Klub filatelistů 00-15 Praha

Místo: Indický subkontinent. Čas: počátek 70. let 20. století

Bc. Dalibor Mička na portále www.valka.cz

Stručně o Bangladéšské osvobozenecké válce

Bangladéšská osvobozenecká válka se dá definovat jako revoluce a ozbrojený konflikt, který byl zapálen vzestupem bengálských nacionalistů a touhou za sebeurčení Východního Pákistánu a bangladéšskou genocidou roku 1971. Tato operace byla namířena k systematické eliminaci nacionalistických civilistů, studentů, inteligence, náboženských menšin a ozbrojené části této země. Cílem bylo jediné: rozdrcení bangladéšského odporu. Vše vypuklo po volbách v roce 1970 v této části Pákistánu, jejich výsledky byly anulovány a došlo k zatčení vítěze voleb zvoleného ministerského předsedy Mudžibura Ráhmana.

Operace Searchlight vyprovokovala teror, masové vraždy, násilí. Hlavní město Dháka zažilo několik masakrů, k zabíjení došlo zejména na Dhácké univerzitě. Do pohybu se dala neuvěřitelná masa bangladéšského obyvatelstva. Svá obydlí opustilo 30.000.000 obyvatel (některé zdroje hovoří i o 40 milionech). Třetina (skoro 10 milionů) uprchla do sousední Indie a 20 milionů uteklo do bezpečnějších částí Východního Pákistánu. Vznikla uprchlická krize. Začala občanská válka. Dne 26.3.1971 byla vyhlášena nezávislost Bangladéše.

Dne 17.4.1971 se ustavila prozatímní vláda Bangladéše v Mudžibnagaru a byla posléze nucena se přemístit do Kalkaty. Indie reagovala podporou vznikajícího státu Bangladéš. Do války s Pákistánem vstoupila 3.12.1971. Vypukla nová indo-pákistánská válka, která byla ukončena poté, co se pákistánská strana vzdala dne 16.12.1971. OSN uznalo stát Bangladéš v průběhu roku 1972. Bangladéš sečetl ztráty – vinou genocidy zahynulo odhadem 200.000 – 3.000.000 lidí. Narodil se nový stát. Od těchto událostí v březnu 2016 uplyne 45 let …

Poštovní historie a historie poštovního provozu zachytila historické události

Tragické události se odrazily v mnoha úsecích lidského života včetně poštovního provozu. Prvním bylo zrození nového státu a obnovení poštovnictví. Nejenže se vytvořila nová známková země, ale přechodné období od starého státního uspořádání k novému přineslo v Bangladéši řadu zajímavostí – smíšené celistvosti, likvidace starého názvu na poštovních známkách, celinách, razítkách a výplatních otiscích – různými způsoby. Známá jsou provizorní gumová razítka různých typů a barev. Začaly vycházet nové známky Bangladéše, nové celiny. Tato historie je nesmírně zajímavá a doporučuji zájemcům si na www.exponet.cz najít mé dva exponáty: „Poštovní historie Bangladéše“ a „První celiny Bangladéše“, ze kterých se lze seznámit s prvními dny historie této země prostřednictvím poštovní historie a filatelie. Toto není obsahem mého dnešního zastavení na našich stránkách. Kromě provizorních či znárodněných razítek, výplatních otisků a poštovních známek a celin, existují i další úseky poštovní historie, které dokreslují tehdejší situaci v této oblasti – jsou jimi zajatecká pošta, pošta Červeného kříže a dalších organizací, pošta uprchlíků, pokud měli v tehdejší mizérii náladu a čas na zasílání zpráv … Nyní se věnuji jen poštovním známkám Indie, které byly vydány z dobročinných účelů, a výtěžek ve formě poštovní daně šel na náklady spojené s masivním pohybem uprchlíků z východního Pákistánu do Indie.

U čeho bych se rád zastavil, je druhý úsek poštovní historie tohoto konfliktu, a sice artefakty, které sloužily k vybrání povinné poštovní daně pro uprchlickou pomoc (Refugee Relief). Tím se dostáváme na druhou stranu hranice – do Indie, která tuto povinnou daň a její výběr stanovila prostřednictvím uprchlických známek známými též jako známky s přetiskem (zejména známky „Plánování rodiny“). Vlna přetisků se též dotkla poštovních celin a výplatních otisků. Filatelisté však zaznamenali i řadu padělků. Přetisky zejména poštovních známek byla plánovaná a řízená akce, kterou zabezpečovala poštovní správa na všech svých úrovních. Přesto se přetisky svými typy a barvami lišily. Došlo i k mnoha zajímavostem. Dodneška je o tyto známky s přetiskem zájem a jsou čile obchodovány na aukcích (zejména na www.ebay.com). Hlavním účelem této masivní akce byla výplatní akce spojená s vybíráním povinné poštovní daně, která by financovala výlohy spojené s přítomností deseti milionů utečenců na indickém území (zejména v oblasti západního Bengálska, ale i dalších pěti indických států – Bihár atd.). Na území Indie v té době fungovalo 829 utečeneckých táborů.

Které známky lze považovat za tzv. uprchlické vydání či za známky pomáhající utečencům?

Jsou to všechny známky vydané indickou poštovní správou v letech 1971-72 s přetiskem REFUGEE RELIEF – POMOC UPRCHLÍKŮM různých vzorů) či bez něj s tím, že jsou oficiálně označené jako „povinná poštovní daň pro uprchlickou pomoc“ (obligatory postal tax for Refugee Relief). Hlavní poštovní správy v Indii původně nařídily tisk, později nižší úrovně indického poštovního systému pravděpodobně z nedostatků kapacit povolily či samy označily známky (Mi IN ZII v barvě červená lila s motivem „Plánování rodiny“ a pozdější zelenou s motivem Ašokova sloupu Mi IN ZDII). Mnohdy se použilo i ruční označení či psané strojem. Je pochopitelné, že se vyskytly i přetisky z ochoty nebo padělky. Dnes, po tolika letech, se v této džungli (bylo vydáno několik milionů známek) těžko sběratelé vyznají.

Doplňuji, že později byly povinné daňové známky vydány a nepřetiskovaly se (viz následující přehled a ukázky).

Přetisky z různých úhlů pohledu, se kterými jsem se setkal

Tato problematika je nesmírně zajímavá pro ty, kteří se zajímají o poštovní známky a poštovní historii indického subkontinentu. A to i po 45 letech od konfliktu a masivní uprchlické krizi. Objeví se exponát s touto problematikou a tímto materiálem?

Zdroje informací:

• http://www.wikipedia.org

• http://www.google.com

• http://www.stampsroundtheworld.com/india-lounge/refugee-relief-stamps/index.html

• http://www.ebay.com

• http://www.valka.cz

• http://www.rediff.com/

• https://commons.wikimedia.org/wiki/Main_Page

Autor: Ivan Leiš