Bohumil Jarolímek – zasloužil se o čsl. výplatní otisk


Bohumil Jarolímek – zasloužil se o čsl. výplatní otisk
(pohled na život a dílo významného českého podnikatele)


VESTNIK_MCPDne 25. března 2015 vyšel nový Věstník č. 3/ročník VIII. Muzea cenných papírů, nadačního fondu. Na své první straně se věnuje slovem i obrazem, jak se stalo vynikajícím zvykem, několika březnovým výročím osobností a událostí. Jak uvádí autor Rudolf Píša: “Tou nejtragičtější je smutné výročí náletů na Prahu v roce 1945”.

Hlavní článek se velmi podrobně věnuje osobnosti Bohumila Jarolímka (16.4.1880 – 31.1.1960) a historii jeho stejnojmenné firmy B. Jarolímek, která se významným způsobem zasloužila o včasné a úspěšné zavedení výplatních strojů do československého poštovního provozu v září roku 1926. Tím se Československo zařadilo mezi jedny z prvních zemí s tímto moderním prostředkem vyplácení listovních zásilek. Dlužno dodat, že zásluhou této firmy nejsou jen výplatní otisky, ale též i účinná aplikace moderní a efektivní kanceláře v podmínkách Československé republiky vybavené moderními psacími a sčítacími stroji a dalším prostředky.

Jak píše autor prvního podrobného a pro tento okamžik zcela vyčerpávajícího textu publikovaného u nás:

Tato malá, ale o to víc pozoruhodná firma vznikla původně v roce 1872 jako papírnictví a postupně přecházela do rukou dalších majitelů, jejichž osudy byly poměrně tragické. V roce 1939 se přeměnila na akciovou společnost a fungovala až do znárodnění v roce 1948.

Článek s názvem “Psaní v rytmu kláves” má 21 stran a 99 ilustrací, pokud jsem počítal správně. Dotýká se života a hospodářské činnosti Bohumila Jarolímka, jeho společníků a spolupracovníků, jakož i tragicky zemřelého korunního prince firmy – syna Bohumila Jarolímka ml. (1905 – 1930).Textem se prolínají životní osudy provázené úspěchy a tragickým koncem firmy. Originální fotografie, dopisy, reklamy, ale i produkt výplatních strojů – výplatní otisky, které díky této firmě mohly spatřit světlo světa, ale i jiné materiály text vhodně doplňují a přenesou nás do popisované doby.

Jak to bývá, u zrodu článku, byla nesmírná, téměř neuvěřitelná náhoda. Napsal jsem na naše stránky zmínku o firmě B. Jarolímek a doplnil několika provokativními otázkami včetně vyčíslení problémů, které bych jako sběratel výplatních otisků chtěl vědět. Měl jsem štěstí, že přítel pana R. Píši – ing. Ivan Galia při brouzdání internetovou sítí na tento článek narazil a neprodleně informoval představitele MCP. Slovo dalo slovo a po řadě mejlů a telefonátů se zrodil tento přínosný článek. Jsem rád, že není jen účelově přínosný sběratelům výplatních otisků, ale též i zájemcům o historii hospodářství a akciových firem a o cenné papíry. Došlo k vzácné symbióze. Jak se přiznává v anotaci R. Píša: “Při přípravě tohoto čísla se na samém počátku zdálo, že se o firmě samé nedá prakticky nic napsat a už vůbec k tématu sehnat obrazový materiál.” Opak je pravdou.

Jsem rád, že nám spolupráce vyšla a článek se podařil. Poprvé máme možnost vidět unikátní fotografie. Poprvé spatříme ty, kteří se zasloužili o výplatní stroj s mnohonásobnou výplatní funkcí (tehdy nejmodernější prostředek tohoto druhu na světě). Četbou se přesvědčíme, jaké jsme měli průmyslníky, obchodníky a podnikatele na našem území. Poprvé spatříme i podobu Věry Chudáčkové, která ztratila pověst paní Colombové, a na zveřejněných fotografiích se nám v plné kráse zjevila. Není divu, že okouzlila i architekta Alberta Jonáše, architekta, grafika, malíře, publicisty, výtvarníka, sběratele výplatních otisků, a jeho milou manželku, paní Kitty. Nejen okouzlila, ale významně přispěla k vytvoření Jonášových Studií o otiscích čsl. Francotypu z let 1933 a 1934. A to bez vědomí šéfů z prvního patra budovy na Perštýně č. 15, jak píše ve svých dopisech A. Jonášovi.

Vážený autore, pane Rudolfe Píšo, jménem nás, sběratelů, jakož i jménem svým, vám děkuji za tento počin. Bylo mi velkým potěšením s vámi spolupracovat a těším se na další ztvárnění osudů našich podnikatelů, jejichž činnost provázely výplatní stroje a jejich otisky. Vaší instituci přeji plný úspěch a hodně čtenářů a spolupracovníků.

Článek lze stáhnout ve formátu PDF na této adrese.

Vřele jej doporučuji všem sběratelům výplatních otisků v České republice, na Slovensku a na celém světě od Evropy do USA a Austrálie. Text bude jistě zajímavý i pro další čtenáře a zájemce o čsl. historii. Pro úplnost dodávám, že Věstník končí informací o výstavě “Holešovice” v Muzeu hlavního města Prahy a o vydané publikaci “Holešovice- Bubny”.

Autor: Ivan Leiš


 

One Response to Bohumil Jarolímek – zasloužil se o čsl. výplatní otisk

  1. Marcela Tučková napsal:

    Dobrý den , u rodičů jsem našla psací stroj od výrobce B.Jarolímek Praha , Model NY 7. Nemáte kontakt na nějakého restaurátora, nebo popřípadě jestli by někdo o něj měl zájem . Není úplně ve vynikajícím stavu.
    Vím že to nepatří do komentáře ale děkuji za jakoukoliv odpověď

     

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Starší příspěvky:
Znárodněný otisk Komotau 1

Na stránkách filatelistických časopisů 30. let minulého století se občas objevil i obrázek a článeček o výplatním otisku - hlavním...

Zajímavá celistvost

Během období Protektorátu ČM před 70 a více lety nás provázely různé celistvosti se zajímavými údaji. Po osvobození Československa v...

Uvedení publikace Ivana Tvrdého obrazem

Po zavěšení základní informace o inauguraci publikace "Odtlačky slovenských výplatných strojov 1993 - 2008" slovenského sběratele a publicisty Ivana Tvrdého,...

Zavřít