EDWIN MÜLLER se zasloužil o rozvoj sběratelství razítek


Čas od času věnujeme prostor na našich webových stránkách osobnostem, které se zasloužily o rozvoj specializovaných oborů ve filatelii. Jednou z dalších významných osobností specializovaných oborů ve filatelii a poštovní historie 20. století byl Edwin Müller později po emigraci z Rakouska do USA přejmenovaný na Edwin Mueller (2.12.1898, Vídeň – 5.10.1962, New York City). Jeho hlavní zásluha byla ta, že napomohl rozvoji sběratelství poštovních razítek zejména naší oblasti.


Ocenění od Emila Votočka


Emil Votoček v předmluvě ke svému velkolepému dílu „Česká poštovní razítka od nejstarších do roku 1918“ (V rámci Monografie československých známek, díl XIII., Prha 1975, str. 5) zmínil tři velké postavy razítkářství – pražského rodáka Hanuše Kropfa, Wilhelma Kleina a – Edwina Müllera.

Napsal o něm:

Po první světové válce přichází vídeňský sběratel Edwin Müller s množstvím původních článků, jež vhodnou formou soustředil a vydal ve svých známých knihách o poštovních razítkách. Jeho jedinečné životní dílo na úseku razítek je možno shrnout do těchto publikací: první z nich, vydaná v roce 1925, „Grosses Handbuch der Abstempelungen von Altöstereich und Lombardei-Venetien“ zaznamenává razítka od roku 1850 do roku 1867, tedy prvních pěti známkových emisí. Druhý díl, vydaný v roce 1930 pod názvem „Die Poststempel auf der Freimarkenausgabe 1867 von Österreich und Ungarn“, je logickým pokračováním dílu prvního. Konečně v roce 1960 vydal Müller (Mueller – pozn. aut.) svoji třetí knihu, “Handbook of the Prestamp Postmarks of Austria“, v níž zachytil razítka z doby předznámkové, a v roce 1961 druhé, přepracované a doplněné vydání své první knihy z roku 1925. Müllerova díla jsou díla výjimečná i přesto, že v nich nebylo dosaženo souvislého přehledu razítek a že nezůstaly u jednotného označování třídících znaků. Naproti tomu zavedl však Müller bodovací systém, jímž rozlišoval vzácnost jednotlivých razítek.

Vynikající slova a ocenění velkého muže o velkém člověku. Uznání patří oběma.


Významný rakouský filatelista – jeho život a ocenění


muller_01Ing. Edwin Müller je hodnocen po celém světě jako vynikající rakouský filatelista. Zanechal po sobě neocenitelné podklady pro širokou obec sběratelů, což dokazují nové tisky těchto příruček a publikací. O poštovní známky projevoval hluboký zájem již od dětství. Po první světové válce na začátku dvacátých let začal s vydáváním známkového časopisu „Die Postmarke“, ze kterého se stal brzo uznávaný filatelistický časopis. Zabýval se zejména známkami Rakousko-uherské monarchie. Jeho články a práce měly velký význam svými znalostmi. Rakouská vláda jej pověřila organizací Mezinárodní filatelistické výstavy WIPA 1933 ve Vídni. Výstava měla velký úspěch a zapsala se do historie jako jedna z nejlepších předválečných výstav v Evropě a na světě. Z Edwina Müllera se stala uznávaná osobnost. Byl zvolen presidentem významné organizace Fédération Internationale de la Presse Philatélique (1933). Častokrát byl váženým členem mezinárodních jury světových a mezinárodních výstav. Zasedl i v soudcovském sboru naší Mezinárodní výstavy poštovních známek v Praze PRAGA 1938 (26.6. – 4.7.1938) krátce před svým odchodem do Ameriky.

Po anšlusu Rakouska se rozhodl emigrovat za moře. Od té doby se přejmenoval na Edwina Muellera. Tam zahájil novou kariéru ve filatelistickém světě – věnoval se aukcím. Stal se z něj obchodník známkami, redaktor filatelistických časopisů, autor článků a publikací a filatelistických znalec až do své smrti ve své nové vlasti. Jak o něm napsali jeho noví američtí přátelé – byl to „muž dvou období na dvou kontinentech“.

030aPo příjezdu do Ameriky se ihned zapojil do filatelistického života (připojil se k J. M. Bartelsovi) a pomáhal při prodeji speciálních rarit v letech 1939 až 1941. Rarity obnášely klasické sbírky Evropy a hlavně sbírku barona Alphonse de Rothschilda, který též opustil Vídeň před nacistickým nebezpečím. V roce 1941 začal ing. Edwin mullerMueller spolupracovat s eminentním obchodníkem a znalce, Ottou Friedlem (Friedl Co.), aby kvalifikovaně rozprodali Rothschildovu sbírku. I Otto Friedl byl nucen opustit svou vlast Rakousko. Mueller and Friedl se stali uznávanými znalci evropských klasických známek a pomáhali americkým filatelistům v tomto oboru. V roce 1943 oba založili Mercury Stamp Company, jejímž prostřednictvím prodávali klasické známky. Přes ně se prodala řada evropských cenných a významných sbírek. V roce 1948 se k oběma připojil Herbert Bloch a založili společně Friedl Expert Committee k oceňování klasických známek, ale i poštovně historických celistvostí. Mueller pracoval na zkvalitnění svých dřívějších prací a vydal v Americe celou řadu upravených vydání z dřívějška, ale i nové publikace, z nichž je ceněna zejména dvojjazyčná publikace „Specialized Catalogue of Austria 1850 to 1918“ z roku 1952. V roce 1947 Mueller založil časopis Mercury Stamp Journal, který editoval a do něhož psal až do své smrti. Psal abecedně o klasických evropských zemích. Jeho poslední zemí bylo Nizozemí.

Jeho hlavní díla popsal podrobně ing. Emil Votoček (viz shora), přibyly další knihy, jejichž tituly lze najít na internetu (http://de.wikipedia.org). Za zmínku stojí jeho poslední kniha publikovaná na území Rakouska – „Grundbegriffe der Postwertzeichenkunde (Základy filatelie)“.

Během života byl oceněn mnoha cenami, nejvýznamnější byla Siegerova cena (Sieger-Preis) v letech 1927 a 1932. Od rakouské vlády obdržel čestné vyznamenání Čestný kříž za organizaci výstavy WIPA 1933. Řadu ocenění obdržel i v Novém světě (např. Collectors Club v New Yorku). V roce 1974 je Americká filatelistická společnost (APS – American Philatelic Society Bellefonte, PA.) uvedla do Síně slávy APS (The APS Hall of Fame) pod jménem Edwin Muller (Mueller) společně s Winthropem Smilie Boggsem a Solomonem Glassem.


Závěrem


Edwin Mueller nám zanechal řadu vynikajících děl, ve kterých nacházíme poučení do dnešních dnů. Patřil mezi významné filatelisty a propagátory specializovaných oborů a poštovní historie v Evropě a později i v USA. V jeho dílech najdeme nejen mnoho cenných faktů, ale zejména poučení důležitých k naší zálibě. Proto mu patří dík a stojí za to si na něj vzpomenout. Rád bych zakončil jeho poselstvím, které nám tu ve svých dílech zanechal, jeho vlastními slovy v posledním díle:

„Předznámková razítka budou vždy oblastí pro několik sběratelů, i když každý sběratel bude po nich toužit, aby měl aspoň několik z nich. Tak dá své specializované regionální sbírce jakýsi „prolog“, který ukazuje, jak dopisy fungovaly před tím, než se objevily známky. Předznámkové celistvosti nikdy nebudou „velkým byznysem“, materiál se obtížně shání – ty nemohou být vyrobeny k dennímu pořádku jako moderní známky – a potřebují hodně studia a znalostí. Ale sběratel, který rád shromažďuje materiál, který není vytvořený pro něj, ale prostřednictvím poštovní nezbytnosti, ocení a užije si předznámková razítka a najde v nich zdroj nikdy nekončícího filatelistického uspokojení“.

Edwin Mueller v Příručce předznámkových razítek Rakouska, Collectors Club, New York City 1960,
strana 99 (kapitola Charakteristika předznámkových celistvostí).


Zdroje:

6. www.klasische-philatelie.ch
7. Monografie čsl. poštovních známek, díl XIII, Praha 1975
8. Die Briefmarke
9. Díla ing. Edwina Müllera (Muellera)

Autor: Ivan Leiš


 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
President a filatelista F. D. Roosevelt

 

Současná razítka Velké Británie

Pohled do zahraničí nikdy neuškodí, zvláště na poštovní provoz hospodářsky vyspělé země mající rozsáhlý poštovní provoz historicky i v současnosti...

Časopis “Československá vlaková pošta” – 1/2015 – oprava

Do tisku a distribuce se omylem dostala varianta časopisu "Československá vlaková pošta", která byla určena k elektronickému šíření. Jedná se...

Zavřít