Pošty zmizelé z map (14. část)


Pokračujeme 14. dílem (posledním) v seriálu Jiřího Kratochvíla o poštách, které už na mapě nenajdete.

Pohledem do historie zjistíme, že pošty i poštovny vznikají, mění svoje názvy a zanikají – takový je život. Důvody jejich rušení ovšem bývají převážně provozně-ekonomické. Věnujme se ale těm poštám, které již nikdy nelze spatřit, neboť byly i s celými obcemi zrušeny při povrchové těžbě uhlí. V předchozích částech jsme si popsali rušení pošt z pochopitelného důvodu při výstavbě vodních děl – byla to jakási daň pokroku. Dále to byly ji méně pochopitelné či vůbec nepochopitelné důvody rušení při zřizování vojenských prostorů či blízkosti státní hranice. U rušení obcí z důvodu povrchové těžby uhlí lze sice rušení pochopit jako ekonomickou nezbytnost, avšak způsob jakým to probíhalo v Podkrušnohoří překonal všechny rozumové meze. Na tomto nevelkém území naší vlasti bylo při zcela nekritické povrchové těžbě zrušeno celkem 31 obcí s poštami a dalších 22 obcí s poštovnami. Namísto živoucích obcí s historickými tradicemi, tak zde vznikala jen pustá měsíční krajina, z níž vyprchal jakýkoliv život. Takovýto stav odpuzující mrtvé krajiny trval dlouhá léta a až v posledních letech lze zaznamenat snahy místních orgánů o jejich znovuvzkříšení a návrat života do zrekultivovaného prostoru. Všechny tyto pošty byly zrušeny během třech desetiletí v éře budování socializmu po roce 1960.

V minulých dvou částech jsme si popsali osudy pošt i poštoven v okresech Most, Teplice, Chomutov, Ústí nad Labem a Sokolov. V dnešní závěrečné části se budeme zabývat osudem celkem 12 zvláštních poštoven v okrese Most.

Již v druhé polovině roku 1939 rozhodly německé úřady, že bohaté zásoby uhlí mezi Mostem a Litvínovem poslouží výrobě syntetického benzínu pro válečné účely. V prostoru obce Záluží postupně vyrůstala chemická továrna Sudetenlandische Triebstoffwerke AG – zkráceně STW, která měla vyrábět benzín zplynováním uhlí. První cisterny se syntetickým benzínem vyjely z bran továrny již 15.12.1942. Výstavby závodu, ale i jeho provozu se zúčastnilo veliké množství pracovníků, zavlečených dělníků z různých končin Evropy i z protektorátu a později i válečných zajatců. Ti všichni byli ubytováni v řadě provizorních dřevěných táborů, rozesetých kolem dokola budované továrny. V letech 1944-45 byla továrna mnohokrát těžce bombardována spojeneckým letectvem a samozřejmě postiženy byly i uvedené tábory, kde zahynulo velké množství lidí. V uvedených táborech pracovalo celkem 12 poštoven, sloužících potřebám ubytovaných pracovníků.


Zákres umístění jednotlivých táborů v okolí STW
do současné mapy je pro nedostatek podkladů
jen velmi orientační (tábor č. 26 není zakreslen vůbec).

Orientační zákres polohy jednotlivých táborů v okolí Stalinových
závodů do mapy zobrazující situaci krátce po válce.
Z mapy jsou patrné ještě existující, později zrušené obce
s poštami a poštovnami

1. Tábor č. 20

Poštovna s názvem Brüx STW Lager Nr. 20 byla v táboře zřízena v roce 1942, později změnila název na Wohnlager Nr. 20 über Brüx a její provoz ukončen v roce 1945. Tábor č. 20 byl vybudován na jaře 1940 severně od Kopist podél silnice do Růžodolu mezi doly Minerva a Julius III. Byl poměrně nejlépe zařízen, bydlely zde celé rodiny s dětmi, v průměru 2600 osob. Dne 8 srpna 1944 byl tábor těžce poškozen spojeneckým náletem na blízkou chemičku.

2. Tábor č. 23

Poštovna s názvem Brüx STW Lager No. 23 pracovala souběžně s existencí tábora v letech 1941- ?1944. Tábor č. 23 byl otevřen v roce 1941 na východním okraji Dolního Litvínova. Jeho zánik lze předpokládat někdy v letech 1943-44.

3. Tábor č. 21

Poštovna byla v táboře otevřena v roce 1941 pod názvem Brüx STW Lager No. 21, v roce 1943 pak název změnila na Wohnlager No. 21 Brüx. Provoz byl ukončen po náletu dne 21. 7. 1944. Tábor č. 21 byl zřízen v roce 1941 mezi obcí Růžodol a dolem Mínerva. Byl obydlen výhradně českými dělníky v počtu cca 1500 osob. Tábor byl zcela zničen spojeneckým náletem na blízkou továrnu dne 21.7.1944 a již nebyl obnoven.

R-nálepka pošty Most doplněná textem STW – Lager 21

Pohlednice odeslaná 29.8.194? z poštovny Tábor STW č. 21 přes Berlín (!) do Prahy
4. Tábor č. 25

Poštovna pracovala od počátku s názvem Brüx STW Lager Nr. 25, od roku 1943 pak s názvem Wohnlager Nr. 25 Brüx, provoz ukončila až v roce 1945. Tábor č. 25 byl otevřen v roce 1941 u Dolního Jiřetína a fungoval jako smíšený tj. pracovní i zajatecký. Zprvu tu žili jen čeští totálně nasazení dělníci, později pak francouzští, italští a konečně i angličtí zajatci. Průměrný stav činil 1800 osob.

R-nálepky pošty Most doplněné texty STW – Lager 25 a Lager 25
5. Tábor č. 26

Poštovna s názvem Brüx STW Lager Nr. 26 pracovala od počátku až do roku 1943, kdy změnila název na Wohnlager Nr. 26 Brüx. Tábor č. 26 vznikl v roce 1941 v dosud neznámé lokalitě v okolí stavby chemičky. Zánik tábora není doložen.

6. Tábor č. 27

Provoz poštovny s názvem Brüx STW Lager Nr. 27 je doložen jen v letech 1941-42. Tábor č. 27 vznikl v roce 1941 kdesi v prostoru Dolního Litvínova, jeho zánik není doložen.

7. Tábor č. 28

Provoz poštovny není doložen. Tábor č. 28 vznikl v roce 1941 v prostoru Dolního Litvínova, žili v něm italští dělníci a Němci uvolnění z fronty na práci v STW. Asi půl roku sloužil i pro ubytování osob potrestaných káznicí.

8. Tábor č. 31

Poštovna byla otevřena 1941-42 s názvem Brüx STW Lager Nr. 31, od roku 1944 používá název Wohnlager Nr. 31 Brüx nebo Wohnlager Nr. 31 über Brüx. Provoz ukončila v roce 1945. Tábor č. 31 vznikl v roce 1941 v prostoru obce Růžodol a fungoval až do konce války v roce 1945.

Pohlednice odeslaná z poštovny Tábor STW č. 31 přes poštu Most do Teplic-Šanova
9. Tábor č. 32

Poštovna byla otevřena 1941-42 s názvem Brüx STW Lager No. 32, konec provozu není doložen. Tábor č. 32 vznikl v roce 1941 na okraji obce Záluží a zanikl v letech 1942-44.

10. Tábor č. 33

Poštovna byla otevřena 1941-42 s názvem Brüx STW Lager Nr. 33/34, ještě v roce 1942 pak Brüx STW Lager Nr. 33, od roku 1943 pak Wohnlager Nr. 33 Brüx a od roku 1944 Wohnlager Nr. 33 über Brüx. Provoz ukončila v roce 1945. Tábor č.33 vznikl v roce 1942 v Růžodole při cestě z Dolního Litvínova do Mariánských Radčic. Průměrně zde bylo ubytováno 3000 dělníků nejrůznějších národností, většinou ale Češi nasazení na stavbě STW. Tábor existoval až do závěru války v roce 1945.

R-nálepky pošty Most doplněné texty STW Lager 33 a Lager 33

Dopisnice odeslaná 28.9.1944 z poštovny Tábor STW č. 33 do Pardubic
11. Tábor č. 34

Poštovna byla otevřena v roce 1942 s názvem Brüx STW Laber Nr. 34 a stejně jako u všech ostatních byl název v roce 1943 změněn na Wohnlager Nr. 34 Brüx. Provoz poštovna ukončila 1944-45. Tábor č. 34 vznikl v roce 1942 v Růžodole ve stejné lokalitě jako tábor č. 33. Byli zde ubytováni kvalifikovaní dělníci a mistři zaměstnaní u STW, průměrně kolem 3500 osob (z poloviny Češi a z poloviny Němci). Tábor byl několikrát bombardován, nejvíce pak poškozen při náletu 23. 9. 1944, kdy zahynulo velké množství jeho osazenstva.

12. Tábor č. 34N

Poštovna pracovala pravděpodobně ve stejných termínech, jako celý nový tábor – tedy 1944-1945. Její název byl Wohnlager Nr. 34 Neubau über Brüx. I tento tábor byl vybudován v Růžodole, nejspíše v sousedství tábora č. 34. O jeho provozu je nedostatek dokladů ale jeho otevření nejspíše navazuje na zničení tábora č. 34 v roce 1944. Stejně tak ukončení provozu není doloženo, tedy někdy 1944-45.

R-nálepka pošty Most doplněná textem Wohnlg. No. 34 Neu bau über Brüx
Stačí kliknout na zvolený pás

Popisem osudů uvedených poštoven na mostecku končí seriál o poštách a poštovnách, které i se svými obcemi a širým okolím zmizely z povrchu zemského a tedy i z map. Uprostřed zobrazení pusté krajiny tak na mapách nacházíme jen poznámku „býv. ….“, ta nás má informovat, že v těchto místech kdysi existovala živoucí obec s obyvateli, zástavbou a historií.

Jako památka po těchto obcích a jejich poštách nám tak zůstává jen představený dokumentační materiál. Bylo by žádoucí, aby byl do budoucna tento materiál, který je v řadě případů zatím nedostatečný, ještě rozšířen a postupně doplněn do zmíněné studie umístěné na Exponetu. Autor tedy vyzývá své čtenáře, aby podle svých možností poskytli ze svých sbírek kvalitní skeny dokumentů o provozu zmizelých pošt a poštoven, tyto zaslali na jeho adresu posta@pratel.cz. Všechny takto získané dokumenty budou průběžně do studie na Exponetu doplňovány, u každé bude samozřejmě uvedeno jméno přispěvatele. Jen touto cestou kolektivní spolupráce může pro budoucno vzniknout ucelený pohled na uvedenou problematiku.


 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Příležitostné razítko - Jan Ungrád - 80 let – 11.10.2024 - přepážka č. 30 (8-13 hod.)
This is default text for notification bar