Budova Hlavní pošty v Jindřišské


Budova Hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze je velkým pojmem. Vedly, vedou a budou sem vést cesty mnoha lidí, kteří především hledají v tomto komplexu domů poštovní služby všeho druhu. Mezi nimi lze004a velmi snadno identifikovat entitu, která vedle těchto služeb vyhledává prostory k uspokojení svých filatelistických či poštovně historických zájmů. Mezi ně patří prostý nákup poštovních známek či celin, anebo získání dalších artefaktů či příležitostného razítka nebo APOSTu, případně se čas od času zúčastnit na ochozu v prvním patře překrásné haly ozdobené malbami Karla Vítězslava Maška křtů nových poštovních známek, dopisnic či jiných podnětných akcí. Řada lidí si všímá krásy této výzdoby, účelnosti, řada z nich jen projde – ke své škodě. Zastavme se na chvíli v Jindřišské a řekněme si pro své dobro několik zajímavostí o budově.


Začněme historickou kronikou.


Doba Karla IV (1316-1378, český král od roku 1346, císař římský od roku 1355) – Anděl z Florencie, dvorní lékárník Karla IV. zde měl dům a zahradu s léčivými bylinami. Anděl z Florencie je připomínán jako zakladatel systematické lékárenské činnosti v Praze. Znakem pražským lékárníků je “anděl”.

1743

Postavena klášterní budova s kaplí Zvěstování Panny Marie pro řád celestinek. Budovu navrhl arch. Kilián Ignác Dietzenhofer.

1782

Císař Josef II. klášter zrušil, v roce 1784 byl prodán státu. Byl zde kolkovní úřad a továrna na tabák.

1812

Továrna na tabák přeložena do Kutné hory, zůstal jen sklad.

1871

Továrna/sklad byl zbořen, vznikla velká parcela. Rozhodnuto postavit zde ústřední poštovní budovu.

1871 – 74

Postavena třípatrová budova s levým dvoupatrovým křídlem, zadní trakt byl přízemní.

1873

Budova se stala sídlem pražské hlavní pošty (s úředním názvem K. u k. Post-Telegrafen-Amt Prag 1 – C. a k. poštovní a telegrafní úřad Praha 1), ale i dalších poštovních institucí . Přestěhovaly se z předchozího sídla v ulici Na Poříčí 4/1035, kde byly v letech 1849 – 1873.

1885

Dostavěno druhé patro předního příčného traktu.

1895

Zadní budova nahrazena třípatrovým příčným křídlem, ve druhém nádvoří vystavěna telefonní věž (dnes již neexistuje).

1898

Přepážková hala byla upravena, byla zastropena a prosklená. O novorenesanční výzdobu se zasloužil malíř Karel Vítězslav Mašek (jeho profil viz níže). Tento prostor byl původně dvorem, zajížděly sem poštovní povozy.

1901

Karel Vítězslav Mašek dokončil výzdobu budovy nástěnnými malbami.

1922

Vybudována nástavba čtvrtého patra. Celý objekt získal prakticky současnou podobu a byl vybaven možnostmi pro perfektní poštovní služby. Jednou z těchto technických vymožeností byla potrubní pošta , která je odborné veřejnosti a zájemcům dostatečně známa z našich stránek a jiných zdrojů.

1937 – 1939

Plánovalo se masivní rozšíření budovy s tím, že měla vzniknout desetipatrová budova. Projektoval se i podzemní tunel k budově pošty na Masarykově nádraží s odbočkou na Wilsonovo nádraží. Válka tento projekt úplně zastavila.

1996 – 1999

Budova byla generálně rekonstruována a zmodernizována. Dvorana byl v centru hlavního stavebního úsilí s cílem bylo vytvořit moderní pracoviště nabízejí zákazníkům Hlavní pošty širokou škálu služeb a vysoký komfort.


001bI když se tento příspěvek si všímá spíše historie místa, kde budova Hlavní pošty stojí, a budovy samotné, bylo by záslužné zmínit se i šířeji o funkci nového sídla a o různých zajímavostech. Toto nechávám na znalci pražských a českých pošt Jiřím Kratochvílovi, který se k Hlavní poště (případně ke K. u k. Post-Telegrafen-Amt) velmi podrobně ve své kouzelné knize “Pražské pošty Historie a současnost”, Nakladatelství Libri, Praha 2009, zejména strany 40-42 a 165-169. Zde se dozvíme plno faktů, mezi nimiž by neměl zapadnout fakt, že „Roku 1998 budovu pošty prohlásilo ministerstvo kultury za kulturní památku ČR“. Zájemce odkazuji na tuto vynikající publikaci.

Jak jsem v předchozím textu uvedl, o značnou atraktivnost tohoto místa se zasloužil Karel Vítězslav Mašek, český malíř, architekt, ilustrátor a vysokoškolský pedagog (1.9.1865, Komořany u Prahy – 24.7.1927, Praha). V mnohém převýšil i architekty a stavitele Hlavní pošty, o kterých se mezi laickou veřejností prakticky nic neví. Možná proto, že šlo o úřední budovu, která prožila několik zásadních úprav krátce za sebou.

002aK_V_MASEKK. V. Mašek patřil mezi významné české představitele symbolismu a secese. Odborníci jej řadí mezi generaci Alfonse Muchy a Luďka Marolda. Studoval krátce na pražské Akademii u Františka Čermáka a Antonína Lhoty. V roce 1884 odešel studovat na Akademii do Mnichova, kde studoval u Johann Caspara Hertericha a Alexandra von Wagnera.  Roku 1887 odešel s A. Muchou a F. Dvořákem do Francie, kde studoval na Académie Julian u Gustave Boulangera a Julese Lefebre. Zde jej nadchla technika VILA„pointilismus“, kterou ztvárnil ve svých dílech. Roku 1888 se vrátil zpět do Prahy. Byl též mimořádným posluchačem pražské techniky (obor architektura). Byl členem několika spolků (Škréta v Mnichově, Krasoumné jednoty v Praze). Od roku 1898 působil jako profesor dekorativní malby a ornamentální kresby na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Jeho žáky byli např. Josef Čapek anebo architekt Bohumil Waigant. Kromě malování se věnoval i architektuře a urbanismu. Navrhl např. svou vilu, která upoutá typickými malbami na fasádě. Několikrát vystavoval, i v zahraničí (Paříž). V roce 1893 namaloval obraz Libuše, který je dnes vystaven v pařížském Museé du Louvre. Získal i různé ceny (např. za plakát k Výstavě architektury a inženýrství).

Jeho dílo bylo velmi rozsáhlé – ilustrace, národopisné studie, malování opon pro divadla, malování obrazů, výzdoby interiérů různých budov a nástěnné malby, architektonické návrhy. Jeho dílo přibližují různé internetové portály, ale zejména monografická práce Karolíny Fabelové, Karel Vítězslav Mašek, Eminent – Patrik Šimon, Praha 2002 či práce Jiřího Valenty, Malované opony divadel českých zemí, NIPOS, Praha 2010.

Pro naši nejvýznamnější poštovní budovu v Čechách může být velkou ctí, že její dvoranu vyzdobil tak významný a zkušený umělec.


Zdroje fotografií:

  1. www.marold.cz

  2. www.japhila.cz

  3. cs.wikipedia.org

  4. www.prazskypatriot.cz

  5. http://s3.amazonaws.com

  6. www.vertika.cz

  7. www.artnet.de

  8. www.novinky.cz (Poštovní muzeum)

  9. http://gal.topmedia.cz

  10. Bc. Tomášková Helena, Historický vývoj poštovnictví a ředitelství pošt a telegrafů v Praze po roce 1918 do roku 1935 (diplomová práce, Univerzita Pardubice, Pardubice 2010)

  11. Autorovy fotografie

Zdroje informací:

  1. www.wikipedia.org

  2. www.atlasceska.cz

  3. Kratochvíl Jiří, Pražské pošty Historie a současnost, Libri, Praha 2009

  4. www.amaterskedivadlo.cz

Text/část fotografií: Ivan Leiš


 

8 Responses to Budova Hlavní pošty v Jindřišské

  1. Pravoslav Kukačka napsal:

    Zcela mimořádný příspěvek! Ivane, gratuluji,

    Slávek Kukačka

     
  2. Dušek Stanislav napsal:

    Moc pěkné, poučné a velice zajímavé! Dušek Stanislav

     
  3. Jiří Kratochvíl napsal:

    Na téma budovy pošty v Jindřišské, respektive k poštovnímu dvoru, natočila ČT samostatný pořad v rámci programu Z metropole, který vysílá každou sobotu ve 12.00 na ČT1. Tento specielní o poště v Jindřišské se bude vysílat v sobotu 6.12 jako součást přílohy “Pražské dvorky”. Doprovodné slovo k tomuto pořadu jsem jim poskytl přímo na místě již v červnu t. r. Bude zde pojednáno nejen o poštovním dvoře ale i o interiérech, zejména krásné haly pro veřejnost. Pokud to nebude moc sestříhané mohlo by to být pro zájemce o poštovní historii i zajímavé. Všechny zájemce zve ke sledování Jiří Kratochvíl

     
  4. Ivo Beránek Ing napsal:

    Krásný příspěvek, ale hlavně poučný. Stálo by za úvahu jeho zveřejnění v časopise Filatelie, protože to určitě bude zajímat
    širokou fil .veřejnost.
    Nebylo by možné obdobnou informaci uveřejnit o potrubní poště? I.B.

     
    • Ivan Leiš napsal:

      Dobrý den, pane Beránku,

      díky za vaši reakci na můj článek o Hlavní poště v Jindřišské a za to, že čtete mašš internetové stránky.

      K vašemu dotazu. O potrubní poště jsme na našich stránkách již několikrát psali. Navíc v našemu klubu jsme uspořádali zajímavou přednášku. Nicméně náš organizátor vzdělávací činnosti pan Ladislav Čechák se dotázal odborníka na potrubní poštu pana Antonína Śmída, jaké jsou další možnosti informací o pražské potrubní poště na internetu. Zde jsou:

      1/ heslo Pražská potrubní pošta,
      2/ Wikipedie – historie,
      3/ http://www.expo-net.cz (exponáty pana A. Šmída na virtuální internetové výstavě)

      Dále je možno se zúčastnit přednášek majitele potrubní pošty pana Dražila – jsou popsány v “Pražském přehledu kulturních pořadů”. V listopadu to byly termíny 6. a 18. 11. (cena Kč 140,-). Exkurze se pořádají též v rámci “Výlety Prahou” – v listopadu toy byly termíny 11. a 25. 11. (cena je vstupné a vstupné do objektu).

       
  5. Ivan Leiš napsal:

    Vážený pane Beránku,

    děkuji vám za vaše ocenění mého příspěvku. Moc si toho vážím.

    Potrubní pošta, která fungovala též v popisované budově, byla předmětem přednášky Antonína Šmída “125 let pražské potrubní pošty a její budoucnost” (přednášku doplnil zajímavým vstupem i  J. Hák, v rámci 33. cyklu přednášek o poštovní historii. Přednáška se konala v Domu Portus dne 6. 12. 2012 v rámci 33. cyklu (pořádá náš KF 00-15).Pokusíme se kontaktovat přednášejícího s prosbou o písemnou připomínku potrubní pošty či odkaz na články o ní.

    Jinak doporučuji vstoupit do virtuální výstavy exponátů na portálu http://www.exponet.info, kde jsou k prohlídce tři exponáty Antonína Šmída:

    Pražská potrubní pošta 2 – 128 listů
    Pražská potrubní pošta 3 – 128 listů
    Rakouská jubilejní emise 1908 – použití na celistvostech pražské potrubní pošty (verze exp. 2) -16
    listů

    Z těchto exponátů si uděláte obrázek, jak potrubní pošta fungovala a jak se navenek prezentovalana artefaktech poštovní historie.

    Svého času díky velkorysosti majitele potrubní pošty různé cestovní agentury nabízely exkurze do prostor potrubní pošty na Hlavní poště za poplatek. Pokud je tomu i nadále, nemám ověřeno.

    Díky za váš zájem o specializované obory poštovnictví.

     
  6. Vlasta Tauchenová napsal:

    Autorovi článku děkuji za příspěvek do mozaiky pražské architektury, která navíc plní funkci užitečnosti pro veřejnost. Uvedená fakta bych ráda doplnila o údaje ohledně architektů a stavitelů budovy podle projektu Antonína Brandnera, který navrhl i další stavy s konkrétní funkcí (nap. nádraží Dolních Zálezlech či v Povrlech). Moc se neví, že se např. angažoval i ve spolcích (byl jednatelem Dělnické jednoty). Stavitelem budovy pozdější Hlavní pošty byl arch. Jan Bělský (někdy se též uvádí Johann Bělský), který se narodil v Bratkovicích 18. 12. 1815 a zemřel v Praze 7. 2. 1880. Jeho syn Quido Bělský byl též architektem, bratr se angažoval ve správních strukturách Prahy. J. Bělský vystudoval gymnázium v Litoměřicích a techniku v Praze. Zůstalo po něm pozoruhodné a pestré dílo v Praze i mimo Prahu. Kromě zmíněné poštovní budovy postavil zejména budovu České spořitelny (dnes AV ČR)s architektem Vojtěchem Ignácem Ullmannem, dále Španělskou synagogu, Rudolfinum (s architekty Josefem Schulzem a Josef Zítkem), kostel svatého Cyrila Metoděje v Karlíně, několik pražských domů v Praze, školu a kapli v Nepomuku, restauroval zámky v Ploskovicích a Zákupech (vnitřní výzdobu měl účast malíř Josef Navrátil).
    Dnes okolo poštovní budovy a dalších architektonických skvostů, které stále složí svému původnímu účelu, proč byly postaveny, procházíme takřka bez povšimnutí. Stojí za zastavení a náš obdiv.

     
  7. Ivan Leiš napsal:

    Vážená paní Tauchenová,

    díky za váš komentář a doplnění textu o architekty a  stavitele zajímavé poštovní budovy.

     

Napsat komentář: Jiří Kratochvíl Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Fotogalerie z klubového odpoledne – 6.11.2014

Členská schůze a beseda s malířem a grafikem Karlem Dvořákem v KF 00-15 Včera, ve čtvrtek 6.11.2014 se za účasti...

Česká republika ve světové filatelistické soutěži Madrid 2013

V Madridu se hodnotilo v 10 různých kategoriích, v kategorii nejkrásnější ("samostatná") známka vyhrála Velká Británie a Severní Irsko před...

25 let od založení Stolní společnosti sběratelů výplatních otisků

Velmi rychle se blíží jedno z významných výročí československé, zejména pak české poštovní historie. Dne 18.11.2014 si část českých a slovenských...

Zavřít