75 let od vypuknutí II.světové války


Ve stínu Velké války si letos připomeneme smutné výročí druhého neméně zničujícího globálního konfliktu, který zachvátil před sedmdesáti pěti lety celý svět. Dne 31.srpna 1939 ve 12:40 hodin vydal Vůdce a vrchní velitel německé branné moci Adolf Hitler rozkaz k útoku na Polsko. Dne 1. září stejného roku byl spuštěn plán „WEISS“. Rozkaz byl vydán napodruhé – první se zjevil již 25.srpna s tím, že k útoku dojde 26.srpna. Vojenská akce v tyto dny byla odvolána na podkladě uzavření britsko-polské spojenecké smlouvy a na základě požadavků Itálie. Polsko neobdrželo vyhlášení války, které předcházela vyprovokovaná přestřelka na německo-polské hranici po údajném přepadení vysílače v Hlivicích (Gleiwitz). O několik dní později – 17.září do východního Polska vpochodovaly vojska dalšího totalitního režimu – Sovětského svazu, i když platila polsko-sovětská smlouva o neútočení obnovená v roce 1932. Stalin oficiálně jednal z formálně právních důvodů s tím, že dle něj „přestal existovat polský stát“ a „bylo nutno ochránit běloruský a ukrajinský lid“. Poté se konflikt rozhořel naplno. Připojily se další státy v Evropě, Asii, prakticky po celém světě… Kromě vojenského konfliktu, na jehož konci bylo více jak 60 mil. obětí, došlo v hrůzné míře i zločinů proti lidskosti, nehumánnímu zacházení se zajatci, válečným zločinům a zločinům vůči civilnímu obyvatelstvu, genocidě, vyvražďování na základě rasy. Lze hovořit o totální válce.

Poštovní historie se všemi specializovanými obory, které pod ní spadají, tuto událost více jak výmluvně zachytila do všech detailů. Nenajde se snad oboru, který by byl mimo vývoj událostí. Změnila se civilní pošta, její systém, její znaky, funkce. Nastoupily nové, ale již známé obory jakými byly polní pošty, zajatecká pošta, pošta internovaných. Ke slovu se dostaly cenzoři a znaky jejich činnosti – razítka, zálepky a pásky, poznámky, osobní razítka cenzorů. Objevily se výplatní znaky s novými doposud neexistujícími státy. Poštovní trasy měnily svůj směr, o čemž svědčí podací razítka, tranzitní razítka a poznámky, doručovací razítka, a to i v oblastech světa, kde žádný přímý konflikt prozatím nebyl. Razítka, nálepky, výplatní otisky a další artefakty poštovního provozu doznaly změn svého vzhledu (názvy států, měny, státních symbolů) a jazykových mutací. Objevily se celiny nového druhu, jakož i předtištěné lístky oznamující „Jsem na živu – Lebenszeichen“. Řada zemí zformovala svá vojska mimo obsazená území a zavedla jejich pošty včetně znaků poštovního provozu. Tiskly se příležitostné celiny nebo celiny s přítiskem. Objevila se příležitostná razítka. Změny způsobily vysekávání (znárodňování) dosud platných názvů a různých poznámek pomocí razítek či ruky týkající se nových platných předpisů. Změnily se podstata a obraz světa a jeho států, změnil se obraz poštovních služeb. Svět poznal poštu z/do ghett.

Poštou prošlé celistvosti víc jak věrně dokumentují osudy lidí a události. A to nejen z období 1939 – 1945, ale i před tímto obdobím a po něm. I zde se najdou celistvosti, které jsou předzvěstí a němým svědkem událostí, které probíhaly před a po konfliktu.

Namátkovou připomínkou, jak vypadaly artefakty poštovní historie je několik zobrazených celistvostí z různých částí světa ve své bohatosti a šíři. Mementem budiž celistvosti uvedené na úplném konci. Jsou z mého rodinného archivu. Rodina mého otce poslala „Lebenszeichen“ do Berlína a na další se německému cenzorovi v roce 1945 na pohledu, který můj otec chtěl zaslat z pracovního tábora nucených prací v Berlíně své rodině do Prahy, nelíbilo vůbec nic, ani části vůdcova obličeje. Pohled se dotkl poštovního provozu jen na začátku, pak jej odesílatel dovezl do Prahy osobně…. Totální válka plodí totální zásahy. Obě celistvosti nejsou jen součást rodinného archivu, ale i protiválečným  mementem.

Část 1

Část 2

Část 3

Autor: Ivan Leiš (celistvosti z autorova archivu)


 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
TGM v tiskárně poštovních známek (1922)

Dne 11.května 1922 se dostalo jedné z četných tehdejších československých tiskáren - České grafické Unii v Praze - nejvyšší státní...

Poštovní tramvaje

Sběratelé specializovaných oborů se z pochopitelných důvodů v prvé řadě soustřeďují na artefakty zejména na celistvostech, které jsou pro ně hlavním zájmem...

Hádanka na víkend (č. 2)

 

Zavřít