180 let pošty na Mělníku


Město Mělník bylo v minulosti nejen sídlem panství, ale i město samo bylo až do roku 1848 feudální vrchností. Udržovalo listovní spojení s poštovní stanicí Praha prostřednictvím soukromých pěších poslů. Podle záznamu z archivu Dvorské komory ve Vídni ze 4. prosince 1753 mělo město Mělník tolerovaného a privilegovaného posla Wenzela Rilecka, který odebíral a odevzdával dopisy u poštovní stanice Praha. Obdobně i zámecké panství mělo tolerovaného a privilegovaného posla Paula Zahradnicka.

Velký význam pro rozšíření používání státní pošty, a tím snížení konkurence soukromých poslů, mělo zřizování sběren dopisů na českém venkově. Ty se pak staly základem pozdějších poštovních úřadů. Podle „Topografického poštovního lexikonu Christiana Crusiuse“ z roku 1798 měl Mělník sběrnu dopisů pro poštovní stanici ve Slaném, kam pěší poštovní posel přinášel a odnášel listovní poštu dvakrát týdně. Zřejmě po roce 1818, kdy dědičnou poštu v Brandýse nad Labem koupil poštmistr z Radonic Alois Ahsbash, byly poštovní zásilky dopravovány z mělnické sběrny dopisů dvakrát týdně pěším poštovním poslem na poštovní stanici do Brandýsa nad Labem. Z mělnické sběrny dopisů byly listovní zásilky obecními posly donášeny do Štětí, Dolních Beřkovic, Liběchova, Chcebuze, Lužce nad Vltavou, Obříství, Liblic, Vtelna, Řepína, Vidimi a Kokořína. Z té doby (tzv. předznámkové) je známo první poštovní razítko mělnické sběrny dopisů. Bylo jednořádkové s údajem místa. První záznam o správci mělnické sběrny dopisů je z 9. černa 1831, kdy byl vzat do služební přísahy Josef Schebek.

Skládaný úřední dopis z Mělníka do Berouna z 22. února 1824, s prvním poštovním razítkem Zmiňované období provázela řada společenských a hospodářských změn. Město se rozrůstalo za hradby. Započalo se s výstavbou erární silnice Praha – Rumburk. V roce 1824 byl otevřen úsek z Prahy do Mělníka, v roce 1834 z Mělníka do Dubé a v roce 1845 do Rumburka. V roce 1836 byl otevřen C. k. poštovní úřad a poštovní stanice na Mělníku. Prvním mělnickým poštmistrem byl ustanoven Ludwig Ahsbahs, syn již zmíněného brandýského dědičného poštmistra Aloise Ahsbahse. Dále byl přijat na místo poštovního expeditora Wenzl Knobloch. Pravidelná doprava listovní a jízdní pošty (včetně dopravy osob) směřovala z Mělníka k poštovní stanici Zdiby (a dále do Prahy) a k poštovní stanici Medonosy (a dále do Rumburka). Nepravidelná poštovní doprava byla do Mladé Boleslavi, Benátek nad Jizerou a Brandýsa nad Labem. Jízdní pošta měla spojení s Prahou každý den poštovními rychlíky (Eilwagen), které provázeli poštovní kondukteři. V roce 1840 měl poštovní úřad Mělník druhé poštovní razítko z předznámkové doby. Bylo dvouřádkové s údajem místa, dne a měsíce. Novým poštmistrem se roku 1845 stal mělnický občan Josef Valenta, který několik let předtím vykonával správce pošty. Valentova rodina, jejíž členové byli významnými mělnickými činiteli veřejného a kulturního života 19. století, obstarávala mělnické poštovnictví téměř 50 let. Poštovní úřad vedl Josef Valenta sám, později s poštovním výpravčím Josefem Stropnickým, ve svém domě U Zlaté hvězdy na hlavním náměstí (dnes Mírové). Ve dvoře protějšího domu byly stáje pro poštovní koně.

Dne 1. června 1850 byly dány do poštovního oběhu první rakouské poštovní známky. Skončilo tím období složitého vyplácení dopisů, kdy poštovné platil odesilatel,MELNIK_DOPIS_02 nebo příjemce anebo se o poštovné dělili. Po vydání poštovních známek platil poštovné pouze odesílatel a to podle vzdálenosti a hmotnosti poštovní zásilky. Od nejstarší doby poštovnictví byla zavedena také bezplatná doprava pošty (ex offo). Tuto výhodu využívaly ve vzájemné korespondenci státní úřady, církve, soudy a další úřední instituce.

V roce 1850 byla zahájena železniční doprava z Prahy do Podmokel. První vlaková pošta na této trati vyjela 8. dubna 1851. Tyto pojízdné poštovní úřady používaly poštovní razítka vlakových pošt. Od té doby jezdila z Mělníka listovní a jízdní (balíková) pošta na nádraží do Dolních Beřkovic k vlakové poště. Zpočátku tam chodil pěší posel dvakrát denně a od roku 1857 jezdila jízdní pošta čtyřikrát denně. Zavedením této vlakové pošty byly rušeny jízdy poštovních dostavníků. Na mělnickou poštu také chodili jedenkrát denně pěší poštovní poslové z pošt Mšeno a Vtelno.

Koncem 18. století byly zavedeny doporučené zásilky, za jejichž správné doručení pošta ručila. Na dopisech byly označeny zkratkou NB (Nota Bene – dobře zapiš). Na doporučenou zásilku pošta vystavila potvrzení (recepis). Počátkem 19. století se objevila první rekomandační razítka. Od roku 1839 používaly již tato razítka povinně všechny poštovní úřady. V roce 1886 pošta přešla na rekomandační nálepky. Od roku 1867 byly zavedeny poštovní poukázky a od roku 1883 začala pracovat poštovní spořitelna.

Podle přehledu poštovních úřadů a jejich vybavení k 1. lednu 1867 měl poštovní úřad a poštovní stanice na Mělníku: poštmistra, 2 poštovní expedienty, 1 poštovního posla, 4 povozy, 2 sáně, 4 koně a 2 postiliony. V roce 1863 byla na Mělníku zřízena telegrafní stanice v domě čp. 24 naproti kostelu Čtrnácti svatých pomocníků (dnes zde stojí přístavba budovy bývalého Okresního úřadu). Prvním telegrafním dozorcem byl ustanoven Gustav Huber, dalším potom oficiál Franz Schiesel. V roce 1886 byla telegrafní stanice sloučena s poštovním úřadem. Třetím mělnickým poštmistrem se stal v roce 1880 Antonín Valenta, syn Josefa Valenty. Od roku 1865 bylDům „U Zlaté hvězdy“, pošta v letech 1845 - 1893 poštovním expedientem a od roku 1875 administrátorem mělnické pošty. V roce 1873 bylo na mělnické poště v provozu v pořadí sedmé poštovní razítko. Bylo jednokruhová s německo – českým názvem pošty a s datumem uprostřed. Začátkem roku 1874 byla zahájena železniční doprava z Lysé nad Labem do Děčína a současně otevřena železniční stanice Mělník. V té době byla zahájena na této trati vlaková pošta Vídeň – Děčín. Poštovní zásilky byly dopravovány na mělnické nádraží k vlakové poště pěším poštovním poslem čtyřikrát, později šestkrát denně. V roce 1876 byla zrušena poštovní stanice na mělnická poště.

K dodacímu obvodu poštovního úřadu Mělník náležely v té době tyto obce a osady: Blata, Velký Borek, Brozánky, Hleďsebe, Hořín, Chloumek, Jelenice, Jenichov, Kly, Lhotka, Mělník, Mlazice, Nebužely, Oupor, Podolí, Rousovice, Skuhrov, Střemy, Šopka, Tuhaň, Malý Újezd, Vavřineč, Větrušice, Vtelno, Vrutice a Záboří. Poštovní schránky na domě, prodej poštovních známek mimo poštovní úřad, s poviností vybírání pošty ze schránky a jejího dodání na poštovní úřad měli: Václav Haupt – kupec na pražském předměstí, Josef Šťastný – knihkupec na hlavním náměstí, Gustav Parš – kupec na hlavním náměstí, Antonín Hubner – kupec na Okrouhlíku, Josef Bečvář – kupec na Šopce, Augustin Král – kupec v Mlazicích (v jeho domě byla v roce 1908 otevřena mlazická pošta), Jan Novotný – kupec v Hoříně, Hynek Vendler – hostinský na Blatech a Alois Beneš – kupec v Rybářích.

Mělník - okresní dům čp. 26 - pošta v letech 1893-1937K významným změnám na mělnické poště došlo v 90. letech 19. století. Po smrti poštmistra Antonína Valenty v roce 1892 se jeho žena zavázala, že ještě jeden rok povede poštovní a telegrafní úřad a potom ho bez náhrady předá státu. Administrátorem mělnické pošty byl jmenován nejstarší poštovní expeditor Václav Wolf. Dne 1. června 1893 se mělnický poštovní a telegrafní úřad přestěhoval z Valentova domu do přízemí tehdejšího Okresního domu na hlavním náměstí (dnes zde stojí budova bývalého Okresního úřadu). Prvním správcem zestátněného poštovního a telegrafního úřadu na Mělníku byl jmenován Antonín Stránský z Prahy, dalším v roce 1899 Alfred Kaldarar z Hradce Králové, v roce 1907 byl vystřídán jeho bratrem Bedřichem. V letech 1910-1915 byl správcem mělnické pošty Čeněk Svoboda (pocházející ze Spomyšle). V roce 1894 byla na mělnické poště zavedena přespolní (rurální) pošta zpočátku se třemi okruhy (rayony). Téhož roku byla zřízena místní státní telefonická síť s ústřední stanicí v Mělníku zprvu se 16 účastníky. Ještě v tom roce byl Mělník zapojen do meziměstského styku. Po roce 1892 byl zaveden nový způsob označování poštovních razítek podle funkčního použití pomocí malých abecedních písmen. Tato razítka byla dvoukruhová s expedičním údajem uprostřed. Na mělnické poště se tak stalo v roce 1898. Do vzniku ČSR postupně používala pošta Mělník celkem 12 typů denních poštovních razítek.

V roce 1897 byla zahájena železniční doprava na lokální trati Mělník – Mšeno. Zavedením vlakové pošty 15. srpna 1900 byla ukončena činnost jízdní pošty Mšeno – Mělník. V té době bylo do provozu dáno poštovní razítko nádražní poštovní schránky Mělník. Rozvoj vlastního města i jeho předměstí, tehdy ještě samostatných, vedl k otevření dalších mělnických pošt. Roku 1905 byla otevřena pošta Blata u Mělníka, která se po připojení obce k Mělníku v roce 1909 přejmenovala na Mělník 2 (provoz této pošty byl ukončen v roce 1996). Současně byl poštovní a telegrafní úřad na Mělníku přejmenován na Mělník 1. V roce 1908 byly otevřeny další pošty na Šopce a v Mlazicích přejmenované v roce 1924 na Mělník 3 a 4. Pošta Mělník 4 (Mlazice) ukončila činnost počátkem roku 1938. Od roku 1970 je opět v provozu na sídlišti Rousovice.

Budova mělnické pošty v Tyršově ulici otevřena 28.října 1937, postavena podle projektu architekta Antonína Ausobského mělnickým stavitelem Dolejším, v letech 1977-2000 prošla budova pošty rekonstrukcí a modernizací.Dne 28. října 1918 vznikla Československá republika. Již 18. prosince 1918 byly vydány první čs. poštovní známky. Změny se týkaly i poštovních razítek. V roce 1919 byly odstraněny německé názvy ze dvou posledních rakouských poštovních razítek používaných na mělnické poště. Od roku 1920 byla požívána první čs. poštovní razítka s iniciálami Č.S.P. (tzv. I. typu) s rozlišovacími písmeny. Od poloviny 20. let minulého století byla postupně tato poštovní razítka nahrazována razítky bez iniciál Č.S.P. (tzv. II. typu) s rozlišovacími písmeny. V období protektorátu Čechy a Morava používala mělnická pošta v letech 1940 – 1945 německo – česká poštovní razítka s rozlišovacími písmeny. Po osvobození v roce 1945 byla tato razítka upravena (byl odstraněn německý název). Od roku 1946 používaly čs. pošty postupně poštovní razítka tzv. III. typu s rozlišovacími písmeny. V roce 1973 zavedla čs. pošta poštovní směrovací čísla (PSČ) sloužící při třídění poštovních zásilek v třídících strojích. Pošta Mělník 1 obdržela PSČ 276 01. V současnosti používá mělnická pošta poštovní razítka (tzv. V. typu) s PSČ a rozlišovacími čísly. Mimo denních poštovních razítek používala mělnická pošta i příležitostná razítka. První bylo použito v roce 1936 při příležitosti Výstavy kulturního snažení Mělnicka k otevření Masarykova kulturního domu. Celkem bylo na mělnické poště použito 11 příležitostních poštovních razítek.

Pošta Mělník - současnostS motivem Mělníka se můžeme setkat i na čs. poštovní známce vydané v roce 1956 podle návrhu Maria Strettiho. Vyobrazení Mělníka se dostalo i na dopisnice vydané čs. poštou v letech 1935, 1937 a 1967. Česká pošta vydala dopisnice s motivem Mělníka v roce 1996 a 2010. Další poštovní celiny s vyobrazením Mělníka jsou pohlednice s natištěnou poštovní známkou (tzv. fotopohlednice) vydané čs. poštou v letech 1950 – 1953. Česká pošta vydala další pohlednici v roce 2006 při příležitosti 170. výročí otevření mělnické pošty. Hlavní pošta Mělník 1 dnes sídlí v Tyršově ulici, kam se přestěhovala z Okresního domu v roce 1937. Tato moderní budova byla postavena v letech 1936 – 1937 podle projektu architekta Antonína Ausobského mělnickým stavitelem Dolejšem. V letech 1997 – 2000 prošla budova rekonstrukcí a modernizací. Poštovní přepážky byly postupně automatizovány systémem APOST, nejprve peněžní a později i listovní.

Při příležitosti 180. výročí otevření poštovního úřadu Mělník 1 si mělničtí filatelisté objednali u České pošty, s.p. vytištění známkového sešitku s vlastními poštovními známkami. Na osmi známkách jsou kresby některých dominant města Mělníka od akademických malířů Olgy Vychodilové a Vladimíra Veselého. Současně budou vydány dvě dopisnice se soukromým přítiskem kreseb Olgy Vychodilové a další filatelistické tisky. Ve dnech 16. – 30. června 2016 připravuje pošta Mělník 1 otevřít příležitostnou poštovní přepážku, kde bude používat příležitostné poštovní razítko, příležitostnou R-nálepku a příležitostnou cennou nálepku APOST, vydané k tomuto výročí.

Autor: Antonín Dostálek


 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
EUROSPACE 2016 – filatelistická výstava (aktuality)

Fotogalerie z 16.4.2016 - příležitostná poštovní přepážka  

Informace k vydané známce KAREL IV. a oslavy 700 let od jeho narození

KAROLUS QUARTUS x KAROLUS QUATRUS  

74.výstavka v budově Hlavní pošty Praha 1 – 4.5.2016

V prostorách bývalé prodejny filatelie v prvním patře budovy Hlavní pošty Praha 1 (ochoz nad dvoranou) se ve středu 4.5.2016...

Zavřít