Filatelisté dostali k letošním vánocům dárek – vyšla publikace “Frankotypisté”


Těsně před vánoci vyšla pod názvem “Frankotypisté” další filatelistická memoárová publikace autora Ivana Leiše, která volně navazuje na jeho předchozí knihu “Žralok a frankotyp“ o začátcích vyplácení listovních zásilek výplatními stroji a o prvních krůčcích sběratelského oboru výplatních otisků a jeho výrazných sběratelských osobnostech v Československu ve 20. a na začátku 30. let minulého století.

Název knihy “Frankotypisté” je odvozen od komerčního názvu “frankotyp”, pod nímž tehdejší sběratelská veřejnost označila jednak výplatní stroje německé provenience s komerční značkou FRANCOTYP a jednak jejich produkty – výplatní otisky nazývané tehdy jednoznačně jako “frankotypy”. Od těchto názvů bylo blízko ke sběratelům – frankotypistům. Dobová literatura dokládá, že otcem tohoto oslovení byl Jaroslav Lešetický, velký nadšenec, organizátor sběratelských spolků a sběratel tohoto způsobu vyplácení pošty v letech 1926-1934.

Styl memoárů sběratelství výplatních otisků doprovázejí v klíčových letech události u nás a ve světě a rámují tento obor světového sběratelství do kontextu světových a československých respektive českých dějin. Tím zařazuje tento směr sběratelství jako nedílnou součást historie poštovnictví do kulturního dědictví československého a českého státu.


Co je obsahem této přínosné publikace, která mapuje skoro sto let existence výplatních otisků a jejich sběratelství u nás?


Jak již bylo řečeno, úvodem nás letmo zavádí do tohoto specializovaného sběratelského oboru a vymezuje nutné pojmy, nutné zejména pro laiky, mladé či začínající sběratele. Každý obor se vyvíjí v čase a proto první stránky zaznamenávají nové poznatky oboru. Jedním z nich je korekce prvního objevitele výplatního stroje. Až do roku 1996 se mělo za to, že jím je Karl Uchermann z Norska se svými strojky. Tuto informaci napravil v uvedeném roce Ken Lawrence, filatelistický badatel a publicista v časopise American Philatelist a detailně popsal dřívější uznaný pokus italského hraběte Detalma di Brazzy Savorgnana (psal se rok 1887). Veřejnost tento plnohodnotný a sběrateli uznaný úspěšný pokus – objev z New Yorku mohla poprvé spatřit během Výstavy poštovních známek PACIFIC 97 v exponátu Doug Kelseye. Nyní je otisk v exponátu kanadského sběratele a vystavovatele Luca Légaulta, který za svůj exponát výplatních otisků na několika výstavách dostal ocenění nejvyšší – zlaté a velké zlaté medaile bez bázně a hany s plným potvrzením příslušných úřadujících jury.

Autor publikace na několika dalších stránkách shrnuje dosud známé pokusy o výrobu výplatních strojů v různých částech světa, které byly víceméně pokusy, ale zčásti neuznanými Od Bushova vynálezu (1884) až po rok 1920/1921, kdy došlo k dalšímu průlomu – vynálezu stroje s mnohonásobnou (nikoliv fixní či limitovanou) výplatní hodnotou. Tím končí klasika světového výplatního stroje. Původní poznatky předchozích publicistů (zejména Heinera Dürsta ze Švýcarska či Gerda Eicha z Německa) byly doplněny další poznatky a vyobrazení.

Zlomová kapitola se týká kapitoly o hyperinflaci v Německu a prosazení strojů s mnohonásobnou výplatní hodnotou. Ano, hyperinflace zapůsobila a poštovní správa donutila výrobce (a vynálezce) k zkonstruování těchto strojů. Dominantní bylo Německo. K tomu došlo na začátku 20. let. Tlak zapůsobil a prosadil tyto výplatní stroje. V té době se československá poštovní správa rozhodla zavést u nás též výplatní stroje a rozhodla se pro německé výplatní stroje Francotyp s touto konstrukcí. Rozhodnutí to bylo více než velkorysé a záslužné. Jen tyto stroje obstály poté dlouhá léta.

Rok šestadvacátý popisuje československou scénu z různých hledisek. Stručná kronika událostí a hlavních milníků přibližuje krok za krokem vývoj v tomto roce a dalších letech. Letmo si všímá prvních let – byly již zachyceny v předchozí publikaci, a to více se věnuje letům doposud nepopsaným tímto souhrnným způsobem. Text a ilustrace popisují vývoj sběratelství u nás, jeho osobnosti a skupiny, které se formálně vytvořily na podporu tohoto sběratelského směru. Ilustrací je více než dost. Až monografický způsobem přibližují různé doklady vytvořené sběrateli (zpravodaje, pravidla sběratelství, přihlášky členů, první články a knížky, exponáty propagační a soutěžní ukázkově, atd.). Formou kroniky se dozvídáme detaily rozvoje a sběratelství, u kterých autor osobně byl. Buď jako zakladatel, či tajemník anebo redaktor zpravodajů. Autenticita je více než zřetelná. Jsou zachyceny velmi cenné údaje, které by jinak úplně zapadly a veřejnost by se o nich nikdy nedozvěděla. V kronikách najdeme řadu faktů a souvislostí, které mají své úzké souvislosti (např. Spolek neodvislých filatelistů, kde působil aktivně Jaroslav Lešetický a kde byla velká líheň vyznavačů výplatních otisků.

Nejen fakta a události všeobecných dějin, ale i detaily z vývoje čs. poštovnictví tvoří kulisu vývoje tohoto sběratelského oboru. A to formou kronik.

Tento obor, ostatně jako každý, prožíval svá šťastná, ale i smutná léta. Ty první nazývá autor “období šťastných úsměvů” podle názvosloví výrobců fotoaparátů. A skutečně. Dobové fotografie to dokládají – štěstí a radost byly synonymem úsměvu. I to sběratelství přináší. A kupodivu organizované společnosti (komise, sekce, stolní společnosti) hodně pomohly. Jak? To už nechávám na laskavém čtenáři.

Tato memoárová kniha přibližuje i osobnosti – jednak ty, které se zasloužily o rozvoj oboru, ale i ty, které vůbec otisky nesbíraly, ale které bez váhání obor jeho protagonisty zejména v 70. a 80,. letech minulého století výrazně podpořily: Václav Nebeský, František Komers, Pavol Hallon, Jiří Nekvasil, Vojtěch Maxa, Pavel Čtvrtník, Jan Galuška, Emil Votoček a zejména Vítězslav Houška a jeho boys Rudolf KvízLuděk Košek, často k nelibosti těch, kteří o filatelii tehdy rozhodovali. A další, jejichž jména si svědci nechali pro sebe a o kterých oboroví protagonisté jen tuší či vůbec nevědí.

Poměrně velká část knihy se věnuje pokusům o rozvoj tištěných katalogů, knih, monografií atp. Někdy úspěšných, někdy zapadlých. Ke škodě čs. filatelie. Činnost sběratelských skupin je podrobně popsána a zachována tak pro budoucí pokračovatele tohoto oboru. Autor vylíčil i novou dobu po roce 1989, kdy došlo i na návrhy propagačních a příležitostných otisků, o které se zasloužil Luděk Janů, výtvarník Karel Kuča, autor knihy a několik dalších sběratelů. Tyto otisky zachytily atmosféru nového společenského vývoje. Zrodila se nová stolní společnost, která tyto otisky produkovala.

Publikace zaznamenává i zájem zahraničních sběratelů v různých částech světa, které čs. a české otisky oslnily a uchvátily. Věnovali svůj čas a své finance těmto otiskům a přispěli k rozvoji sběratelského oboru výplatních otisků (Helmut Diers ve 30. letech, američtí, němečtí, švýcarští, švédští a slovenští sběratelé jako Rick StambaughJoel Hawkins, Heiner Dürst, Roberto Di Casola, Emil Rindt, Otto Gleixner, Stig Asklund, Ivan Tvrdý, Ján Marenčík). Příznivců v našich pamětech není moc, ale jsou a byli a jsou více než důrazní. V poslední době vyniká například Juan Enrique Page ze Španělska. Přispěli k rozšíření zájmu o československé výplatní otisky. Autor je nazývá ostrůvky či dokonce ostrovy naděje a budoucnosti tohoto oboru.

Nedílnou součástí této sběratelské memoárové monografie jsou i přílohy, které kromě čtení vzpomínek, mohou být prospěšné pro sběratele – to je pozitivní a jednoznačný čtenářský bonus, který si knihu opatří.

V knize najdeme tři přílohy:

  • příklady státoprávních změn na území Československa v letech 1926 do roku 2018 a jejich odraz ve výplatních otiscích,

  • úplné Podmínky pro užívání výplatních otisků v České republice,

  • přehled zkratek základních služeb, které se zobrazují v nejnovějších českých modrých otiscích.

Tím se memoáry překlápějí aspoň částečně i v jakousi rukověť či příručku tak potřebnou pro sběratele. Vždyť od podobné příručky, tak oblíbené mezi sběrateli stejného autora (“Výplatní otisky – příručka“) letos uplynulo již dlouhých 27 let. Přesto je tato příručka stále živá a řada sběratelů z ní čerpá nutné vědomosti.

Text je bohatě doplněn ilustracemi. Kniha končí tak důležitou anotací a anglickým resumé. Kniha je doplněna i aktuálním stručným pohledem na poslední události roku 2018) včetně otisků na PRAGA 2018.

Co jiného je prospěšné, než podobné publikace, které “možná zpopularizují sběratelství specializovaných oborů v co největší šíři a získají pro sběratelství i dřevěnou bábu a dědka”, jak závěrem uvádí autor. Kéž bychom se podobných publikací dočkali i u ostatních sběratelských oborů české filatelie.

Kniha sběratele, vystavovatele, redaktora několika prestižních zpravodajů a časopisů (a nejen filatelistických), dlouholetého publicisty a přispěvatele do tištěných a elektronických médií u nás a ve světě a autora celé řady prospěšných publikací Ivana Leiše je významným počinem před blížícím se stoletým výročím tohoto oboru v rámci české filatelie (2026). Čtivé memoáry prosycené fakty a neznámými postřehy a dosud nepublikovanými fotografiemi účastníka událostí let 70. až současných. Navíc sloužící být “při ruce” v případě, že si uspořádáváme svou sbírku.

Kniha v nákladu 100 výtisků má 264 stran, formát A4, velký počet ilustrací. Je ji možno objednat u autora, jenž ji vydal nákladem vlastním, na adrese ILeis@seznam.cz. Publikaci vytiskla firma LEBEN s.r.o. Sokolov. Velkou pochvalu si zaslouží tradiční grafička publikací rodiny Leišových paní Hanka Dienešová.

Autor příspěvku: Eduard Rehberg


 

2 Responses to Filatelisté dostali k letošním vánocům dárek – vyšla publikace “Frankotypisté”

  1. Pravoslav Kukačka napsal:

    Děkuji za příspěvek na webových stránkách klubu a autoru publikace “Frankotypisté” Ivanu Leišovi blahopřeji k tomuto autorskému a vydavatelskému počinu.

    Pravoslav Kukačka

     
  2. Ivan Leiš napsal:

    Milý Slávku, vážený příteli,

    dovol, abych ti vyjádřil mé velké poděkování za tvá slova a za ocenění mé další memoárové publikace zachycující
    jednu z významných kapitol čs. a české filatelie.

     

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Kulatá poštovně historická výročí z území českých zemí připadající na rok 2019

Výročí s devítkou na konci  

Poslední předsedovo ohlédnutí

 

Blahopřejeme Honzovi Všetečkovi k jeho šedesátinám!

 

Zavřít