Glosy 2013


GLOSA  K  VÝROČÍ


Ve stínu letošního 70. výročí založení klubu filatelistů, sběratelů specializovaných oborů KF 00-15 Praha se skryly další mezníky poštovní historie dost důležité pro specializované obory. Předně je prospěšné si připomenout, že v letošním roce existuje samostatný poštovní provoz České republiky (a s ním spojená celá řada filatelistických a poštovně historických zajímavostí a materiálů z různých oborů) již 20 let. Řada specializovaných oborů, jejichž historie se začala psát datem vzniku České republiky dne 1.1.2013, završila dvacetiletou historii. Nejinak je tomu i u jednoho významného oboru moderní poštovní historie – sběratelství výplatních otisků. A těch se týká má dnešní glosa zakončená, jak jinak, stručným přehledem o typech nových výplatních otisků v českém poštovním provozu. Začnu však připomínkou zajímavostí z tohoto oboru, jež se objevily v letech končících trojkou.

15.6.1903

Datum, které bylo velmi významné pro používání výplatních strojů ve světě, a následně i pro vznik sběratelství výplatních otisků. Tohoto dne byl na norské poště v tehdejší Kristiánii (nyní Oslo) použit vynález vynálezce Karla Uchermanna – výplatní stroj či přesněji strojek splňující kritéria pro tento druh vyplácení zásilek (obsahoval název státu a státní symboly a výplatní hodnotu, datum doplňovalo denní razítko pošty, výplatné se platilo zpět uživatelem po návštěvě poštovního úředníka na základě záznamů v účetní knize). Tento pokus byl uznán za první úspěšný na světě. Nutno dodat, že i před tímto datem byla celá řada pokusů, ale nedokonalých (např. v roce 1901 v USA v dílně Pitneyho). Krátce poté vzniklo podobných strojů i jinde na světě, ale z pohledu tehdejší doby nedokonalých (model Ernesta Mosse na Novém Zélandě či Wilkinsonův vynález stroje ve Velké Británie v roce 1912). Výplatní stroj vyplácí zásilky letos již 110 let.

Jonášův katalog

V roce 1933 filatelisté dostali významný dárek z dílny arch. Alberta Jonáše – publikaci s názvem „Studie o čsl. otiscích Frankotypu“. Publikace, kterou autor nazval skromně seznamem frankotypů, vyšla nákladem Svazu čsl. filatelistických spolků v Praze a tiskem firmy „Novina“, tisk. a vyd. podniky v Hybernské ulici 20, Praha II. na 112 stránkách přinesl autor 247 uživatelů, kteří se pro otisky rozhodli či rozhodovali a o něco více záznamů výplatních otisků použitých v provozu či esejí. Úvod byl velmi podrobný, údaje v seznamu byly velmi přesné a chronologicky uspořádané – autor byl ve velmi těsném styku s firmou B. Jarolímek Praha, generálním zástupcem výplatních stojů Frankotyp pro Československo. Z historických pramenů je doloženo, že dokonce některé štočky uživatelů i osobně navrhl.

Časově 1.díl postihuje období od 15.9.1926 do 23.12.1929. Význam této publikace spočívá i v tom, že je dokonalý a řada autorů následných katalogizačních příruček z tohoto počinu čerpali a do dneška čerpají. Studie je vynikajícím základem pro studijní a specializované sbírání tohoto oboru. Dodávám, že o rok později arch. Albert Jonáš vydal 2.díl pod názvem „Studie o čsl. otiscích Frankotypů“. Nakladatel byl stejný, tiskla knihtiskárna „Prometheus“, Rokoska 94, Praha VIII. Studie měla 91 stran, postihla 268 uživatelů v období od 23.12.1929 do 15.10.1934. Ani 80 let na obou dílech nezanechaly své devastující stopy. Publikace patří mezi klasickou a originální českou filatelistickou literaturu, která přispěla značným způsobem ke sbírání výplatních otisků zejména ve třicátých letech. Jména Winkler, Baše, Lešetický, Koutecký, Pešák a další jsou toho více jak výmluvným důkazem.


1973

Před vánoci 1973 jsme se s přítelem Pavlem Jechem setkali díky doporučení přítele Františka Komerse na pražské burze filatelistů po dlouhém hledáním spřízněné duše s významnou osobností české a československé filatelie Václavem Nebeským, vyznávajícím specializované obory. Tato schůzka byla více jak šťastná a významná. Pavel Jech a já jsme od roku 1970 od poštovních známek přešli k poštovní historii díky tomu, že jsme měli velký přísun obálek z poštovního provozu Československa, ale i zahraničí. Zde se objevovalo značné množství zásilek s výplatním otisky. Začali jsme po čase hledat sběratele podobného ražení. Žádná entita však viditelně neexistovala. Výplatní otisky byly na okraji zájmu. Až jsme narazili na Václava Nebeského, čestného předsedu klubu filatelistů 00-15, který nás bez mrknutí oka pozval na schůzky klubu, kde jsme se oba rádi objevili na podzim roku 1974. Překvapeni jsme se seznámili se sběrateli podobných zájmů hlavně s přáteli Miroslavem Bouškou a Pravoslavem Kukačkou, kteří byli též zanícenými vyznavači sběratelství výplatních otisků. Vznikl základ entity, která v pozdějších letech stála u zrodu sekce otisků výplatních strojů vniknuvší v rámci znovuobnovené Palkoskovy komise poštovní historie a celin SČSF (1976) a která umožnila na organizovaném základě prudký rozmach sběratelství tohoto oboru u nás. Rád se zmiňuji na tomto místě i o velkém vyznavači otisků Jiřím Nekvasilovi, který byl značně nápomocen v našich začátcích a společně s Jaroslavem Ježkem a Emilem Votočkem se přimluvil u redaktora tehdejší Filatelie Vítězslava Houšky, aby Miroslavu Bouškovi a mně umožnil vydat katalogy výplatních otisků ve Filatelistických sešitech. Organizovaná entita umožnila explozi publikační činnosti o tomto oboru, vydání katalogů, vytvoření sběratelské základny (registrováno bylo až 200 zájemců v rámci sekce), vytvoření řady ucelených sbírek a exponátů, založení Stolní společnosti sběratelů výplatních otisků (1989 – 1996). K pozitivům těchto čtyřiceti let je třeba zmínit, že i po rozdělení republiky v roce 1993 sběratelství se rozvíjí i na Slovensku díky několika sběratelům a jsou známy publikační počiny. Za všechny rád jmenuji přátele Ivana Tvrdého, Jána Maniačka, Jána Marenčíka, Mirko Bachratého. Na tomto místě je třeba zmínit i jejich kolegu Pavola Hallona, který společně s Václavem Nebeským a Jiřím Nekvasilem psal zásadní články o výplatních otiscích. Navíc výplatní otisky našly své místo i mezi vyznavači teritoriální a námětové filatelie. Existují i neformální skupiny zabývající se zejména katalogizací československých výplatních otisků. Jedna působí v Praze zpracovávající zejména období let 1946 – 1992 (Luděk Janů, Tomáš Novák, Ivan Leiš), jedna v mezinárodním měřítku zpracovávající netradiční metodou katalogizaci československého výplatního otisků let 1926 – 1992 včetně období let 1938 – 1945 (Roberto di Casola a Ivan Leiš s pomocí Richarda Stambaugha a Gerharda Brunnera). V tisku a na internetových portálech se objevují články či glosy z tohoto oboru sporadicky. Omezují se však jen na tzv. řetězce firemních uživatelů výplatních strojů (Škodovy závody, armádní otisky, Košické železárny apod.). Studijní a specializované články se prakticky neobjevují. Pokračuje však vydávání specializovaných katalogů u různých vydavatelů (např. Miroslav Bouška s Luďkem Janů vydal vlastním nákladem publikace „Katalog výplatních otisků „Sudet“ 1938 – 1945 v roce 1994 a „Katalog výplatních otisků Protektorátu Čechy a Morava 1939 – 1945 (2 díly v roce 1997), Slovenská filatelistká akadémia vydala v letech 2011 a 2012 „Katalog výplatních otisků – Slovenské výplatní otisky 1946 – 1992“ autora Ivana Leiše). O to více je smutné, že v současné době se problematice českého výplatního otisku nevěnuje prakticky nikdo na organizovaném základě. O neorganizovaném sběratelství podobnému roku 1973 a dalším letům v rámci KF 00-15 a později v rámci sekce otisků výplatních strojů nevím. Já se intenzivně věnuji z převážné většiny jen československému otisku z let 1926 – 1992. České otisky, které si letos připomínají 20 let, jen hromadím ….


20 LET ČESKÉHO VÝPLATNÍHO OTISKU (1993 – 2013)

Dnem 1.1.1993 vznikla Česká republika rozštěpením tehdejšího Československa na dvě republiky (druhou bylo Slovensko). Bylo nutno provést i odluku poštovního provozu, jeho organizace a fungování. Změny se dotkly i výplatního otisku. Tímto dnem vznikl český výplatní otisk. Poprvé za doby existence tohoto způsobu vyplácení na našem území. Významný a historický okamžik. V letošním roce si připomínáme 20 let českého výplatního otisku.

Hlavní změna nastala jen ve výplatním razítku k tomuto datu. Změnil se název státního celku: dříve „Československo“, nyní „Česká republika“ a v dolní části výplatního razítka se objevila „poštovní trubka“, jeden z hlavních symbolů poštovní přepravy. Denní razítko bylo prakticky netknuté, ke změnám však postupně začalo docházet v označení oprávněného uživatele (v hantýrce nazýváme tuto část štoček uživatele). Trubka i název republiky má několik variant. Tyto změny nastaly z důvodu změny státnosti. Pravidla vzhledu výplatního otisku se přenesla z minulých Poštovních řádů. Budiž zaznamenáno, že název ČESKOSLOVENSKO se v několika případech měnil na ČESKO-SLOVENSKO anebo na … SLOVENSKO (Česko vysekáno) a to během roku 1992 u některých  slovenských uživatelů. Zajímavé je, že i Slovensko vklínilo symbol „poštovní trubky“ do výplatního otisku – v dolní části denního razítka se objevuje stylizovaná trubka, ale až později. Někdy na přelomu století, koncem devadesátých let byly výplatní razítka ještě bez tohoto symbolu. V uplynulých dvaceti letech však došlo k dalším změnám. Od roku 1999 se v dolním mezikruží denního razítka začala objevovat licenční čísla výplatních strojů. V dalších letech výplatní otisk prakticky nedoznal změn ve svém vzhledu.

Hlavní změny však byly ve dvou oblastech – v souvislosti se zavedením volného trhu a změnou ekonomického systému došlo k rozšíření dovozců a distributorů dalších světových značek výplatních strojů, tím se do poštovního provozu dostaly další systémy na podstatně širším základě než předtím. Některé systémy se objevily u nás i poprvé. Ze sběratelského hlediska uvádím hlavní charakteristické rysy a nálezy, které mohou být eventuálním nápomocny při sbírání:

Denní razítko:

různé velikosti a tvary číslic dat, pravidelná existence PSČ dle normy, dvoukruhové denní razítko s můstky (u Neopostu jen dvoukruh bez můstků), v dolní části mezikruží číslice, hvězdičky, křížky v různém počtu různých tvarů a vzdáleností, číslice data s tečkami i bez, od 1999 a dále v dolním mezikruží licenční číslo stroje.

Výplatní razítko:

vždy „pseudoznámka“ či „zoubkovaný obdélník“ různých tvarů a velikostí, vyplněné či prázdné zoubky, různá velikost rámečků, různé tvary (obdélníky, čtverce), různé tvary a velikosti číslic, symboly před číslicemi (např. vlnovky) u Pitney Bowes a Neopost!), několikamístná výplatní hodnota: 0000.00, 0000, 000.00, 00.00, 000 000, 0oo, … 0000, …000.00, .000.0, nápisy ČESKÁ REPUBLIKA nejednotné, u jednoho typu několik velikostí výplatního razítka, různé velikosti poštovní trubky.


K 1.4.2011 na trhu fungují tyto systémy výplatních strojů (certifikovaní podejci Českou poštou s.p.)

PITNEY BOWES

zastupuje firma Robinco CS a.s. Praha 10

NEOPOST

zastupuje EVROFIN Int. s.r.o. Ústí nad Labem

FRANCOTYP-POSTALIA

Franco-Post CZ s.r.o. Praha 4

Dr. Jaroslav Barták-ALBACON Praha 3

FRAMA

zastupuje XERTEC a.s. Praha 4

Dalším význačným rysem je zavedení digitalizace (norma ČSNEN 14615 (760305) z 1.9.2005) Název: poštovní služby – Digitální výplatní otisky – Aplikace, bezpečnost a návrh. Digitální výplatní stroje se v našem poštovním provozu objevily již na počátku našeho století, delší dobu před zavedením této normy. Od roku 2001 – 2004 je uvedla na trh firma Francotyp-Postalia. Prvním digitálním modelem této firmy byl model T1000. Od roku 2006 jsme zaznamenali i další firmy Pitney Bowes s model „Easy Mail“, Frama s modely „Sensonic“ a Neopost s „SM26“. V poštovním provozu se konzervativně dodržuje červená barva otisků na rozdíl od Slovenska  a dalších okolních států. Tam se používají modré digitální otisky zvláštního tvaru.

Struktura uživatelů též doznala změn. Omezil se počet státních uživatelů, přibyl lavinovitě počet soukromých a komerčních uživatelů. V tom je též nová skutečnost, která stojí za zaznamenání. Propagační a příležitostné výplatní otisky se též rozrostly v souvislosti s rozvojem občanské společnosti.

Pošty za poslední léta si též prožily svou „revoluci“. Souvisí se zavedením systému APOST, jejichž stroje lze používat též za obdobu výplatních strojů (tak jako v minulosti stroje produkující tzv. automatové známky). APOST vznikl na základě operačního systému SUSE LINUX a prakticky jej můžeme najít na každé poště. Jedná se o výrobek firmy Novell Professional Services Česká republika s.r.o. (dříve oddělení služeb zákazníkům SuSE CR sro). Operační systém SUSE LINUX je významně spolehlivý známý svými rozsáhlými modifikacemi a použitelný při mnoha službách, které Česká pošta poskytuje. Nálepky APOST jsou katalogizovány celosvětově ve světových katalozích, v České republice jde o velmi populární obor s organizovanou základnou.

Sběratelům jistě pomůže přehled základních typů výplatních otisků připojený k tomuto textu (bez nálepek APOST).


ZÁVĚREM

„Poštovní provoz píše svou historii každý den“. To je heslo, které se neslo v době existence komise poštovní historie a celin v letech 1976 – 1989 při každém setkání. To platí též pro uplynulých dvacet let. Ani jsme se nenadáli a dvacet let je pryč. Zachytili jsme všechno z poštovního provozu. Máme ve sbírce změny výplatních otisků? Anebo je pro nás nedávná poštovní historie bezvýznamná?


Literatura:

1) Rozhodnutí ministra hospodářství č. 378/1992 ze dne 16.12.1992

2) Novell

3) Wikibooks

4) Evrofin

5) Propagační materiály výrobců výplatních strojů

6) České normy

7) Leiš Ivan, Výplatní otisky, Praha 1991

8) Hawkins Joel A., Stambaugh R., The international Postage Meter Stamp Catalog, Arizona 1996

9) Di Casola Roberto, Leiš I., Czechoslovak Meter Stamps 1926 – 1992, rukopis, Lugano, Praha, rok dokončení 2013

10) Jonáš A., Studie o čsl. otiscích Frankotypu, Praha 1933

11) Osobní sbírka čs. výplatních otisků


ENGLISH SUMMARY

Czechia, officially better known as the Czech Republic was created after Czechoslovakia splitting into two independent states on 1st January, 1993 and has been existing since 20 years now. The postal system and  its artefacts including state symbols and state name has also been changed. The article of Ivan Leiš draws attention to the fact of the changes especially in relation to meter stamps of the new state – Czech Republic. Before the basic types of new meter stamps by which collectors could have enriched their collections in the past 20 years, the author writes about further important anniversaries of meter stamp collecting: first: meter stamps have been existing since 110 years.

The first successful attempt was done in Christiania (Oslo) in 1903 by Karl Uchermann and the Norwegian Royal Post.

Second: the first succesul attempt of the catalogue on the territory of Czechoslovakia was made by Albert Jonáš, a great enthusiast of meter stamps. His „Study about Czechoslovak Meter Stamps Francotyp“ was published 80 years ago.

Third: the Czech meter stamp has been existing since 20 years (1993). Many changes which should not run away from a collectors´ attention. Illustrations and basic list of Czech meter stamps 1993 – 2013 are enclosed to the text. Important anniversaries, important philatelistic and postal historic artefacts.

Radonice v srpnu 2013 – Ivan LEIŠ


Přílohy:

1) Ilustrace k článku GLOSY 2013

2) Základní seznam výplatních otisků České republiky 1993 – 2013


 
Tisk příspěvku Tisk příspěvku    Odeslání příspěvku Odeslání příspěvku   Vytvořil:
Starší příspěvky:
Pošta v ghettu Terezín

Tato kniha má již své třetí vydání, na rozdíl od předchozích dvou, která vyšla v klasické tištěné podobě, toto třetí,...

Roule Bohdan

Bohdan Roule se narodil 3. května 1921 v Praze, Uměleckoprůmyslovou školu v Praze vystudoval v roce 1949. Poštovní známky začal...

Zavřít