Klub filatelistů 00-15 Praha

V prvním pokračování setkání německých výplatních otiskářů v malebném místě zvaném Sieberzmühle v Hosenfeldu u Fuldy jsem se rozepsal o prostředí, kde se setkání konalo. Seznámili jsme se i s účastníky setkání, patřila mezi ně i trpělivá vlčice Honey. nebyla sama. V okolí byl skotský náhorní skot v hojném počtu a plachá lesní zvěř v podobě daňků. Na konci úvodního článku jsem slíbil, že se budu věnovat více filatelii, což rád činím.

Navštívili jsme historickou Fuldu. Fakt, že ve Fuldě byla známá Thurn-Taxisova pošta umístěná v krásném hrázděném domě s různými ozdůbkami. Vše si můžete prohlédnout na prvních umístěných fotografiích. Návštěva do Fuldy byla jen krátkým odskokem, rychle zpět do místnosti, ve které se konalo setkání. Tam na účastníky čekaly stoly obtěžkané krabicemi, které neměly konce. V nich se to modralo (červená barva skončila). Když se prohlédla první várka, na řadu přišly další a další. Výběr a výměny neměly konce. Mne však po zběžné prohlídce nabídky upoutal stolek či spíše stůl, který byl královstvím Achima Förstera, šéfa přes publikace a čestného člena tohoto společenství. Jeho žena Angelika trpělivě vybírala otisky do rodinné sbírky, Achim se věnoval prodeji nových publikací. Nabídka se omezila na 3 nové publikace, které skutečně stojí za to. Čtvrtá je evergreenem již léta. Však cena odpovídá kvalitě (EURO 40,- bez slevy pro členy). Touto publikací je obsáhlá kniha Jörga Laborenze „Die Absenderfreistempel des Zentralen Kurierdienstes der DDR“ (Výplatní otisky Centrální kurýrní služby NDR). Tato problematika je známá i našim sběratelům. Jedná se o příručku a katalog. Má úctyhodných 419 stran a mnoho ilustrací, bohužel jen v černé barvě. Srozumitelnost příručky však není ohrožena. Tato kniha byla 23. počinem knihovničky Badatelské společnosti (ARGE BDP). Kniha vyšla již v roce 2004, ale s lety zraje jako víno.

Publikační stoly nabídly tři nové tituly, z nichž všechny, minimálně dva jsou potřebné i pro naše sběratele. Dva tituly jdou do historie, třetí se týká nedávné historie.

Dieter Lüwer vydal knihu „Frankierservice-Stempel aus den Briefzentren der Deutchen Post“ (Razítka – spíše výplatní otisky – výplatní služby z Dopisových středisek Německé pošty). Kniha vyšla v Bayreuthu v březnu 2015. Má 299 stran a opět překypuje ilustracemi, neboť se jedná o příručku a katalog. Ve stručnosti popisuje „Výplatní službu s kódem matrix od firmy Neopost v Dopisových střediscích“. Razítka produkuje výplatní stroj Neopost ve formě modelu IJ 85 FIT. Podle čísla „1D“ v licenčním čísle, poznáme je, jak říká klasik. Dopisové středisko určí poslední tři znaky stejné licence (např. „21C“ apod.).

Dr. med. Edo-Meino Eden z Holzwickede představil knihu „Komusina Freistempel“ – knihu více než potřebnou o výplatních strojích značky Komusina. Kniha o 211 stranách a s mnoha ilustracemi vyšla v únoru 2016 v Beyreuthu jako 32. publikace v řadě Badatelské společnosti. Kniha je výsledkem sedmiletého bádání autora na jeho soukromých stránkách a popisuje významné stroje Komusina v německém poštovním systému. Navazuje na knihu Bayartzovu o stejném tématu a přináší řadu nových poznatků, ale i starší publikaci Gustava Manharta z roku 1961. Stroje Komusina pojmenované po svém vynálezci Erichu Komusinovi jsou předchůdci nám známé a u nás zdomácnělé Postalia. barevná cesta dějinami podložená otisky a otisky na celistvostech dějiny významně doplňuje.

Třetí publikací je počin Bernda Rosolkého z roku 2015 a nese název „Herstellerwerben für Absendenfreistempel. 90 Jahre Francotyp-Gesellschaft 1925-2015“ (Reklama výplatních otisků od výrobce. 90 let firmy Francotyp 1925-2015). Kniha vyšla v roce 2015 a sešitový formát A4 v měkké vazbě. Stran je 122, ilustrací zase více než dost. Kniha nás nepřesvědčí jen o rčení, že „reklama prodává“, ale též o mnoha jiných faktorech týkající se výplatních strojů této soustavy, tak nám blízké v našich zeměpisných šířkách a délkách. Autor se dotýká řady zajímavostí (výplatních proužků, banderol anebo též archivních karet, které o strojích řeknou poměrně dost. V plejádě ilustrací spatříme i naši „větrnou růžici“, která byla vsazována na místo výplatních razítek těchto strojů u nás. Publikace obsahuje řadu nových faktů a hlavně otiskuje otisky na celistvostech a na archivních kartách. Archivy konečně promluvily a Badatelské společnost se výzkumů archivů věnuje velmi důkladně. Však jsem Berndovi Rosolskému osobně a srdečně poděkoval. Publikace v příloze k tomuto článku obsahují titulku a jednu/dvě stránky zevnitř pro ilustraci.

Zpravodaj BERICHT č. 81 (vychází 32 let!) se neobjevil na tomto setkání z důvodů zpoždění, členové jej dostali až po setkání. Já měl možnost se podívat na matrice a žasl jsem. Zpravodaj je našlapán na svých 59 stránkách články z pera známých německých publicistů – Engelhardta, Förstera, Rosolského, Grommische, Tracksdorfa, Saagera, též Angelikiy Förster, Lüwera a dr. Edena. Zpravodaj obsahuje barevné ilustrace. Problematika se týká německých otisků a strojů z Německa, má i pohled do světa (včetně zmínky o českých otiscích). Titulka a pohled dovnitř je též za článkem.

Setkání v Sieberzmühle skončilo a já se těším na další zásilky vyplacené modrým otiskem této badatelské entity s velkými ambicemi a významnými výsledky své práce. Na konci byl slib: „Za rok se sejdeme ve mlýně a krabice s sebou v rámci hesla: přines jednu, odnes si dvě.“

Autor: Ivan Leiš

Pokračování příště

Autor textu a fotografií: Ivan Leiš