Velká válka a specializované obory


Motto:

Každá celistvost vzniká v poštovním provozu a dokladuje nejen úkony pošty na předmětech lidské komunikace, které se časem přetaví v předmět zájmu sběratele specializovaných oborů, ale zachycuje i lidské osudy . . .


Letošní rok, jak jsme již na našich webových stránkách psali, připomíná historicky velmi silné výročí – vypuknutí Velké války – a událost, která změnila životy nejen tehdejší generace, ale iVELKA_VALKA generací žijících v dalších letech 20. století. I když se to nezdá, zasáhla i životy obyvatel žijících ve 21. století.

Než se dotkneme vlivu na sběratelství specializovaných oborů, připomeňme si, co tato čtyřletá tragédie způsobila světu. Připojené ilustrace jen tato slova dokládají.

Jen v prvním desetiletí po válce (1918 – 1929) jsme se dočkali:

  • Rozpadu staletých říší (habsburské a osmanské),

  • Padl německý císařský režim,

  • Německo ztratilo osminu svých předválečných území,

  • V Rusku nastal politický převrat a revoluce převrátila životy nejen v této zemi, ale i ve velké části Evropy,

  • Objevily se nové státy (nástupnické) – Československo, Jugoslávie, Maďarsko, Polsko, Rakousko,

  • Uzavřely se mírové smlouvy (Versaillská s Německem, Saint-Germainská (en-Laye) s Rakouskem, Neuillská s Bulharskem, Trianonská s Maďarskem a Sevreská s Tureckem (v období od 28.6.1919 do 10.8.1920).

  • Mír se dohodově zabezpečil i v tichomoří (Washingtonská konference v letech 1921 – 1922). I když vítězné státy byly v dohodách úspěšné podle svých nároků, požadavků a měřítek, ukázala se už v této době rozdílnost názorů spojenců.

  • Navíc poražené státy projevily značnou nespokojenost.

 

Další změny nastaly kromě stručně popsané politické situace, i v ekonomické oblasti:

  • Evropa ztratila své postavení ve prospěch USA,

  • Evropa začala zažívat zhoršení sociálních podmínek,

  • Začala růst nezaměstnanost,

  • Rozvrácená ekonomika dosáhla předválečné úrovně až v roce 1925.

Svět zaznamenal kromě radosti ze života a míru a ze skončení válečného běsnění i další do té doby neobvyklé jevy. Nastala zlatá léta doprovázená amerikanizací (rozvoj kultury, aplikovaly se vynálezy do života lidí), umění se značně rozvinulo (film, malířství aj.). Došlo i k jevům, které představitelé světa značně podcenili. V Rusku se ujímá v roce 1924 J. V. Stalin vedení bolševické strany a sovětského státu, Německo se přetavilo ve Výmarskou republiku (ve Výmaru byla přijata ústava Německého státu v roce 1919), ale propukly i politické a sociální bouře. Vývoje využil další fenomén 20.století nacionalista Adolf Hitler a „vyznamenal se“ Pivním pučem v Mnichově v roce 1923. Itálii ovládl fašista Benito Mussolini. Podobné změny se udály i jinde na světě (např. Japonsko …). Vznikla malá dohoda jako obrana proti snaze Maďarska obnovit Velké Uhry. Locarnská konference v roce 1925 uznala, že Německo není poraženým státem. Velká válka přerozdělila svět. Poválečná snaha národů byla úctyhodná (vznikly dohody proti válce, byla utvořena Společnost národů), ale snaha byla nedostatečná. Vývoj vedl k II. světové válce, jejíž výročí vypuknutí, před 75 lety, si též letos připomínáme. Nicméně vznikl nový svět, vznikla nová Evropa.

Vraťme se do roku 1914. Mapa Rakouska-Uherska dokresluje, jaké bylo uspořádání v našem prostoru. Nešťastný atentát na následníka trůnu vedl k vyhlášení války Rakouska-Uherska Srbsku, odkud pocházel atentátník Gavrilo Princip podporovaný celou skupinou. Provolání císaře Františka Josefa I. sepsaného v Bad Ischlu dne 28.7.1914 vyhlásilo válku Srbsku. Další přehled zachycuje první rok války včetně vyhlášení válek dalšími mocnostmi. Konflikt se rozhořel.

Předměty specializovaných oborů začaly přesně dokumentovat tento vývoj, sběratelům se otevřel nový svět sběratelství, bohužel podložený velkou tragédií. Jak někteří poštovní historici (např. Karl Kurt Wolter) dokládají, ve filatelii a zejména ve specializovaných oborech nastal tzv. Neuzeit – novověk. Ten vystřídal tzv. Frühzeit – raný věk, který zaznamenal v letech 1899-1914 menší válečné konflikty (zejména Burskou válku 1899-1902, Rusko-japonskou válku 1904-05), ale i rozvoj poštovnictví v souvislosti s technickými vynálezy a komunikační revolucí.

Co se změnilo v oblasti poštovní historie či specializovaných oborů? Zastavme se nejprve u historie poštovnictví a poštovního provozu.

Nač se soustředit v této rozsáhlé a hluboké džungli doprovázené tisíci a desetisíci (možná ještě více) artefakty zejména polní pošty, které se zachovaly? Tím, že do zbraně bylo celosvětově povoláno 70 mil. vojáků (v Rakousku-Uhersku též několik milionů) a očekával se nárůst výměny zpráv v masivním měřítku, bylo třeba zabezpečit korespondenční styk mezi domovy vojáků a válečnou frontou a naopak. V masivním měřítku byly zřízeny polní pošty, a to u všech účastníků válečného konfliktu. Rakousko-uherská polní pošta byla zřízena 29.7.1914. Její činnost byla zahájena 4.8. Hlavní velitelství bylo ve Vídni, generálním ředitelem byl český rodák  Jan Baptista Vaclík (5.6.1856 – 25.1.1933). Zřídily se c. u k. hlavní poštovní úřady (K. u. K. Hauptfeldpostamte), c. a k. polní poštovní úřady (K. u. K. Feldpostamte) a c. a k. staniční poštovní úřady (K. u. K. Etappenpostamte).

Kromě pošt významným prostředkem při dopravě zpráv byla železnice, ale i další vlastní dopravní prostředky (poštovní vozy, nákladní automobily, speciální furgony, dodávky, motocykly aj.) ale i nástroje (poštovní razítka, pečetidla, plomby, různé pomůcky). Zvláštní kontaktní úřady měla i rakousko-uherská námořní flotila a další útvary (středomořská flotila-Pula, dunajská flotila-Budapešť). Ke slovu přišel i další technický prostředek – telegraf. Telegramy byly dalšími komunikačními prostředky. Zaměstnanci se rekrutovali převážně ze zaměstnanců civilní pošty. Jako ostatní příslušníci rakousko-uherské armády  měli i předepsané uniformy. Poštovní úředníci měli statut vojenských úředníků. Mohli nosit důstojnické stejnokroje, ale nebyly opatřeny na hodnostních límcových výložkách šesticípými hvězdičkami, ale šestilistými růžicemi. Důstojnická čepice v barvě polní šedi byla vybavena zlatou kokardou. U polních pošt byla zřízena řada funkcí. Sako (Karlbluse) mělo viditelné zapínání. Výložky mělo sako v barvě žluté, obsahovaly hodnostní označení a znak polní pošty. Kalhoty byly též v barvě polní šedi. Doplňovaly je hnědé kožené kamaše a hnědé kotníkové boty. Hnědý kožený písek nesl pouzdro s malou pistolí ráže 7,65mm. Označení pošty na desce mělo v horní části znaky Rakousko-Uherska a  dále nápisy v modré barvě Tabori Posta/Feldpost. Polním poštám bylo přiděleno číslo (místo či místa polních pošt byla v režimu utajení). Docházelo k výjimkám, např. u obsazených větších míst, kde měla armáda svá správní střediska. Tam se objevila v názvu i místa polních pošt. Čísla se objevila v razítkách polních pošt. Polní poštovní úřady byly dvojí – pro službu správní a pro službu výkonnou (manipulační). Výkonnou poštu realizovaly úřady uvedené shora. Polní pošty zpracovávaly úřední i soukromou poštu.

V našem publikačním prostoru se problematice organizace polních pošt a jejich činnosti věnují tyto zdroje: publikace Čtvrtník Pavel, Galuška Jan, Tošnerová Patricia, Poštovnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, zejména str. 106-114 – kapitola Polní pošty ), Nakladatelství Květa Vinklátová – KNIHY 555, Liberec 2008 a internetový článek (autora Zdeněk Sedláček) Organizace polní pošty Rakousko-uherské armády. Této problematiky a artefaktů tohoto období se dotýkají i další zdroje uvedené za tímto příspěvkem. Převážnou část pošty tvořily dopisnice polní pošty (Feldpostkorrespondenzkarte, Feldpostkarte) v různých jazykových mutacích. Tyto dopisnice nesly řadu znaků polního poštovního provozu. Objevují se na nich především razítka polních pošt. Pokud dopisnice nebyly označeny těmito razítky, byly opatřeny razítkem „Von der Armee im Felde“ (od armády v poli) nebo úředním razítkem námořní lodě, v některých oblastech se objevuje i podací razítko poštovních úřadů (týká se Dalmácie, Bosny a  Hercegoviny). Na celistvostech se objevují i útvarová razítka. Na první pohled jsou razítka polní pošty  různorodá a tím nepřehledná. Zdá se, že se nedají vysbírat nejen věcně, ale i typologicky. Říká se, že každá věc má svůj systém. Nejinak tomu je pravděpodobně i v této oblasti. Nejdále došlo několik sběratelů, zejména v Rakousku, ale i jinde (např. Německo). U nás se této problematice věnovala pracovní  skupina polních pošt v rámci komise poštovní historie SČSF (vedl ji Jan Suchý), v současnosti se této problematice věnuje entita pro polní pošty v rámci Českomoravské společnosti pro poštovní historii, kde se významně angažuje (i publicisticky) předseda Společnosti Lubor Kunc. Z literatury je známý Special-Katalog der Feld- u. Etappenpoststempel von Österreich-Ungarn 1914-1918 autora majora v.v. Victora Majetice ze Salcburku, Salzburg 1965.

Za zmínku dále stojí Handbuch der Feld- u. Militärpost in Österreich autora Alfreda Clementa z Graze o třech částech (před 1914, 1914-1918 a 1918-1965), a Stempel-Handbuch der k. u k. Feldpost im Österreich-Ungarn 1914-1918, Graz Wien 1995 autora H. Rainera. Existuje je i řada fragmentních článků v tištěných a internetových médiích. Major v.v. V. Majetic ve své příručce identifikuje 56 typů razítek polní pošty (rok 1965). V typologii jde do sebemenších detailů zachycuje různé velikosti čísel polních pošt včetně rozlišovacích čísel (expozitur či přepážek) a symbolů (čísla, symboly a písmena). Zmíněna jsou i gumová razítka. Speciální oddíl tvoří doporučené nálepky. Samotný katalog je jednoduchý a přehledný. Text doplňují mapy, rejstříky včetně místopisu. Razítka jsou místně rozdělena na rakouské polní pošty a maďarské. Okrajově jsou zmíněny další adjustační razítka a poznámky polní pošty. Veškerá korespondence této doby, která procházela polní poštou, byla cenzurována. Některé zásilky (např. pohlednice) byly zakázány. Kontrole podléhaly i balíčky. Cenzurní razítka či poznámky včetně podpisů cenzorů byly součástí celistvostí. I zde existuje velká variabilita razítek různých institucí (včetně policie). Zmiňuji publikace, které se cenzurním zásilkám věnují. Jednak to je příručka a katalog autora Karla Lurta Woltera Die Postzensur, svazek I, Mnichov 1965 (strany 43 až 125) anebo Horst Thielk, Zivilpost-Zensur in Österreich-Ungarn 1914-1918, Kiel 1989. Portál WEBPARK přináší přehlednou tabulku vojenských cenzurních úřadů a typy cenzurních znaků.

Existuje celá řada dalších zajímavostí z tohoto období necelých čtyř let válečného konfliktu. Zajímavé jsou tarify (či osvobození od poštovného), pošta rakousko-uherského námořnictva, letecká přeprava poštovních zásilek, služební kurýrní pošta, korespondence Červeného kříže se zvláštními pravidly přepravy, zajatecká a internační pošta (Kriegsgefangenen-Sendung, Prisonnier de guerre, Internée, některé i v jiných jazycích jako např. italštině atd). Cesty této pošty a manipulace s ní tvoří zajímavou kapitolu tohoto období. Dopisnice označené jako „Vojenská péče“ patří též mezi další zajímavosti. Známky polní pošty jsou dalšími hledanými artefakty válečného období. Vyšly i známky určené pro korespondenci z okupovaných území.

Další kapitolou, která navazuje na toto období, jsou události po Velké válce – Československý odboj a polní pošta legií. To je však již jiná kapitola. Neméně zajímavá a hodna pozornosti.

Závěrečná část ilustrací připojených k tomu článku je ukázka rodinné korespondence dědečka přítele Ing. Jiřího Járy, který byl tak laskav a poskytl vybrané celistvosti k zavěšení k tomuto článku. Na několika stránkách se projdeme slovem, ale i obrazem korespondencí rakousko-uherského vojáka (střelce) přes italské zajetí až k československým legiím, jejichž dědeček Josef Jára byl příslušníkem. Na závěr uvidíte ukázky dopisnic polní pošt z fronty do zázemí a naopak. Uvědomíte si, jak byla korespondence  pro účastníky války důležitá. Ing. Jiřímu Járovi a jeho otci děkuji za souhlas se zveřejněním na našich stránkách. Úplný konec tvoří rukou psaná legitimace tohoto legionáře a vyznamenání, které za svou chrabrost dostal.

Další dva obrázky tvoří slepou mapu uspořádání části Evropy (a našeho prostoru) – žluté je bývalé Rakousko-Uhersko, bíle hranice nástupnických států. Černobílý snímek stažený z Wikipedie ukazuje mladé chlapce zabarvující symbol Rakousko-Uherska na poštovní schránce v Kolíně v den vyhlášení Československé republiky dne 28.10.1918.

Další zdroje doplňkem ke zdrojům a pramenům uvedeným v textu, které mohou sloužit k dalším cenným informacím o uvedené problematice:

  1. Válečné námořnictvo – rakousko-uherské válečné námořnictvo – takzvaná „Kriegsmarine“

  2. Polní pošta – příběhy – Vojenské lístky a příběhy na nich.

  3. http://www.stamps.cz

Autor: Ivan Leiš


Mapa č. 1

Zdroj @WIKIMEDIA

Rakousko - Uhersko

Rakousko-Uhersko:
Rakouské císařství (Předlitavsko): 1. Čechy, 2. Bukovina, 3. Korutany, 4. Kraňsko, 5. Dalmácie, 6. Halič, 7. Přímoří, 8. Dolní Rakousy, 9. Morava, 10. Salcbursko, 11. Slezsko, 12. Štýrsko, 13. Tyrolsko, 14. Horní Rakousy, 15. Vorarlbersko;
Uherské království (Zalitavsko): 16. Uhersko 17. Chorvatsko-Slavonsko;
Rakousko-uherské kondominium: 18. Bosna a Hercegovina


Mapa č. 2

Zdroj &WIKIMEDIA – Autor: Niusereset

Rakousko-Uhersko (1914) přes poválečnou mapu Evropy (1929)


Mým národům

MYM_NARODUM MYM_NARODUM_01 MYM_NARODUM_02

Zdroj @WIKIZDROJ

Ostatní

Archiv – Ing. Jiří Jára

Poskytnuté celistvosti a artefakty z rodinného archivu


 

One Response to Velká válka a specializované obory

  1. Ivo Rotter napsal:

    Vážení přátelé, obracím se na Vás s prosbou o informaci, zda existuje číselný seznam rakouských vojenských pošt v období 1914-1918 ? Jelikož jsem rovněž filatelista mám eminentní zájem o tuto publikaci, nebo jakoukoliv zprávu , kde je možnost se seznámit s touto problematikou. Děkuji Vám předem za jakoukoliv zprávu od Vás. Zdravím Ivo Rotter

     

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..