Poštovní knížky


Novoroční

Co as to pošty troubení
po městě je za znamení?
Snad jakýs velevzácný pán
tou úctou má být uvítán?
Starého roku mladý sok
rychlíkem přijel – nový rok!

Úvodní sloka novoroční básně z Poštovní knížky na rok 1875 vydané nákladem Josefa Bertla, tištěná knihtiskárnou Bohumila Schmelkesa, prezentována Josefem Ipserem v Chlumci (a zcela jistě i jinými listonoši).

Úryvkem z básně otištěné v Poštovní knížce na rok 1875 začínám povídání o populárních knížečkách, které si nechávali u nás mezi rokem 1779 až 1948 tisknout listonoši, aby je u příležitosti přelomu starého roku v nový předávali svým klientům s úmyslem: „za dobrotu štědrotu“.

Zmíněná básnička totiž končí těmito verši vyjadřujícími účel poštovních knížek:

…. Jen taký obsah, páni, dámy,
chci letos nosit v každém psaní,
a proto směle zaklepávám
a lístek pošty odevzdávám,
s tím lístkem také vroucné přání
nového hosta uvítání,
a to v milé řeči české,
že blaze nám v té zemi hezké,
k té ouplné spokojenosti
již přispějete, páni, dosti,
když celoroční dobrotu
dnes proměníte v štědrotu!


Je pochopitelné, že nešlo jen o prezentaci hezké a milé knížečky za tuzér, trinkgeld, tuzér, spropitné či jak nazýváme malý peníz za něco, co k normální službě dostáváme navíc. Šlo i o informace, zábavu a potěšení. Poštovní knížky obsahovaly též i poučení o poštovních službách včetně ceníků služeb, sazeb nebo o nejnovějších poštovních nařízeních. Přehledy poštovních tras též nebyly výjimkou. Tyto informace byly doplňovány epigramy, pučeními, citáty, moudrostmi, ale i vtipy slovem a kresbou. Básně a povídky nebyly též výjimkou. Obsah přinášel i rébusy a hádanky s tématikou poštovní.

Knížky byly i praktické:

  • obsahovaly kalendáře s křestními jmény,

  • poštovní knížky plnily i nutnou osvětu při psaní adres a dopisů,

  • poštovní knížky byly často komunikačním prostředkem poštovních zaměstnanců vůči klientů (v němčině se nazývaly „rourou poštovních zaměstnanců“) a snažily se usměrnit názory a mínění klientů,

  • nově, zejména ve 20. století začaly stránky poštovních knížek zaplňovat i reklamy.

Rozhodně se jedná o součást poštovní kultury. A jako takové jsou součástí poštovně historických sbírek renomovaných muzeí (ve Vídni Technického muzea, u nás Poštovního muzea). Poštovní muzeum ve Vyšším Brodě má údajně ve svém depozitáři 1300 knížek (údaj B. Kovaříková, 2012)

Poštovní knížky nás více jak 150 let koncem roku provázely a zpestřovaly slavnostní dny a staly se neodmyslitelnou součástí poštovního koloritu, i když jejich darováním jsme nezískali žádnou vzácnou známku či cenné razítko. Ty jsme dostávali během roku, a bez problémů. Vztah odesilatel zásilky – listonoš – příjemce přece nemohl být ničím narušen. Poštovní knížka, kterou si nechávali tisknout listonoši pro své zákazníky a kam doplňovali své jméno. V každém místě měly knížečky jinou formu a jiný obsah. Teoreticky se za každý rok vyskytlo nesčíslné množství knížek, pokud byly vydávány tu a tam. Nakladatelé, vydavatelé, autoři byli různí. Autorská jména se obvykle neobjevovala, někdy jen zkratkou či počátečními písmeny jména. Knížky byly rozdávány zdarma. Tisk byl jednoduchý, černobílý, jen titulní strany byly barevné, obvykle s ilustrací propagující listonoše a jeho služby. Poštovní knížky vycházely v češtině, němčině a někdy i ve dvou vyhotoveních souběžně (češtině i němčině)

Podobné tiskoviny dávali a dávají i příslušníci jiných profesí. Mohou to být i jiné tiskoviny (např. kalendáře).


Kronika poštovních knížek (Postbüchel, Post-Büchel)


1701

Vyšla první poštovní knížka vydavatele Johanna Jordana v němčině, v německy mluvící oblasti.

1722

V Rakouském císařství pošta zestátněna, vydávání poštovních knížek omezeno, ale přežilo.

1779

Je doložena první poštovní knížka vydaná v Olomouci s titulem Ein ganz neues Postpaquet (informace z článku M. Hauznera, Novoroční poštovní knížky, Filatelie 2010).

1854

Vyšla první knížka souběžně německy a česky, o několik let později vycházely už jen česky.

2. polovina 19. století

Knížečky jsou používány též jako propagační médium pro telegrafní a telefonní služby.

80. léta 19. století

Poštovní knížky vycházely s obálkou v barevném provedení.

1890

Nakladatel J. Vilímek projevil snahu udělat z knížeček „literárně cennou publikaci odbornou“, k čemuž nedošlo.

1914 – 1918

V Rakousku – Uhersku vycházejí tzv. Válečné poštovní knížky.

1921 – 1928

Poštovní knížky jsou v Rakouské republice zakázány z důvodu, že jsou „nedůstojné“.

1938 – 1953

V Rakousku se poštovní knížky nevydávají.

1948

Knížky přestaly u nás vycházet, k roku 1948 vyšla poslední, pravděpodobně z důvodu, že „neodpovídají socialistickému způsobu života“. V německy mluvících zemích, kde se objevují ještě dnes, tato tradice pokračuje, i když není asi masivní.


Poštovní knížky jsou vítaným sběratelským předmětem a jsou okrasou mnoha sbírek u nás i ve světě. Často se objevují na aukčních portálech a v nabídce antikvariátů u nás i ve světě. Jsou součástí kultury národa a poštovní historie.


Ať je důvod poštovních knížek ten či onen, odejděme ze světa vztahů, který se snažily knížky vytvářet, a to přáním listonoše či postträgera z těch dob:

Přidávám také svoje skromné přání
a přeji vám, aby všechno, co nesu,
Vám bylo jenom k radosti a plesu
a na celý rok zbylo krásné vzpomínání.

Úvodní báseň z Poštovní knížky na rok 1942 (tiskem a nákladem firmy Josef Glos v Semilech, listonošovo jméno neuvedeno).


Zdroje:

  1. Bosáková Zdenka, Novoroční poštovní knížky esej, str. 108 – 115, dostupné na http, vydání ?

  2. Petrásková Monika, Poštovní knížka, dárek na památku, http://www.sberatel-ksk.cz, 2012

  3. https://wiev1.orf.at

  4. Postbüchel, https://de.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Hauptseite

  5. https://www.esbirky.cz/

  6. Vlastní sbírka

Autor příspěvku: Ivan Leiš


 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Setkání Společnosti knihtiskových známek - 20.4.2024 (sobota)
This is default text for notification bar