Klub filatelistů 00-15 Praha

25.10.1526 – ZAČÁTEK ORGANIZOVANÉHO POŠTOVNICTVÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH

Marek Bydžovský z Florentina, profesor, rektor a kronikář

Těmito slovy zaznamenal Marek Bydžovský z Florentina významnou událost v historii českých zemí, která se udála dne 23. 10. 1526 ve Svatováclavské kapli, kde odpoledne tohoto dne zasedlo volební grémium 24 osob tří stavů po osmi volitelích – panského, rytířského a měšťanského, aby zvolili nového českého krále Ferdinanda I. Habsburského, manžela Anny Jagellonské (sňatek 28.5.1521). Jeho kronika zaznamenává další detaily volby krále včetně konkrétních jmen volitelů. Ferdinand I. byl zvolen po smrti českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského v bitvě proti Turkům u Moháče.

VOLBA A ZŘÍZENÍ PRVNÍ POŠTOVNÍ TRASY

Volba nebyla jednoduchá, začala již 9. října 1526 a vyústila v rozhodnutí až 23. 10. 1526. Dopisem z 9. října 1526 české stavy požádaly arciknížete o zřízení mimořádného spěšného poštovního spojení tak, aby byla zajištěna rychlá komunikace mezi českými stavy a kandidátem na český trůn. Ferdinand dopis obdržel 15.10. a vyhověl – nechal okamžitě zřídit poštovní spojení mezi oběma zeměmi.

Jak uvádějí čeští poštovní historici v knize Poštovnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Čtvrtník-Galuška-Tošnerová) : „Spěšní poslové taxiské rakouské pošty jezdili pravděpodobně po zemské silnici mezi Vídní a Prahou přes jižní Moravu a jižní Čechy. Nepochybně to byli zdatní jezdci, protože mu zprávu o zvolení 23. října 1526 doručili za 36 hodin.“

Dále dodávají, že „Ferdinand I. nařídil po svém zvolení v roce 1527 zavést pravidelné neboli řádné (Ordinari) poštovní spojení, jehož jediným úkolem bylo zajistit vzájemnou přepravu panovnických dopisů a úřední korespondenci obou komor. V Praze byl založen úřad poštmistra a na zemské silnici mezi Vídní a Prahou, která se stala první poštovní tratí na našem území, vznikly první poštovní stanice poštovní stanice, určené pro výměnu koní poštovních jízdních poslů – kurýrů. Byly na trati rozloženy přibližně po 2 – 3 geografických mílích (1 míle – cca 7,42 km), které měli poštovní kurýři ujet na jednom koni zhruba za 2 – 3 hodiny a pak si zde vyměnit unaveného koně za odpočinutého. V náročnějších terénech se zřizovaly blíže u sebe, a to způsobilo, že se nacházely i ve zecla malých a jinak bezvýznamných vesnicích. „Pravděpodobné schéma první poštovní trasy“ je v ilustraci připojeno k tomuto článku (převzato z již citované publikace).

To je začátek pravidelného poštovního spojení na našem území, který byl v úzkém spojení s volbou Ferdinanda I. Habsburského českým králem. Letos si připomínáme 490 let od tohoto okamžiku.

OKOLNOSTI VÝZNAMNÉHO ROZHODNUTÍ

Vzhledem k tomu, že se jedná o dost významnou událost v historii naší vlasti, stojí za to si připomenout historické okolnosti, které předcházely a provázely tuto událost včetně stručné kroniky života Ferdinanda I. Habsburského. Když budu parafrázovat slova Jiřího Suchého, „trocha historie nikoho nezabije“. Text doplňuje několik podobenek Ferdinanda I., jeho ženy Anny Jagellonské a zmíněná mapka poštovní tratě.

BITVA U MOHÁČE 29.8.1526

Křesťanští svatí bojovníci byli krutě poraženi v bitvě u Moháče tureckými vojsky. Moháč je dolnorakouské město nedaleko srbsko-chorvatsko-maďarské hranice. Největší ztrátou pro české země byla smrt Ludvíka JAGELLONSKÉHO. Jeho smrtí celý Jagellonský rod po meči vymírá (Ludvík Jagellonský neměl potomka). Křesťané přišli o moudrého vládce a Čechy o svého krále. Zemřel i se svým ořem v bažinách. Cesta k českému (a dalším trůnům) byla otevřena. Kromě jiných i Habsburkové začali usilovat o český trůn.

FERDINAND I. HABSBURSKÝ (kronika života)

CO ROZHODLO O ZVOLENÍ A JACÍ BYLI DALŠÍ KANDIDÁTI

Těch, kteří usilovali o český trůn, bylo více. To, že byl zvolen Ferdinand I., rozhodla celá řada faktorů:

• vliv habsburského rodu, vyšší šlechta přála habsburskému kandidátovi,

• Ferdinand I. měl dobrý vztah k městskému stavu, hrozilo turecké nebezpečí,

• slib Ferdinanda, že bude dodržovat kompaktáta,

• slib, že bude respektovat svobodu českých stavů,

• úvazek, že jeho sídlo bude v Praze

• slib, že uzná dobrovolně volbu.

Volba rozhodla o tom, že na několik století české země byly pod vládou Habsburků a že se vytvořila personální unie českých, uherských a rakouských zemí. Ve smlouvách byla řada podmínek. Například to, že když se Ferdinandovi nenarodí mužský potomek, pak rozhodnou české stavy a další.

Zajímavé jsou i osobnosti, které usillovaly o český trůn – vnuci Jiřího z Poděbrad, Karel Winterberský, saský kurfiřt Jan a jeho synové, Jáchym Braniborský, Jiří Saský, francouzský král František I, Bavoři vévoda Vilém a Ludvík, polský král Zikmund I. a další. Objevují se i čeští politici: Zdeněk Lev z Rožmitálu a Vojtěch z Pernštejna.

Zajímavé jsou i osoby, které popisuje již zmíněný kronikář profesor a rektor Marek Bydžovský z Florentina, ale to je již jiná historie. Je pravdou, že mnozí z volitelů rozhodli i o zřízení poštovního spojení a organizovaného poštovnictví, ať již vědomě či nevědomě.

Zdroje:

1. Část uvedena v textu článku (citace vyznačeny)

2. www.wikipedia.org

3. www.wikiwand.com

4. www.google.cz

5. www.neaktuality.cz

Autor: Ivan Leiš