Období takzvané druhé republiky je vzhledem ke svým hodnocením asi jedním z nejkontroverznějších období českých a československých dějin.
Úvodem
Před několika týdny jsem – veden připomínkou ukončení druhého vážného válečného konfliktu v Evropě (70 let) – zmínil některé zajímavosti této bouřlivé doby tak, jak je zachytily výplatní otisky. Uvedl jsem jen ty hlavní zajímavosti z této oblasti. Několik výplatních strojů s „pomlčkovým státním názvem“ ve výplatním razítku existovalo, i když se daly spočítat na prstech jedné ruky. I když jsou odborné veřejnosti známé a byly v článcích a katalozích publikovány, činím tak dnes v tomto příspěvku. Možná následující pohled a dokladování otisků mozaiku vhodně doplní.
K této otázce vyslovuji a přibližuji nejprve hlavní politické události od Mnichovské dohody do vytvoření Protektorátu ČM.
Kronika hlavních událostí 1938/1939
29.9.1938
|
Podepsána Mnichovská dohoda
|
1.10.1938
|
Čs. vláda postoupila Polsku Těšínsko
|
5.10.1938
|
Prezident Beneš abdikuje
|
6. – 7.10.1938
|
Žilinská dohoda v Katolickém domě vyhlašující autonomní slovenskou vládu
|
11.10.1938
|
Jmenována 1. autonomní vláda Podkarpatské Rusi
|
26.10.1938
|
Jmenována 2. autonomní vláda Podkarpatské Rusi
|
28.10.1938
|
Prezident Beneš odlétá do emigrace
|
2.11.1938
|
Arbitrážním výrokem (ministrů zahraničních věcí Německa a Itálie) ve Vídni ČSR je nucena odstoupit jižní Slovensko Maďarsku
|
22.11.1938
|
Národní shromáždění přijalo dva zákony (osnovy zákonů byly schváleny již 19. 11.)
-
Ústavný zákon č. 299/1938sb. z. a n. zo dňa 22. novembra 1938 o autonomii Slovenskej krajiny (ve slovenštině). Platný a účinný byl od 23.11.1938 (některé historické zdroje uvádějí až 25.11.1938). Má dvě části
-
nový zákon byl prohlášen za součást ústavní listiny a byly upraveny některé pravomoci ústředních a slovenských zákonodárných a výkonných orgánů na přechodnou dobu
-
tato část obsahovala řadu změn dosavadní ústavy a hlavně název státu se měnil na Česko – Slovenskou republiku. Slovenská krajina byla označena jako její autonomní část.
-
Ústavní zákon ze dne 22. listopadu 1938 č. 328/1938Sb. z. a n. o autonomii Podkarpatské Rusi (v češtině) – vládní vyhláška byla publikována 12. prosince 1938. Ústavní listiny RČ vyžadovaly třípětinovou většinu všech členů v každé sněmovně. Ústavní zákon o autonomii Slovenska byl schválen hlasy 144 poslanců (potřeba byla 180) a 78 senátorů potřeba byla 90). K ústavnosti přispěla třípětinová většina hlasů, které se vyslovily pro osnovu. Tím byl zákon uznán jako ústavní. Právní teorie však říkala opak. Pro zákon o autonomii Podkarpatské Rusi hlasovala též neúplná třípětinová většina (146 poslanců a 79 senátorů).
|
19.11.1938
|
Vznikl státní celek Česko-Slovensko a její karpatorusínská část dostala název Karpatská Ukrajina.
|
30.11.1938
|
Česko-Slovenským prezidentem byl zvolen Emil Hácha
|
1.12.1938
|
Jmenována vláda v čele s Rudolfem Beranem
Jmenována 2. slovenská autonomní vláda v čele s Jozefem Tisem
Jmenována 3. autonomní vláda Podkarpatské Rusi v čele s Augustinem Vološinem
|
20.1.1939
|
3. autonomní vláda na Slovensku v čele s Jozefem Tisem
|
10.3.1939
|
Sesazena slovenská vláda a 11.3.1939 jmenována nová vláda v čele s Karolem Sidorem
|
14. a 15.3.1939
|
Německo okupuje české země
|
14.3.1939
|
Vytvořen Slovenský štát
|
15. – 16.3.1939
|
Vytvořen Protektorát Čechy a Morava
|
ODRAZ UDÁLOSTÍ VE VÝPLATNÍCH OTISCÍCH
Předem je nutno říci, že koncem roku 1938 – po přijetí ústavních zákonů, bylo zrušeno Ministerstvo pošt a telegrafů a poštovní záležitosti přešly pod ministerstvo dopravy (4.11.1938). Slovenské záležitosti byly převedeny pod ministra dopravy na Slovensko (13.11.1938). Tato data mohou být důležitá pro sběratelské účely. Diskutovaná změna na Česko-Slovensko v tomto období byla ojedinělá (viz dále) a v žádném případě vůbec ne masivní. Uživatelé zůstávali u původního názvu
ČESKOSLOVENSKO. Nutno říci, že řadu detailů o tomto konstatování známe ze svědectví Jarolímkových mechaniků (pan F. Duba – viz zpravodaj Kurýr a jeho vzpomínky), nikoliv z oficiální dokumentů. Převážná většina uživatelů výplatních strojů si ponechávala původní název Československo. Nicméně je znám jeden případ změny na ČESKO-SLOVENSKO změny ještě za 2. pomnichovské republiky. Mám jej ve sbírce a je to otisk z 31.1.1939 – Továreň na celulózu a papier SOLO, není prošlý poštou. Je pravděpodobné, že poštou prošel. Je docela možné, že některé otisky uvedeny v Bouškově či Bulantově seznamu prodělaly podobnou změnu, ale to nemám prokázané.
Další otisky jsou již známy z období Protektorátu. Dalo by se říci s křížkem po funuse. Týkají se českých zemí. Uvádí je Katalog Bouška/Leiš období 1926-1939, Katalog Bouška období 1939-1945 a Katalog Di Casola/Leiš 1926 – 1945. Ve svém exponátu je má i Michal Příkazský. Pro přehlednost uvádím jejich obrázky, byly poštovně uznané.
Jedná se o:
-
otisky firmy Korklewi Roudnice n. L. z 19.7.1939 a 17.8.1939 (jeden nulák – s číslem 12, to je pravděpodobně datum zasazení nového názvu a jeden s hodnotou K 1,- – to je pravděpodobně pošlý poštou). Na tomto místě doplňuji dosud neznámé údaje o uživateli se zvláštním názvem firmy. Tato firma byla založena 1874 Salamonem Lewim (sídlo v Havlíčkově ulici). Zabývala se výrobou korkových zátek a podobných výrobků, byl to 1. korkářský podnik v Čechách a specializoval se na dovoz z Pyrenejského poloostrova. V té době bylo v Čechách jen několik málo podniků podobného zaměření (4). Korklewi je zkratkou Kork – Lewi. Tato židovská firma existovala pod tímto názvem ještě v roce 1940 – výplatní otisky již byly poněmčené.
-
otisk Škodových závodů z Plzně z datem 21.7.1939 (nulák). Je otázkou zda byl poštovně použit. M. Bouška uvádí ve svém Katalogu ještě třetí otisk s názvem ČESKO-SLOVENSKO a sice Kolínskou cikorku z Kolína. Obrázek není doložen, ani datum není zřejmé, které by otisk v katalogu měl mít.
Při nedávné přednášce nás Michal Příkazský seznámil s dalším otiskem ve svém exponátu, který má toto státoprávní označení. Jedná se o výplatní stroj č. 31678, který k nám pravděpodobně doputoval z Německa 19.9.1939, jeho otisk má začerněno denní razítko (kromě data). Byl pravděpodobně určen na předvádění pro zájemce. V katalozích není evidován, neboť nebyl s největší pravděpodobností schválen pro poštovní provoz a vzhledem k své předváděcí povaze. Možná, že se objevil s jinými indiciemi. Dodán byl i výplatní proužek v hodnotě K 2000,-. Bylo by zajímavé zjistit, jaký byl jeho osud.
Jaká byla situace na Podkarpatské Rusi? Tam byly v období 1926 – 1939 a v pozdější době i zůstaly tři výplatní stroje. Ve sbírce mám otisk uživatele LAT ze Svaljavy (na otisku český název Svalava a rusínský) s datem 11.1.1939 v podobě prvorepublikového otisku tj. beze změny. Tam se ústavní zákony nepodepsaly (známky byly něco jiného). Tak tomu bylo i u dalších dvou z Mukačeva a Chustu. Po 15.3.1939 a maďarském záboru přijaly tyto otisky podobu maďarských otisků.
Autor: Ivan Leiš
Velmi poučná hodina dějepisu a současně výzva pro hledání dalších navazujicích VO. Děkuji!!!
Souhlasím s názorem přítele pana Vladimíra Vrbaty. Poučení o pravdivých historických faktech je základ sběratelství. Na jejich pozadí funguje jasné a věrohodné sběratelství. To chtěl tento článek říci. Jakkoliv byla tato doba smutná a nepříznivě určila někdy i tragické osudy mnoha lidí u nás a ve světě, tak nechť sběratelství artefaktů poštovní historie ukáže vše, jak bylo. Navíc tato doba přináší tak zvané hraniční data, tolik hledaná sběrateli. Poštovně historické doklady 2. československé republiky dokazují šílenou propast mezi rozhodnutími zákonodárných sborů konajících v rozporu s právní teorií na straně jedné a na straně druhé „všedními“ rozhodnutími lidí, kteří plnili své každodenní povinnosti a zároveň se pozitivně vypořádali svým vztahem k vlasti, zde v poštovních službách. „Pomlčkové“ období a následné dny a týdny je velkým poučením nejen pro žactvo základních škol. Omlouvám se, že reaguji s takovým zpožděním.
Doplňuji, že na Podkarpatské Rusi byly v období 1926 – 1939 v provozu celkem čtyři stroje (po strojích v Chustu, Mukačevě a Svaljavě zmíněných v článku to byl i stroj v Užhorodě). Detaily na http://www.historiapostalis-etc.cz v kategorie Filatelie a poštovní historie.