otisk registruje pod jedním číslem U5. Richard Scholze byl místní, možná věděl více. Toto jsem nechtěl ale zvýraznit.

Jde o třetí otisk řetězce – počátkem roku 1939 (možná, i dříve, jak svědčí další ilustrace) u tohoto otisku došlo ke dvěma zásadním změnám: byl vysekán český název dohlédací pošty, zůstal v dolní části kruhu jen německý a na místě výplatního razítko se objevil rámečkový tvar s říšskou orlicí a názvem Deutsche Reichspost.

Dle informací Katalogu německých výplatních otisků autorů Dürsta a Eicha měl označeni T5 (do provozu uveden v roce 1936 v Německu).

U tohoto otisku není číslo katalogizace, tehdy ještě bylo brzo na katalogizaci zcela nových otisků …. Označení uživatele se nezměnilo, z německého hlediska nezávadné – jméno a znak firmy.


003aDalší obrázek (č. 2) přináší otisky z jiného soudku. Jedná se o tři nové otisky vzniklé v roce 1938/1939, které do Mnichovské dohody na tomto československém území zde nebyly. Výplatní stroje byly dovezeny z Německa. Poznají se zejména podle troj- či čtyřmístných výplatních číslic (gotických tvar). A dále též podle dvoukruhových denních razítek s můstky (v Německu v používání od roku 1936, typ B3 podle Dürsta a Eicha). To je novum.

Československé výplatní stroje měly denní razítko jednokruhové. Jak uvádí dr. Miroslav Bouška ve svém katalogu výplatních otisků Sudet 1938-1945, “… pro řadu strojů byla zhotovena nová dvoukruhová razítka s můstkem … či “existovaly” i nově dodané stroje pro uživatele na tomto území … “. Možností a kombinací bylo poměrně dost.

Na místě označení oprávněného uživatele se objevují noví němečtí uživatelé, text je ryze německý a výplatní razítko má obdélníkový tvar s říšskou orlicí a německým nápisem, jak je již popsáno v dřívějším textu. Škoda, že se nám otisky zachovaly na ústřižcích, celistvosti by možná prozradily něco zajímavějšího.

Změny proběhly poměrně rychle.


Nyní ke strojům s výplatními číslicemi oválného typu. Stroje s těmito číslicemi jsou čsl. pozůstatky, ale mohly by být dovezeny i z Německa. První z obrázků přináší otisk z prosince 1938 (textilní firma H. Schubert, Grottau – Hrádek nad Nisou) s vysekaným českým názvem pošty a změněným výplatním razítkem. Původní stroj za Československa byl odlišný – trojmístný, nyní je čtyřmístný. Jistě by se našly i otisky s dřívějšími daty.

Další dva otisky z Liberce a Zábřehu jen dokreslují variabilnost a postupující změny otisků v této době.

Autor/ukázky: Ivan Leiš


 

2 Responses to Výplatní otisk na zabraném území (I)

  1. Jaromír Vacek napsal:

    Zdravím. Pár těchto otisků vlastním. Jsou také předmětem sběratelství? Jakou mají asi hodnotu?

     
  2. Ivan Leiš napsal:

    Dobrý den, pane Vacku,

    výplatních otisky (dříve se nazývaly “frankotypy”) patří mezi významné sběratelské obory poštovní historie s dlouholetou sběratelskou tradicí, která začala již v roce 1926. V tomto roce čsl. poštovní správa povolila oficiálně výplatní otisky jako výplatní prostředek v našem poštovním provozu. Pro svou vysokou estetickou úroveň a zavedení osvědčeného výrobce firmy Francotyp GmbH a jeho multimodelů získaly tyto otisky velkou oblibu u nás i v zahraničí zejména v Německu, Rakousku a Švýcarsku, ale i dalších zemích.

    V mém článku jsou popsány a připomenuty klasické výplatní otisky z let Československa (1926 – 1939) a záborových území na území Sudet (1938 – 1945). Tyto otisky mají již svou zajímavou hodnotu. V dostupných katalozích (Bouška – Leiš, Bouška, Bouška – Janů, Di Casola – Leiš) a jiných katalozích jsou obecné pohledy na hodnocení otisků na celistvostech. Tam najdeme i požadavky na otisky a celistvosti při ohodnocení. Bohužel doba v okamžik tvorby těchto katalogů nedozrála k cenových záznamům. Proto tyto katalogy neobsahují konkrétní položkové záznamy. Otisky ze záborových území jsou uvedeny v zahraničních typologických katalozích Dürst – Eich včetně cenových záznamů ( v DM, Euro). K cenovým relacím se lze dopracovat i na internetových portálech EBAY a AUKRO, případně ve výsledkových listinách různých českých či světových aukcí.

    I. Leiš

     

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Tajné vzkazy pod známkami

Jak svědčí zobrazená celistvost (pohlednice), poštovní známky skrývaly leccos. V tomto případě to byl milenecký vzkaz od Faničky svému milému...

Další nález modrého výplatního otisku (IV)

V poštovním provozu se objevily další OVS modré barvy.  

Strojové razítko – Ester Ledecká (aktualizace)

Zkušební otisk štočku (příležitostné vložky) do orážecího strojku Postalia pro použití na poště Praha 6 Ester Ledecká - mistrně světa...

Zavřít